stále bez dítěte--
ČAU holky, asi budu za totální pako.ale je tady někdo, kdo má stejné pocity jako já, je mi 36 let a stále se mi zdá, že nejsem připravená na dítě! vím že si možná budete myslet své,ale znáte někoho takového, kdo třeba jakoby vyzrál nebo se něco zmněnilo do té 40 a pak došlo i na mimčo? vím, že dítěti se nic nevyrovná,ale momentálně mám spoustu záležitostí v práci,připadám si vycucaná a ne na to nosit bříško...přála bych si tak za dva roky, ale vím, že už mám vysoký věk...moc a moc dík. Evča.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.12.2010 11:32Mám známou která taky děti nechce, svůj život našla v práci.
Je to sice ojedinělé ale i tak to je.
Ale z druhé strany muj táta si našel přítelkyni která děti neměla, práce byla na prvním místě a nikdy jí to prej nevadilo až ted, že je sama
mé děti bere jako svá vnoučata, ale když si z klukama hraje je naní vidět že kdyby to mohla změnit tak by to udělala.
Takže určitě si to dobře promyslet co je sice ted ale i to co bude za dvacet let.
A nehledě nato chlap může mít děti v kolika chce ale mi ženy boužel ne. -
6.12.2010 11:50Ahoj mě bude 38 a tyhle pocity co píšeš jsem měla asi tak do 35 let.Prostě kdyby mimino přišlo nějak bych to zvládla ale že bych vyloženě šišlala na každé dítě a byla vyřízená z kočárků to jsem nidky neměla.No a teď jsem zběsilá snažilka,které to nejde.A přeju ti aby jsi se najednou neprobrala jako já a zjsitila že jsem už stará
a dítě nejde na houknutí.Všude kam pak přijdeš a řekneš že by jsi chtěla mít své první dítě v tomhle věku slyšíš negativní reakce.A to nemyslím okolí lidí ale doktory.Řeknout ti že vajíčka z drtivé vetšiny mají už špatnou genetickou výbavou otěhotnění přirozenou cestou skoro zázrak.A to ti ještě můžou zjistit spoustu jiných věcí které těhotenství posouvají skoro k nule.
Každá to máme jinak nastaveno a nidke není řečeno,že každá žena má nutkavou touhu zplodit za život dítě.Znám spousty žen,které po dítěti netouží a ani ho neplánují.Mají svůj život v jiné rovině než přebalování,šišlání a vychovánánía já v tom nevidím nic špatného.Jenom jak říkám kéž ti tohle přesvědčení že děti nechceš vydrží a nebudeš za pár let litovat tak jako já ))) -
6.12.2010 11:09No po pravdě.. neznám nikoho takového... spíš si myslím, že možná jsi typ ženy, která prostě děti mít nebude.. nevidím na to zas nic špatného.. pokud se na to necítíš nebo po nich netoužíš.. jinak ono pokud je ti už tolik tak když se začneš snažit tak to hned asi už nepůjde.. holky se tu snaží 2 roky i ve dvaceni
-
6.12.2010 11:16
V tomto věku už bude dost těžké vzdát se svého pohodlí, možná proto to podvědomě odkládáš. A co na to tvůj partner? Jestli ani jeden z vás po dětech netouží, možná je opravdu nikdy mít nebudete. Záleží na tom, co sama chceš. Jestli ale výhledově děti chceš a teď se do toho nepouštíš jen proto, že je v práci hodně záležitostí a že jsi unavená, moc bych to být tebou neodkládala. Už nikdy totiž neunavená nebudeš
. Pokud po dítěti netoužíš, tak se nic neděje, není to žádná povinnost rodit děti. Asi to chce pořádně popřemýšlet, probrat to s partnerem a podle toho se rozhodnout. Je spousta párů, které si pořídily děti z trochu pragmatických důvodů - teď je nechcem, ale jednou třeba budem chtít, tak honem než nám bude 40, co se dá dělat. -
6.12.2010 15:33
Ahoj Evčo, trošku mi připomínáš mě
. Já jsem přestala brát HA až v 38. Po 5 měsících v 39 jsem otěhotněla (takže celkem rychle na ten věk), ale bohužel to bylo mimoděložní . Teď to zkoušíme znovu 4. měsíc a zatím nic, ale pořád tomu věřím, že to půjde i normální cestou. Pokud ne, tak si asi budu nadávat, že jsme nezačali dřív. Pokud jenom trošku přemýšlíš teď o miminku, tak věřím, že se pro něj rozhodneš. -
6.12.2010 11:55NO mám kolegyni v práci, která si první mimi pořídila ve 40 letech, druhé ve 41 letech má o deset let mladšího muže a ten je na mateřské a ona jako správný workoholik pracuje od 1/2 roku. Nevidím v tom nic špatného, každý je jiný, jediné riziko je, že nebudeš moci přijít do jiného stavu přirozenou cestou, ale zase je to individuální.Nelámej si s tím hlavu, jen pamatuj, pokud děti chceš, že se tohle může stát.Držím pěsti, ať ti to dopadne všechno podle tvých přání a hlavně jsi šťastná. Pořídit si dítě pokud to tak necítíš, ať už je ti kolik chce je ohromná nezodpovědnost.Je spoustu žen, které prostě ani děti nechtějí a naplňúje je úplně něco jiného.
-
6.12.2010 12:34Myslím si, že co žena, to jiný pocit, kdy je připravená na dítě. Někdo má dítě, protože ulítl, někdo má dítě, protože ho chtěl a někdo má dítě, protože ho mají ostatní. Myslím, že u tebe je zásadní otázka, zda jednou v budoucnu děti chceš. Jak tu píší holky, s věkem samozřejmě stoupá riziko neplodnosti a genetických vad. Pak je otázka, co dělat, pokud bys po čtyřicítce nemohla otěhotnět přirozenou cestou. Mám pocit, že možnost umělého oplodnění je u nás limitována věkem ženy. A nevím, jestli to není zrovna čtyřicítka. A co se týče vytíženosti v práci? Já jsem měla pocit, že se beze mě v práci neobejdou. A obešli a další dva roky se ještě obejít musejí. Rozmýšlej tak, abys nelitovala jednou, až se ohlédneš zpátky. Hodně štěstí
-
6.12.2010 12:38Určitě nejsi jediná, mám známou, která se pořád na dítě necítila a dodnes ho nemá a už asi mít nebude, je jí už 43, nechce ho kvůli ztrátě svobody, kariéry a své postavy. Jestli je tak šťastná, je to její věc. Znám i takové, které dítě odkládaly a pak když ho chtěly už to nešlo. Já osobně děti vždycky chtěla a mám je a i když momentálně spím 4 hoďky denně, mám novorozeně a 2leté batole, neměnila bych. okud se na to ale necítíš, je zase nesmysl mít dítě, abys pak byla nešťastná, ale je třeba zvážit to, zda bys ho do budoucna chtěla a pak radši něco přetrpět, ale to mimi mít, ony si nás ta děťátka umí koupit a znám i fůru mamin, které bez práce nemohly existovat, teď mají miminka a samy přiznávají, že práce je úplně přestala zajímat, dítě je úplně pohltilo
))))))))))) -
6.12.2010 12:00
Ahojky pokud vám to dlouho nejde,řešili jste to s ginekologem nebo v CAR.IVF a tak?
IVF a tak jsou první 3 pokusy hrazené pojištovnou do 39let.A tobě je 36 asi bych si dala ještě nějakou dobu třeba s hormonální stimulací(třeba jak mě napsal clostilbegit,injekce na prasknutí folikulu,a utrogestan)na 6m.A pak bych skusila to IVF nebo tak.
Mě je 30 a také se snažíme už skoro 1,6 roku a pořád nic.A teď mi bohužel po dlouhé době otálení zjistili při laparce endometriozu.
Ale rozhodla jsem se to zatím vyzkoušet ještě normálně s hormonální stymulací a pak asi na IVF(ale to bych nejraději v nejkrajnější situaci tak až mi bude 34.nevím.Život bez dítěte si nedokáži představit.
