S pritelem bych chtela miminko
Ahoj, je mi 24, partnerovi 28 let a sest let spolu chodime. Ja jsem pred par mesici dokoncila vysokou skolu, zacala jsem pracovat a ted konecne zarizujeme spolecne bydleni. Mame spolu moc krasny vztah, ALE... Ja tak nejak citim, ze bych nas vztah chtela posunout nekam dal. Tim myslim, ze bych s nim rada utvorila oficialne jednu rodinu a chtela bych s nim mit miminko. Po svatbe i po miminku touzim uz nekolik let, ale bylo mi jasne, ze do doby, nez budeme oba vydelavat nic z toho nebude. Nyni se situace v tomto smyslu zmenila. Nekolikrat jsme spolu o svatbe a o miminku mluvili a v tom je prave ten problem. Co se svatby tyce, tak mi rekl, ze na nej nemam tlacit. Dle meho na nej ale netlacim (zas tak casto se o tom nebavime a kdyz uz, tak treba jen pronesu, jak se mi libila svatba kamaradka a podobne), spis mam pocit, ze na nej tlaci nasi spolecni kamaradi (maji ruzne poznamy a dotazy, kdy uz se konecne rozhoupe a ja musim rict, ze takove situace jsou neprijemne i mne). K miminku mi rekl, ze se na nej tesi, ale ze ho chce mit nejdriv za tri roky,az budeme zajisteni. Ja si ale nemyslim, ze jsme na tom tak spatne, urcite mame tak o polovinu vetsi prijmy nez spousta ctyrclenych rodin. Zaroven mi ale take rekl, ze kdybych nechtene otehotnela driv (pouzivame jen kondom), ze by byl rozohdne pro, abychom si miminko nechali a ze by se o me i o nej postaral. Na te svatbe uz tak nebaziruju, postupem casu jsem zjistila, ze by to bylo sice krasny, ale neni to to nejdulezitejsi. Horsi je to s miminkem. Nedokazu si predstavit, ze budu cekat dalsi tri roky a mozna i dele, pokud by si to jeste rozmyslel. Co si o tom myslite vy? Na me to pusobi tak, ze by to mimi i docela rad mel, ale boji se udelat sam to rozhodnuti. Vlastne, ze kdyby se stala "nehody", bylo by to z jeho pohledu nejlepsi vyreseni situace. Prasknout kondom neni rozhodne nic sloziteho a urcite by se mi to nenapadne povedlo, ale ja na nej nechci sit zadnou boudu, takze tuto variantu jsem predem zavrhla. Diky za jakekoliv vase poznatky k memu problemu.
Související články v encyklopedii
-
Potvrďte si své těhotenství
Hladina hCG
Pod zkratkou hCG se skrývá lidský choriový gonadotropin vznikající po oplození vajíčka. Zvyšující se hladina tohoto hormonu v krvi a později v moči prokazuje u ženy těhotenství.
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.8.2012 21:10Já řeknu jen tohle, netlač na něj a nech ho k tomu dozrát. To, že by si chtěl dítě nechat, kdyby se stala nehoda neznamená, že je na něj připravený, spíš to, že s tebou jednou dítě chce a nenechá ho zabít a prostě se to nějak zvládne. Když k tomu chlapa budeš tlačit (jakkoli), tak to málokdy dopadne dobře. Já to vidim kolem sebe je mi 27, kamarádkám podobně, spíš jsou starší a jak jim začalo tahnout na třicítku, zbláznily se a začaly chlapi tlačit do dítěte a dokonce jedna zařídila "nehodu" a věř mi, že to nedopadá hezky, i když se milovali, tak ten chlap nebyl na dítě připravený a je to na vztahu vidět.
Máš čas, já toužila po miminku taky mooc dlouho až nakonec přišla správná doba.
Ted vyděláváte hodně, ale ono se to může uplně otočit
Je lepší si našetřit, připravit se atd. Jste mladí 
On mezitím dozraje a bude taky moc po prckovi toužit 
A ten nátlak okolí znám odolávali jsme cca 5 let 
Je to nepříjemný, ale častý. -
10.8.2012 6:42My začali s manželem chodit ve 24 letech, ve 27 jsme se vzali a teď je nám skoro 30 a ještě nejsem ani těhotná. Kdybych to mohla vrátit, tak se na nějákou svatbu vyprdnu a rovnou jdu do miminka. Jestli tě má opravdu rád a jestli to s tebou myslí vážně, tak pochopí, že miminko chceš. Jde jen o to, jak mu to řekneš. Mám kamarádku, která byla s chlapem 9 let a když jí bylo 30, řekl jí, že vlastně děti ani nechce nebo až za dlouho. To je potom pecka. My holky roky nezastavíme a to by si měli chlapi uvědomit. Oni můžou mít miminko do padesáti, ale u nás je to složitější. Spousta holek mě tu asi odsoudí, ale já rozumná nebyla a na přítele trochu zatlačila a když zjistil, jak moc mě to trápí, zahodil mojí antikoncepci. Ono je hezký, říct, že nemáš na chlapa tlačit, ale kdy oni udělají takovou životní změnu sami od sebe...možná tak v americkém filmu. Jim totiž stačí to, co mají...když jsou s tím spokojení. Nepočítej s tím, že ti hned řekne, že budete mít prcka, chlapi si potřebují nejdřív vše sami srovnat v hlavě, ale dala bych mu být tebou najevo, že to mimi chci už teď a ne za 3 roky...ono totiž ze 3 let může být 5, 6, 7...
-
9.8.2012 20:59
Jak pritel reaguje na podobne poznamky okoli? On ten natlak, "musite to same co my", je hrozne psychicky vycerpavajici.
-
9.8.2012 21:07
Napíšu, jak jsem to měla já. Měla jsem přítele od od 17let. Taky jsem se těšila na svatbu a mimčo. On chtěl taky, ale samozřejmě až dostuduje, bude nějakou dobu pracovat, atd. Ano, to chápu, to se musí. Osmaturovala jsem za 2 roky a šla na VŠ. Tu jsem pak po roce změnila a uznala jsem, že chci radši pracovat a pomalu šetřit. Jemu se to moc nelíbilo, natož že bych šla za prací jinam. Ono celkově se mi to s ním přestávalo líbit, to by bylo na dlouho, prostě se choval špatně. Až jsem (když jsem s ním byla 4 roky) poznala na netu super kluka, se kterým jsem se po 5 měsících sešla a dali jsme se dohromady. Oba jsme chtěli mimčo, tak jsme na něm začali po týdnu chození pracovat
Já v tu dobu sice nestudovala, ale stále jsem měla status studenta, ale hledala jsem si práci. Situace nebyla jednoduchá, bydleli jsme po 14 dnech spolu, já pak měla 2 měsíce práci a nastoupila jsme a otěhotněla cca ve stejnou dobu (po 4 měsících snažení). Peníze jsme měli nejisté, bydlení také - byli jsme přechodně u jeho babičky, ale prostě i tak jsme do toho šli a ještě měli i svatbu (po 5,5 měsících chození) - oba jsme ji chtěli a nebylo to skrz mimčo - to na svatbě bylo měsíc v bříšku Pak se ale začalo vše lepšit, nastěhovali se do bytu, zařídili si to a narodila se nám dcerka. Máme ještě plno plánů, ale vše jsme zvládli.
Někomu se nelíbí, že nemám ani titul žádný - mně to nevadí, není to moje priorita a prostě si jdeme za tím, co chceme a jsme šťastní -
11.8.2012 12:20
Já bych zkusila ho nějak namotivovat
Co takhle nějakého roztomilého mrnouse v rodine nemáte? nebo v okolí? abyste ho mohli navštívit a aby koukal, jak je to super? "Jé, podívej, jak je úžasnej...".chce to aby rodiče byli v pohodě a nestěžovali si, naopak byli nadšení Zkus popátrat
Jinak já měla od 19-ti několik vln mateřského cítění a děsné touhy po dítěti, vždy to ale po roce třeba přešlo a dva roky jsem měla klid...Nechala jsem si to na 27 let, myslím věk ideální, člověk už ví co chce, má trošku našetřeno, už tolik netrajdá po diskotékách a tak..nakonec jsme naplánovali svatbu (taky moc nechtěl) a za rok mimi a co se nestalo, na svatbě už jsem byla v 4 měs., nebylo to plánovaný. Za mě můžu říct, že bych si klíídně ten rok počkala, protože svatba v těhu byla strašně náročná, zařizování a blbě mi bylo a v šatech už pupek..
Nikdy jsem toho nelitovala ale všem říkám UŽÍVEJTE SI CO TO JDE, cestujte, užívejte si volných rán o víkendu, poznávejte se..není kam spěchat..budeš mít pak z čeho čerpat ve dnech únavy, bezmoci a vyčerpání, bude to nekončící kolotoč povinností a velký stereotyp. Malému už je 1,5r a začíná se to lepšit, ale jelikož nemám vůbec hlídání, tak na večeře a kino můžu zapomenout, dost se to podepisuje na našem manželském vztahu... -
11.8.2012 21:08
Já komentáře nečetla, tak nevím, zda někoho nebudu opakovat...určo bych žádnou boudu na něj nešila, to by sis vyčítala, pokud máš aspoň trošku čisté svědomí a nejsi mrška
Ale na druhou stranu znám vlastní zkušenost, kdy jsme se my bavili o mimčo a tehda ještě přítel říkal, že by chtěl, ale že by ještě klidně rok počkal....tak jsme to probrali a přesto se rozhodli, že vysadím prášky a necháme to náhodě....já do 3 měsíců otěhotněla a párkrát při diskusích mi řekl, že chtěl ještě rok počkat atd....jenže se malá narodila a teď už neexistuje, aby si předtstavil, že by ji neměl a byl by ve fázi čekání, jak chtěl....úplně obrátil a je to ten nejšťastnější táta, ikdyž z malé toho zatim moc nemá, pač má teprve dva měsíce....Tak já bych to s ním taky nějak probrala, abyste se dohodli, že to necháte náhodě...třeba odlžte kondom a ať si dává pozor a třeba se stane, že se přesto povede a pak se to u něj zlomí, tomu věřím
