Císařský řez vs. přirozený porod
Ahoj holky, chci se zeptat, jsem ve 13tt, tak už zvažuji, jak miminko přijde na svět. Hrozně se přirozeného porodu bojím, nedokážu si to představit, občas se uklidním tím, že když to zvládlo tolik z vás musím i já. Přesto uvažuju, zda bych raději nešla do císařského řezu, tam sice pak bolí ta rekonvalescence, ale podle mě pořád méně, než klasický porod, moje doktorka císařský řez prý doporučuje těm, které mají z porodu panickou hrůzu, proto to zvažuju. Co si o tom myslíte vy? Je tady některá z vás, která mohla rodit přirozeně a dobrovolně si vybrala císaře??
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.12.2014 12:56
Ahoj
ve třináctém týdnu je doopravdy moc brzy uvažovat o porodu, protože do té doby se mohou změnit okolnosti, hormonální vyladění a tím i obavy se mohou dost proměnit. Navíc až budeš konečně v takovém 39. týdnu těžká, ospalá a neohrabaná, bude ti už úplně jedno, jakou cestou, budeš jen chtít každý den, aby to bylo už dnes
Já jsem po císařském řezu pro konec pánevní a nepostupující porod a nevím, kde holky pořád berete představu, že císař je příjemná záležitost. za mě to byl nejhorší zážitek vůbec. Nejdřív ti opíchnou páteř, což je nepříjemné, ale zdaleka ne tolik, jako když se za tvého plného vědomí tým lékařů hrabe u tebe v břiše. Dobře, necítíš bolest, ale jinak cítíš všechno, každý tlak, střih nůžek, řez skalpelem a příšerné tlaky a tahy, když lékaři tahají prcka malým otvorem v tvém břiše, pak placentu a dělají revizi břicha. Navíc to trvá dost dlouho a ve finále ti krátce ukážou mimino a frčíš na JIP, mezi nohama máš cévku a nemůžeš se hýbat. Přišla jsem si jako vykradená, opuštěná, sama( partner samo nemůže zůstat s tebou jako po klasickém porodu), mimino máš kdoví kde, o startu kojení ani nemluvím, když nemáš mimino u sebe, všechno nabíhá daleko hůř. Jsi po operaci a na opiátech, což ale neznamená, že ti nebude dělat problém vstát z postele, lehat si, ohýbat se...a i když tě pak po pár dnech propustí domů, péče o mrně je těžší v tom, že jsi pořád po operaci, nejsi v pohodě, jsi vyřízená. Takže žádnej krásnej intimní zážitek a radost z miminka sdílená s partnerem... jen velká břišní operace s rekonvalescencí stíženou o péči o mrně a ztížený nástup kojení. Takže to ještě zvaž. Naštěstí bez ohledu na to, co ti napíše tvá lékařka, porodníci v nemocnicích nejsou většinou ochotní dělat císaře bez vážné indikace. Porod císařským řezem je nouzová a krajně nepřirozená záležitost a maximálně emocionálně a fxzicky náročná akce. Tedy za mě -
15.12.2014 13:29Vždy je lepší rodit přirozeně...
Ona to zase není až taková sranda jak to vypadá, navíc, pokud čekáš první dítě, budeš muset čekat, až se ti jizva zahojí, aby jste se mohli snažit o další a vem si, že ta děloha už je jedno sešitá, další těhotenství můžou být rizikové pokud se třeba stane, že jizva bude ztenčelá... -
15.12.2014 13:34Kdybych si mohla zvolit, tak jednodznačně přirozeně. Bohužel jsem si zvolit nemohla... Ještě teď, skoro 6 týdnů po porodu, jsem z toho celá taková přešlá, sice to už nebolí, jen při větší námaze, ale... Rozhodně bych volila přirozený porod...
-
15.12.2014 12:45
Já se naopak bojím císaře jako čert kříže. Rozhodně bych do něj nešla. Snažila bych se dělat cokoliv, abych na něj nemusela. Já se borodu děsně bála, dokud jsem byla na škole. Přednášky na základce, videa, bylo mi z toho děsně.
Jak jsem ale byla těhotná, tak jsem se těšila čím dál víc. Taky to díky mé pohodě bylo v klidu, krásné, rychlé a oba jsme si to s manželem užili
Císař je operace a je to pro tělo horší. Právě to kolikrát dobrovolně dělat doktoři nechtějí, když to není nutné. -
15.12.2014 13:45Necetla jsem prizpevky ale co vim tak si nemuzea vybirat na cusare jdes pokavat jsou nejake komplikace jinad dobrovolne nedavaj
-
15.12.2014 13:48
Pokud půjde vše dobře, rozhodně přirozený porod je lepší. Věř, že při porodu je tělo zaplavené hormony, bolest vnímáš úplně jinak a myslím si, že ty pocity samotné, které při tom prožíváš, ženu neskutečné obohatí a dá ti to velkou sílu a energii do života. Aspoň já to tak mám, už je to rok a půl a mám pocit, že z toho čerpám dodnes
A ten pocit, když ti najednou splaskne břicho a ozve se křik je k neopakovatelný Navíc po 2 hodinách na sále jsem si dala oběd, sprchu a mohla jsem jít domů, byla jsem naprosto fit, až jsem se sama divila, jak to to moje tělo zvládá
Pak jsou tu také zdravotní hlediska..císař je pořád operace, imunitní systém dítěte se nastartuje šokem a ne postupně a přirozeně jako při klasickém porodu, takže to může mít dopady ještě dlouho po narození a už si to nikdo nespojí s porodem samotným..
Rodila jsem jednou, bylo to dlouhé a náročné, v jednu chvíli na hranici císaře, ale na poslední "pokus" se malý začal konečně posouvat, takže na císaře nedošlo. Pokud se bojíš porodu a bolesti, zkus si něco přečíst o hypnoporodu, choď na nějaké cvičení a předporodní kurzy. Ono na to pak člověk získá jiný pohled, naučí se pracovat s bolestí.
Já se modlím, abych i podruhé mohla rodit normálně, protože opravdu nechci své dítě přivézt na svět tak, že budu ležet bezmocná na stole a tím doktorů se mi bude hrabat v břiše a pak najednou KUK maminko, tak tady ho máte..
Samozřejmě pokud bude něco špatně, tak zdraví je na prvním místě a pak císař samozřejmě ano, ale rozhodně to není pohodlnější a lepší alternativa k přirozenému porodu.
Paní doktorka možná CS dělá rodičkám s panickou hrůzou, aby s nimi neměla tolik práce..je to smutné, ale je to tak, mnoho lékařů si to chce prostě udělat co nejjednodušší..naopak by tě měla uklidnit a vysvětlit ti, jaké výhody má pro tebe i pro mimiko porod přirozený. -
15.12.2014 14:09Jsem 25 týden a císař je můj strašák čím dál více, nevím jak si někdo může myslet že to je lepší.. Vždyť přirozená cesta je k tomu určená a příroda to má dobře zařízené! Taky mám strach čekám své první miminko, ale je to protože nevím co mě čeká jaké to bude, ale to je asi normální že ten strach tam trochu je..
Nejvíc mám spíš strach z nástřihu, ale raději pár stehů tam než rozřízlé břicho.. brrrrr 
-
15.12.2014 12:56
já například měla stejný pocity jako ty.. Doufala sem, že to nějak udělám a pudu na císaře, ale co jsem teď těhotná, začínám to zvažovat jinak.. Nedovedu si představit, že pár hodin po tom co se mi pohrabou v břiše budu muset lítat okolo prcka, za další mám problém se zvracením po jakékoliv analgezii, což asi nebude zrovna košér, když budu mít rozpáraný břicho.. Ale té bolesti při normálním se taky bojím.. Kontrakce se daj všelijak tlumit, od epidurálu, přes sprchu a podobně.. A já se dozvěděla o Aniballu, holky na něj píšou fantastický recenze.. Jak se téměř nebo vůbec nenatrhli, jak hned po porodu a odpočinku byly fit, naučili se tlačit.. Takže z mé panické hrůzy se snažím dostat tímhle..
-
15.12.2014 13:21Naše holky musely na svět císařem obě a jak bych mohla od vteřiny dělat reklamu na CS (protože nám oba klaply na jedničku s hvězdičkou a ještě pětkrát podtrženou) tak Ti radím: pokud to půjde určitě přirozený porod. Zkus kontaktovat nějakou dulu, mateřské středisko, porodní asistentku, prostě udělej vše, aby se tvé obavy rozptýlily, dnes je tolik možností a porodnice Ti vyjdou vstříc..
-
15.12.2014 13:24Taky se přidám, jsem po císařském řezu, je to teda už nějaký ten pátek, tehdy proběhl v celkové anestezii, takže nevím jak to probíhá, ale živě si pamatuju dny po ,,té,,- rodila jsem ráno v 8 a malého mi ukázali na 5 minut až v půl desátý večer, celý den jsem proležela na JIPce, nemohla se hýbat, druhý den ráno hezky šup z postele a na pokoj, mimčo mi vozili jen na krmení a nějaké léky proti bolesti byly tabu, kvůli kojení. Pamatuju se jak jsem tři dny po porodu potkala jinou maminu na chodbě co rodila normálně den po mě a běhala tam jak srna, zatímco já se ploužila s drenem v břiše a každý krok byl utrpení. Malýho jsem dostala třetí den po porodu k sobě a začlo lítání kolem něj, sestry ti nepomohli, vše sem musela zvládat jako po normálním porodu, a po návratu domů to byla taky chutovka, skoro dva měsíce jsi nepohyblivá a jizva docela bolí. Takže za mě volím určitě normální přirozený porod, bohužel mě pravděpodobně čeká opět císař a prý celková anestezie nebude, zatím se modlím a doufám, že na něj nebudu muset a malá přijde na svět normálně. A ještě něco v ČR se císařské řezy na přání nedělají....
-
15.12.2014 13:32
Ahoj nemej vubec strach,priroda si poradi
Ja jsem zdrav.sestra ( sice nejsem porodni,ale to snad neva) a uz na skole nas pan profesor ucil,ze az jednou budeme rodit a bude to mozne at se vyhneme cisari. Cisar je vlastne velka brisni operace a pro telo je to docela velky zahul.A na tu prvotni bolest,ktera te bude behem prirozeneho porodu provazet za cas zapomenes.A hlavne budes mit nepopsatelny zazitek,ktety muzeme prozit jen mi zeny Neboj se, urcite to zvladnes perfektne Ja budu poprve rodit v unoru a take mam trochu strach,ale je to spis strach z neznama,ze clovek nevi co ho vlastne ceka.Ale jak jsem napsala uz na zacatku,priroda si sama poradi a urcite to zvladnes -
15.12.2014 14:14
Opravdu chceš jít dobrovolně radši do velký břišní operace?? Já jsem na císaři skončila po 3 dnech vyvolávaní porodu (odtekla mi voda), neotevírala jsem se a malýmu začaly padat ozvy, takže byl pro mě ve výsledku vysvobozením. Taky jsem druhý den chodila a neměla jsem komplikace. Ale i tak bych mnohem radši rodila přirozeně, protože vstávání mi přes veškerou snahu dost trvalo, nechala jsem si píchat injekce proti bolesti a po císaři musíš být ještě o den dýl v porodnici (teď to nezní jako nějaká trága, ale já jsem tam skoro každý den ořvala). Taky by pro mě bylo dost stresující, že bych se bála toho dne, kdy k tomu má dojít, porodu jsem se ani bát nezačala právě proto, že jsem nevěděla, kdy přijde. Ano, při přirozeným porodu taky můžeš mít větší poranění, který se bude hojit dýl, ale třeba taky ne. U císaře to máš jistý. Doufám, že až někdy budu znova těhotná, budu mít možnost rodit přirozeně. Zažila jsem si i kontrakce, který bolely opravdu moc, ale ty zapomeneš. A co bych dala za to, abych si malýho mohla užít hned po porodu s manželem.. Popravdě, neber to nijak zle, chápu strach z porodu, ale nechápu, že takhle uvažuješ. Nikdo si dopředu porod nedokáže představit, ale je to naprosto přirozená věc.
-
15.12.2014 14:37
já to měla úplně naopak než ty, já chtěla rodit za každou cenu přirozeně, bohužel to nakonec nešlo a i když jsem s celý den trápila v kontrakcích a bolestech, malý nakonec musel jít akutním císařem ven v celkové anestezii. Na jipce mi bylo strašně špatně, malého jsem viděla až po nějakých 12ti hodinách od porodu, dlouho trvalo, než jsme měla mlíko, malý hodně zhubnul, no prostě jsme měli oba dva pomalejší rozjezd a příčítám to právě císaři. A z porodu jako takového jsem měla celkem špatný pocit, jako že jsem to nezvládla. Císař je břišní operace, takže to má svoje velká rizika. Já se zotravila celkem rychle, jizvu mám necitlivou ještě teď 4 roky od porodu a poslední rok mám problémy se srůsty v souvislosti s porodem císařem. Každý měsíc brutální bolesti při ms. On ten císař sebou nese hodně možných problémů.
Švagrová měla strašný strach z porodu (první porod měla těžký) a co otěhotněla, chodila k psycholožce a druhé dítě odrodila v pohodě, i když to byl 4 kilový cvalík. -
15.12.2014 23:33
Celé těhotenství jsem měla bezproblémové....a na porod jsem se i těšila...obávala jsem se neznámého...ale vyloženě strach jsem neměla. Když mi praskla voda...přijeli jsme do nemocnice a já prostě byla přesvědčená, že porodím přirozeně...stále ležela jsem na zádech a měřili mi ozvy miminka...ty ale začaly padat...a miminku začal ubývat kyslík.....takže akutní císař....jenže už bylo pozdě.....malá byla již v porodních cestách a doktor viděl vlásky....takže šup na kozu a že to vytlačíme....ale ono to nešlo....strašná bolest a nic z toho....a mimču šlo o život....v tu chvíli bych císaře i uvítala....ale ten už nešel provést a vytlačit jsem jí nemohla....tak jí ze mně nakonec vytáhli kleštěmi....masakr nástřih....zůstala mi tam dole fakt velká jizva...ale i přesto všechno jsem nakonec ráda, že šla "spodem" a ne skrze cs.....také jsem si to vyčítala, že jsem jí nemohla porodit "normálně"...ale byla jsem šťastná...že vůbec přežila...a nemá žádné následky...v tu chvíli...kdy jde dítěti o život...najednou člověk neřeší jak se dítě dostane na svět....v tu chvíli vám jde jen o zdraví toho mláděte....do budoucna..pokud budu mít ještě jedno dítě..tak bych si také přála ho porodit přirozeně a bez pomoci.
-
15.12.2014 13:11Ja rodila císařem a vlastně jswm to tak i chtela ale vybrat jswm si nemohla, na císař jswm musela a nemenila bych. Mela jsem celkovou anestezii a malého viděla hned na sale( anestézie působí jen chvíli) malý se narodil o pil 4 rano a v 10 jswm ho uz mela porad u sebe. Dopoledne jswm uz chodila a vecer sprcha a uz normal jídlo. Takze me to vazne problém nedělalo.
-
15.12.2014 15:02
já se taky bojím císaře...půjdu rozhodně na přirozený porod (epidurál mám kontraindikovaný, takže hodně přirozený
), i když i já jsem se vždycky bála bolesti...o to hezčí s ilnější zážitek bude, až mi dají malou do náruče.
Dej si epidurál, to je dva v jednom...bolest necítíš a nikdo Tě nebude řezat -
15.12.2014 15:27
Tak já si bohužel vybrat nemohla a na ten císař jsem musela. Porod jako takový sice brnkačka (měla jsem jen epidurál), ale to, co to obnáší už taková sranda není. Je to velký zásah pro tělo i pro prcka (on vlastně ani chudák neví, že se dere do světa, je to pro něj takové vytržení z ničeho nic). Po porodu jsem si ho jen asi půl minuty pochovala a pak ho odvezli pryč. Pak jsem ho celý den vídala jen jednou za 3 hodiny (cca na půl hodinky na kojení). Možná i díky tomu jsem nekojila, ač jsem se 3 měsíce snažila co 3 hodiny, bohužel se laktace nerozjela, takže malej byl na umělým mléku...
Nehledě na to, že jakmile máš císaře, je každé další těhotenství už rizikovější (záleží samozřejmě taky jak dlouho po císaři otěhotníš znovu, ale cca do dvou let se další těhotenství moc nedoporučuje, aby jizva nepraskla).
I když jsem samozřejmě císaře úplně v pohodě přežila, doufám, že druhý porod bude přirozený (čekám dalšího prcka v dubnu).
Naprosto chápu, že máš z přirozeného porodu obavy, já je měla taky a určitě i ještě mám... Ale pokud opravdu zvažuješ, co je lepší, tak si spíše než "co je pro mne pohodlnější?" polož otázku: "co je lepší pro dítě..." - a to nemyslím opravdu nijak rejpavě nebo jakkoliv kriticky. Jde asi spíš o to, že z krátkodobého hlediska je ten císař pohodlnější (prostě ležíš, nic necítíš a najednou máš miminko). Ale z toho dlouhodobého hlediska teda podle mě ani jedna výhoda...spíš naopak...
Každopádně ti držím palce, ať si vybereš správně a ať všechno klape jak má -
15.12.2014 18:08
Proc dobrovolne rodit cisarem?
ja mela 2prirozene a jsem za to statsna!Pokud nemas a nebudes mit problémy mela bys rodit prirozene.Strach hod za hlavu .Prirozeny porod je pro tebe a myslim,ze i pro miminko nejlepší .Drzim palce at uz se rozhodnes jak chces. -
15.12.2014 19:26
Tak já za sebe musím říct že první mimčo jsem rodila přirozeně 16hodin!a to podotýkám posledních,ty dva dny marných pokusů a slabých kontrakcích nepočítám.bylo to docela šílený,kdybych si neřekla tak by mě malýho ani nepřiložili.a řeknu že na to "peklo" nikdy nezapomenu,bolest si nepamatuji,jen vím že to bylo strašný.teď jsem těhotná podruhé a císaře jsem zvažovala taky,hlavně z psychického hlediska,ale říkám si ze když jsem to zvládla jednou tak to dám i podruhé!lepší mít šité to dole než břicho
Každý se bojí,to je přirozený! -
15.12.2014 20:43
Taky přidám svůj názor. Nezažila jsem CŘ, ale bála jsem se ho. Věřila jsem,že po přirozeném porodu se tělo dá rychleji dohromady. A u mě to tak opravdu bylo
nedali mi ani epidural, ale tělo si samo namíchalo takový koktejl, že se to dalo ano, bolest kolikrát hrozná,ale ne k nevydržení. Ale věřím i tomu, že když se někdo porodu opravdu hodně bojí, tak je pak porod o to horší. Ale nemám ověřeno. Jak radí hodně holek, zkus hledat informace jak se se strachem vyrovnat.Čas ještě máš, tak držím pěsti, ať se to povede -
15.12.2014 21:23
Opravdu je ještě brzy se bát porodu
Postupem času se ujmou vlády hormony a strach se otupí... Nezmizí sice úplně, ale bude to úplně jiné než teď. Hodně mi pomohlo video Orgasmický porod a různá jiná videa, kde probíhá porod v jiném prostředí než v nemocnici. Tam je nádherně vidět, že porod nemusí být jen "strašák" ale že může být i krásným zážitkem, který hned od začátku buduje vztah mezi matkou a dítětem na úplně jiné (troufám si říct intimnější) úrovni. -
15.12.2014 22:04mám za sebou dva porody, oba vyvolávané, první jsem porodila nakonec přorzoeně a bez nástřihu a narození dcery byl nejkrásnější zážitek v životě, který je nepopsatelný pocitově. bezprostředně po porodu jsem byla schopná fungovat, postarat se nejen o sebe, ale i o mimčo, zvládat schody - 1 patro na novorozenecké oddělení a to po schodech. a i sex byl bez problémů.
druhý porod ukončen akutním císařem v celkové anestezii. chybělo mi to kdy bych miminko hnedka po porodu uviděla, to, že sem 12h musela jen ležet v posteli, pravidelně chodili měřit tlak, když sem pak chtěla vstát, tak šílená bolest (ta s eobjevila už bezprostředne po probuzení z anestezie, kdy jsem chtěla kašlat a najednou břicho fuč a dost při kašli bolelo). první vstání z postele nic moc, celkově sem měla problém ještě další 2 dny s epostarat i o sebe, nejen o mimčo. chodila sem v předklonu, lehnutí si do postele bolelo a při každém pohybu také.
co může být další výhodou vaginálního porodu je i to, že spousta žen až po tom vaginálním porodu zažijí i vaginální orgasmus zvaž sama, co je dobré, ale císař není sranda, i když se dneska dělá běžně, ale je to velká břišní operace, která sebou nese riziko nejen pro matku, ale i pro dítě. -
16.12.2014 9:14
Nechápu jak si někdo muže dobrovolně zvolit císařský řez. Já chtěla přirozený porod a skončilo to císařem. Nemhla jsem se s tí srovnat. Prcka jsem viděla až po 3 hodinách. Byla jsem oblblá, neschopná se pomale zvednout. Pichali mi silný injekce od bolesti.
Švagrová rodila přirozeně a druhý den jí skoro nic nebylo. Po třech týdench byla ok a já lezla jak lemra. -
16.12.2014 10:03
Tak dobrovolně do císaře bych za žádnou cenu nešla (doteď jsem si myslela, že snad ani není možné, aby si rodička sama zvolila císaře, že tam vždy musí být lékařský důvod). Nemám srovnání, rodila jsem zatím jen jednou a přirozeně a bylo to bez problémů a žádné velké bolesti jsem opravdu neměla. Taky jsem se celé těhotenství neskutečně bála porodu, k tomu jsem pročítala různé diskuze o porodu, a ty mě vystrašily ještě víc, ale když to přišlo a byla jsem v té situaci, veškerý strach se ztratil. Už pár hodin po porodu jsem chodila, i když s obtížemi, ale chodila, a do cca týdne až 10 dní jsem byla úplně v pohodě. Já bych se teda víc než přirozeného porodu bála epidurálu, napíchnutí páteře, fuj. Z toho mám hrůzu. Nemůžu ani říct, že by mě přirozený porod nějak výrazně bolel, spíše to bylo jen extrémně nepříjemné, a to jsem rodila bez jakékoli anestezie, jen s infuzí oxytocinu. Malou mi pak hned dali na břicho a byl to ten nejkrásnější zážitek v životě. Naopak od kamarádek, co rodily císařem, jsem slyšela, jak byly ještě x dní téměř neschopné se hýbat, všechno je bolelo a péče o mimčo byla o to náročnější. Chci tím vším říct, že si myslím, že když je vše v pořádku a je možnost rodit přirozeně, je to nejlepší pro matku i dítě, a že je to prostě individuální a nemusí to být takové utrpení, jak je všude popisované. Ale na druhou stranu může, to nikdo nedokáže předpovědět. Tak držím palce, ať se rozhodneš pro tu pro Tebe nejlepší variantu.
