nastval me partner - potrebuju to nekomu rict

Otázku položila: Anonymní uživatelka #101642 5.9.2013 21:20

ahoj holky, potrebuj se nekomu vyzpovidat. strasne me stve partner.vcera jsme byli na matrice kvuli uznani otcovstvi a dohodli se na jmenu pro dite po nem...asi toho lituju. driv jsem myslela, ze je to idealni partner, ale ted na konci tehotenstvi pochybuju....mam pocit, ze se o me malo zajima. zmenil praci, takze toho ma az nad hlavu ale i tak....kdyz jsem mela termin porodu, vsichni mi volali, co v poradne, jestli uz to na porod vypada, on nic. cely den se neozval a prijel vecer opilej (vedela jsem, ze jde skolegou). nastvalo me i ze se opil. nerikam dat si par piv, ale takhle by ho ani k porodu nepustili, kdyby to prislo. kdyz jsem mu rekla, ze je mi lito, ze se ani nezeptal, co v poradne, rek mi, ze driv prece nebyly mobily a ze ho radsi u sebe taky nebude nosit. navic vidim, ze by nejradsi jel na vikend pryc domu, pres pul republiky, ze zustava jen ze bych se zlobila, ze me pred porodem nechava samotnou...taky mi slibil, ze prvni dny, az se mimi narodi, bude s nama, ale uz jsem dvakrat slysela, jak nekomu slibuje, ze brzo prijede domu, to je prave pres pul republiky, ze tam bude oslavovat narozeni prtete a tak... nevim, co si mam myslet. mozna je to hormonama, ale zvazuju, jestli by mi s miminkem nebylo lip samotny, takhle jsem porad smutna a zklamana. mozna je to tim ze je dost mladej, ale znam i mladsi otce a dite je planovany....

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Hodně chlapů se do svého dítěte zamiluje, až po porodu. Do té doby mají "bobky". To my ženy nechápeme, protože nás mateřské pudy nutí milovat dítě v podstatě ještě dřív, než vůbec počneme :-D
    Navíc, přiznejme si to, jsme v těhotenství kapánek jiné, než normálně, díky hormonům, tak se pak nemůžeme divit, že chce mít chlap občas od nás klid.
    Věřím, že se to po porodu zase urovná. Zkus ještě chvíli počkat, příjmení můžeš změnit klidně až po porodu, až uvidíš, jestli je to v pořádku ;-) Držím palce, ať všechno dobře dopadne :-)

  • nejsi v tom sama. Taky se o mě přítel takhle nezajímá, nikdy se sám nezeptal jak bylo v poradně nebo v dia poradně. Na bříško mi za celý těhu sáhl jednou a to jen když jsem zjistila, že cítím mimi jak kope a ruku mu tam bez ptaní vrazila. Navíc pracuje v Praze a vypadne v pondělí brzo ráno a vrátí se v pátek odpoledne a v pátek večer běží s kámošema na pivo, místo aby byl se svojí těhulí(35tt). Ale tak nějak už jsem si zvykla. Myslím, že to dělají hormony. Zkus vydržet, na konci býváme podrážděné, vše nás bolí, jsme nervozní že nevíme kdy to na nás přijde atd. držím pěstičky ať to dobře dopadne!

  • Pokud nechces, tak ten papir nemusis odevzdat a mimi by melo prijmeni po tobe. Ale ono to neni jen o prijmeni,ale vim jak to myslis. Ja si nechala prvni mimi po sobe a nakonec me partner prekvapil a byl mi velkou oporou u porodu i pak mi kupoval leky a vozil mi jidlo,protoze jsem mela tezke poporodni komplikace,ale pak to nabehlo do starych koleji a ja litovala , ze jsem mu to prijmeni za porod nechala prepsat. No tedka cekame druhe, jsme porad spolu, a to druhe mimi chci aby se jmenovalo po me. At si kazdy rika co chce, mi si ten zivot zijeme a jake si to udelame, takove to mame. Drzim palecky at se rozhodnes spravne.

  • Přijde mi, že každá těhule pochybuje o tom, zda má mimi s tím správným... Prvně jsem to nechápala a klepala si na čelo, že snad vím, s kým to dítě mám! Ale už jsem do toho stádia pochyb sklouzla taky :( Občas mě manžel tak strašně rozčiluje, až brečím. Mám pocit, že stejně na dítě budu sama, že nemá zájem. Asi to tak má každý chlap. Asi nevědí, jak se chovat. Až ale prcíka dostanou do roky, tak se to určitě zlepší. Doufám...

  • Můj muž začal mít si začal tvořit vztah s našim dítětem až nedávno a to mu budou už dva roky. Na těhotenství jsem byla sama i na ty první měsíce. Na pivko chodil pořád a v těhotenství začal chodil víc i po porodu. Kolikrát jsem zvažovala odchod ale sama jen s rodičákem a ještě u našich. Zvaž sama co je pro tebe lepší. Teď se začal víc zajímat a víc si s ním hraje. Je vidět jak se ty dva mají rádi. V těhotenství se také na poradnu neptal, snad ani nevěděl kdy tam půjdu, kdybych mu to nepřipomněla. Vždy jsem mu jen napsala nebo zavolala jak se mimču daří a on byl myslím si rád, že jsem se ozvala. Pokud se neptá sama mu řekni jak se mimčo má. Chlapům se musíš připomínat a mít velkou trpělivost. Většinou to samo příjde a oni se začnou zajímat, jen u nás to trvalo moc dlouho a ani teď to není jak bych si přála. Jsem ale ráda za každou volnou chvilku kterou oni dva spolu stráví. Opustit ho můžeš vždycky, vždycky to bude těžký tak jako teď. Hodně štěstí a trpělivosti. Já mám prý s mužem svatozář jen on si to neuvědomuje a neváží si toho:-D

  • ahoj, chápu, jak se cítíš, ale zkus tomu dát ještě čas, ono ani samotné mamině s mimčem není moc dobře, znám to moc dobře sama ze svých zkušeností. Já odešla od ex jako těhule pár týdnů před porodem, neměla jsem kam jít, tak jsem skončila u našich. Ač jsem věděla, že tam nechci být dlouho, tak až do opětovného nástupu do práce jsem nemohla začát řešit vlastní bydlení s dítkem. Babička s dědou jsou super, vnuka si užívají, ale tak od toho roku a půl malého už to není dobré pro nikoho takové soužití, každý potřebujeme své soukromí, které jaksi nemáme v jednom bytě. Je to všechno o pevných nervech a veliké dávce ovládání se. U malého je vidět nejednotnost výchovy a už toho zkouší i využívat. Potřebovala bych u něj přitvrdit ve výchově, což se mi podaří, až se do konce roku odstěhujeme, myslím, že se na to těším úplně všichni. Bdeme od sebe sice bydlet kousek, a přitom dost daleko na to, abysme měli každý svou domácnost.
    Otec malého taky těhu nijak neprožíval, snad jen na počest chodil slavit se všemi blízkými i dalekými kamarády, jako záminka to bylo super. Asi v polovině těhu mu hráblo a už to nebylo jen o tom, že se o mě ani těhu nestaral, ale nedohodli jsme se ani na financích a nákupech pro mimčo a kdybych si nepokoupila sama a za své, tak bych pro malého nic neměla. Řešili jsme s ex vše po soudech a řekla bych, že až tak od dvou let začal malého brát jako malého človíčka a ne něco co ho jen obtěžuje a obírá ho o peníze. Vztah s ex dobrý nemáme ani náhodou, ale malý s ním při návštěvách problém nemá, není to mezi nimi jako klasický vztah otec a syn, ale spíš takový kamarádský, je vidět, že neví, co se synem má dělat, jak ho zaujmout a má i nereálná očekávání, není schopný poznat co dítě věku syna zvládne a co ne. Tak je to u něho se vším, tápe, ale stále věřím, že jednou třeba bude dobrý otec pro syna. Každopádně to nic nemění na tom, že jsem udělala z mého pohledu jen dobře, že jsem od něho odešla a už bych s ním ani nikdy být nechtěla. Samotné je mi teď dobře, i když ne vždycky to bylo snadné. Ten druhý člověk tam prostě chybí.

  • Je to velká neůcta vůči tobě a dítěti. Normálně to má fungovat jinak a neomlouvala bych jeho věk. Čekat až v něm splane něco, co už dávno v sobě má mít-to je hodně naivní. Nenabádám tě k tomu, abys ho hned opustila, ale pokud ti bude čím dál častěji ouvej-vykašli se na takového chlapa. Ještě stále jsou chlapi, kteří rádi příjmou ženu s dítětem. Můj nynější manžel si mě vzal s 2 dětma a je jim i skvělým otčímem. Každopádně bych změnila příjmení dítěte po narození, aby se jmenoval po tobě. Nevzdávej se toho!!! Ten chlap si to nezaslouží a nedokázal by to ocenit, kdyby neslo jeho příjmení.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 231 otázek, kterým se dostalo 271 617 odpovědí a 409 754 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist