Jak to oznámit, že jsem těhotná?

Otázku položila: Anonymní uživatelka #373454 22.4.2017 22:40

Dobrý večer,
ráda bych se na vás obrátila a byla bych ráda za každou radu. Asi mi většina lidí bude psát že jsem hloupá, nezodpovědná, že jsem měla brát HA ale já jí brala jenže mi žádná nesedla atd. to všechno vím.
Je mi 16 let a tento týden mi lékař řekl že jsem těhotná(5týden) v tu chvíli jsem nevěděla co mám dělat. Mám přítele je mi 21let. Ještě jsem mu to nebyla schopná říct mám strach jak zareaguje atd. vůbec nevim jak mu to říct nesetkala jste se stim nějaká z vás? Jak jste to partnerovi řekla? Fakt mám strach jaká bude jeho reakce. Ale stalo se a už to nevrátíme. A ještě je otázka jak to říct rodičům? To bude to nejtěžší. Proto to chci říct nejdříve přítelovi a musim doufat že to tak nějak přijme dobře a pak to spolu nějak říct rodičům ale toho se bojim nejvíc. I kdyby jsme je ujistili s přítelem že by jsme to zvládli, přítel na to už má věk ale na mě budou strašně nepříjemný . Budu fakt ráda za každou radu. Děkuji

  • 23.04.2017 9:50:48 - full.avl změnila titulek otázky

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Dobrý večer, myslím, že je tu několik důležitých otázek, ke kterým se musíš správně postavit, a tohle zamotané klubko trochu rozplést.
    1) Život miminka je teď nejdůležitější - ono za nic nemůže, potřebuje být od začátku milované a chráněné, zejména tebou. I když je neplánované, může ti být později velkou radostí a oporou, pokud se k němu od začátku správně postavíš. Za žádnou cenu, prosím, neuvažuj, že se ho zbavíš. I kdyby byl problém s péčí o něj, určitě existují lepší cesty než potrat.
    2) Za miminko jste zodpovědní ty i tvůj přítel - není to jen tvoje miminko, ale vaše společné, proto je správné mu o tom říct co nejdříve a jako prvnímu (což i plánuješ). Pokud to bylo tvým pochybením (např. nevěděl, že nebereš HA), může se cítit podvedený, proto je potřebné mu říct pravdu, poprosit o odpuštění a požádat, aby při tobě a při vašem miminku zůstal, pokud tě miluje. Možná bude potřebovat nějaký čas, než to vstřebá, ale určitě mu dej nějaký týden dva na odpověď. Jeho první reakci neber nutně jako definitivní a určitě kvůli tomu nechoď na potrat (později byste toho mohli oba velmi litovat).
    3) Když si s přítelem vydiskutuješ, jestli s tebou chce dále být, budeš moct jít s touto informací za rodiči a adekvátně je žádat o pomoc. Neznám tvoji situaci, ale normální rodiče chtějí pro svoje děti to nejlepší a hledají možnosti, jak podpořit svoje dítě, a dokonce i vnouče. Může je to velmi zaskočit, ale ani jejich první reakci neber jako definitivní a dej jim čas, než věci vychladnou a v klidu si o tom promluvíte.
    4) Jsem si jistá, že tato situace není důvod k panice a že často se víc bojíme reakcí druhých, než jaké potom ve skutečnosti jsou. Panika ani stres ti teď nepomůžou. Nakonec je to příležitost pro přítele a rodiče ukázat ti lásku a podporu, když ji budeš nejvíc potřebovat, a příležitost utužit váš vztah.

    Více napsat je pro mě obtížné, protože neznám podrobnosti, ale přeju ti, abys byla silná a odvážná, a hlavně, abys donosila zdravé miminko, které bude mít milující maminku.

  • Uf... jako jo, stalo se mi totéž, ale v téměř pětadvaceti, což je dost rozdíl. Ale pořád ještě jsem bydlela u rodičů a chtěla dál studovat. Řekla jsem prostě, že mi vyšel pozitivní těhotenský test, naštěstí to všichni vzali dobře, ale u nás to vypadalo spíš tak, že se mamka už pár let toho vnoučete dožadovala a přítel s tím taky nijak zásadní problém neměl.
    Tvoji situaci Ti vůbec nezávidím, je super, že se k tomu stavíš čelem, ale upřímně si myslím, že tu podporu rodičů budete potřebovat dost nutně. Zkus probrat s přítelem i rodiči, co všechno by to obnášelo, třeba to pomůže Tobě samotné si utřídit myšlenky, jak budeš postupovat dál. Že budou nepříjemní je jasné, když jsi takhle mladá, tak na ně zbude spousta starostí, se kterými nepočítali. Na druhou stranu, jestli si dítě chceš nechat, tak pochybuju, že by tě nějak nutili jít na potrat - to může být trauma na celý život, když žena není sama hluboce přesvědčená, že je to nejlepší řešení. Jestli jsou jen trochu rozumní, tak si to uvědomí.
    Jinak je tady na wz jedna mamina, která měla miminko taky takhle brzy a podle toho, co tady občas napíše se zdá, že to zvládá. Nevím, jestli sem pořád ještě chodí, ale zkus s ní dát řeč, třeba ti něco poradí Vendy299
    Držím palce a přeju hodně sil, ať už se rozhodneš jakkoliv!

  • samsonoh22.4.2017 23:36

    Jestli je to vše jak píšeš, tak je mi líto, do jakého ses dostala problému, ale už s tím skutečně nic nenaděláš. Sex sebou nese svá úskalí, ale už to, že o tom takto přemýšlíš je krok správným směrem. Tady asi neexistuje univerzální návod, jak to udělat nejlépe. Prostě si přítele vezmi v klidu stranou a řekni mu to stejně, jako jsi to napsala sem. Žádné chození okolo horké kaše. Jeho reakce může být různá, 21 je stejně ještě dle mého názoru málo (obzvlášte pro chlapa), takže se připrav i na negativní reakci. Pokud zareaguej špatně, dej mu pár dní ať to vstřebá. Ty jsi na to také určitě potřebovala čas. Pokud to nepřijme nejlépe, tak jdi potom k rodičům a řekni jim to. Pokud máte hezký vztah, tak tě nenechají na holičkách. Rádi určitě nebudou, na to se připrav, ale žádný normální rodič v tom své dítě nenechá. Určitě se tě zeptají s kým to máš a jak se k tomu staví, takže jim to také řekni, že buď na to budeš sama nebo že v něm máš oporu. Určitě se nenech natlačit do něčeho, co sama nechceš. Musíš teď o všem více přemýšlet. Nebudeš to mít lehké, ale budu Ti držet palce. Drž se :-)

  • No ve stejné situaci jsem nebyla ale znám pár holek co otěhotněla bud ještě v devitce na zakladce nebo hned v prvaku a jsou hrdé maminy. Já otěhotněla ve 20 nečekaně ha jsem nebrala neměla jsem přítele a na nějaké vymenati po klubech jsem také nebyla, prostě jsem jednou měla rande a zvrtlo se to. A já byla těhotná dotyčný mě nutil to dát pryč.. Bylo to hrozný, ale máma byla anděl. Stála při mě podporovala mě. Když jsem byla ve 3 měsíci tak mi máma umřela a já byla opět na dně. V tu chvíli se otec dítěte změnil a začala jsem u něho žít abych nebyla sama v tom bytě. No a dnes má náš syn za 2 týdny 2 roky a me jsme 2 měsíce manželé :-) takže ti přeji hodně štěstí a ať máš nějakou oporu protože v tu chvíli to opravdu potřebuješ:-)

  • janalab23.4.2017 5:29

    My si prvni dite poridili pozde a planovane, takze ve tve situaci jsem nebyla, tedy antikoncepci jsem taky nebrala, nedelala mi dobre. Ale zrovna dneska jsme se s mamkou bavily, ze kdybych prisla jako mlada tehotna, ze by si nedokazala predstavit me poslat na potrat nebo dat dite k adopci, ze by udelala vsechno pro to, abych to nejak zvladla, i kdyby mela cast pece prevzit ona. Takze ja radim spis jit sama a jen za mamkou, probrat to jen s ni, ona uz to tatovi rekne nejak setrneji, az se s tim sama srovna. A s pritelem bych to mozna resila az budes vedet, jak se k tomu postavila mama, chlapi na tuhle zpravu muzou reagovat hur, nez cekas, i kdyz ve finale se treba zachovaji jinak, nez napred rikaji.

  • lelele23.4.2017 10:09

    Ahoj, souhlasím co tu řekli holky...Takže se nebudu opakovat. Každopádně jestli si budeš chtít popovídat nebo poradit se tak napiš do SZ, jelikož jsem se ocitla v podobné situaci a otěhotněla v 16...A teď mám 26 m holcicku;-)

  • Pie.com.key23.4.2017 16:24

    Ahoj. Ve zkratce - rodiče za tebe mají pořád ještě zodpovědnost, takže je jasné, že se budou snažit udělat pro tebe to nejlepší (dle nich). Možná se ti to nebude líbit. Popovídej si první s přítelem. Upřímně doufám, že to vezme v pohodě a že v něm budeš mít oporu. Další věci zatím neřeš. A bát se dopředu je zbytečné. Třeba to nakonec nebude tak hrozné. Hlavu vzhůru ;)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 205 otázek, kterým se dostalo 271 507 odpovědí a 409 712 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist