neplánované těhotenství

Otázku položila: Anonymní uživatelka #103871 10.1.2013 12:50

Krásný lednový dník :) dnes jsem byla u pana doktora...Sice jsem se v duchu modlila ať těhotná nejsem,ale když jsem viděla na monitoru tlouct malému drobečkovi srdíčko,v ten moment jsem se málem rozbrečela :) Tak něco krásného ve mě začíná růst...jenže mám malé dilema,je mi 21let a přítelovi 25let,doktor mi pověděl jestli si to nechci nechat mám jít nejdéle v toto pondělí 14.ledna na miniinterupci... potom co jsem dnes viděla na ultrazvuku nedokázala bych mu vzít život.....ale co když moji rodiče budou proti? :-(

I když jsme měli během týdne doma pořád debaty,teď už je jisté,že jsem těhotná,docela mám strach jak to vezme mamka,i když mě čekala ve svých 19let,může být proti tomu,abych si to nechala....

Máte pravdu to rozhodnutí je jen na mě a partnerovi a také jsme se již rozhodli,teď už jen zařídit pár maličkostí a oznámit to jeho rodičům :-) moji rodiče to něják nenatchlo,ale až se to narodí vím na 100%,že budou velice šťastní... teď už by nás mohl čekat šťastný život,včera jsme již plánovali druhé miminko tak čtyři nebo pět let potom co se nám drobeček narodí,ale ze všeho si teď nejvíc přeji,aby se narodilo zdravé a budu dělat vše proto,aby mělo klidný domov,plný lásky... Děkuji všem za komentáře,které mě určitě pomohli a kdyby nás přece jen tatínek opustil nebo my jeho,kdyby to s náma neklapalo,věřte že se ke všemu postavím čelem a budu s mrňouskem bojovat o to aby jsme se měli co nejlépe.

Děkujeme moc :-)

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Tak pokud vím tak to miminko je tvoje a tvého přítele tak by ses měla řídit tím čím chceš ty a né tví rodiče a věk už na miminko taky oba máte :-). Já jsem byla také v takové situaci a nechala jsem si ho a ted už je mu 13 a dělá mi jen samou radost a jsem ráda že ho mám ale rozhodnutí je na tobě a tvém příteli. Držím palečky at vše dopadne podle tvích předctav at už se rozhodneš jakoliv :D

  • Já byla v podobné situaci před rokem a půl, bylo mi čerstvých 17 když jsem zjistila, že jsem těhotná. Nátlak od rodičů byl příšernej a postupně mě naši i přítelovi rodiče zmanipulovali k tomu, abych šla na interrupci :-( . Teď se snažíme o miminko a zatím to nejde. Nesu si tu ránu v sobě už po celej zbytek života a ničeho nelituju víc. Byla jsem mladá, ale věděla, že bych to zvládla. Už je to rok a 3/4 .. Nechci Tě ovlivňovat, ale rozhodni se správně, pak už to nejde vrátit zpátky :(:(

  • Já si myslím,že věk na to máte oba!:) jsi dospělá,rozhoduj za sebe a nenech se odradit rodiči!:) miminko je úžasná věc,nedávno jsem četla názor gynekologa,kde psal,že v dnešní době je pomalu zázrak přirozeně počít a donosit zdravé miminko ;) gratuluju :)

  • Určitě to prober s partnerem. I on bude rodičem a to po celý život! Tátou zůstane, i kdyby se Vám vztah nevyvedl (ale to Vám samozřejmě nepřeju!!!). Pokud uvnitř cítíš, že to miminko chceš, pokud se z něho přes všechny překážky raduješ, ani rodiče Ti určitě nebudou bránit v tom, abys ho donosila, vychovala... Každá interupce je zásah, který může mít nevratné následky. Určitě by to měla být až poslední možnost v opravdu těžké životní situaci. Nikdy totiž nevíš, zda by sis to za pár let nezačala vyčítat. Tak držím palečky a ať se rozhodneš jakkoli, ať toho rozhodnutí nikdy nelitujěš!

  • Jsem v dost podobné situaci, je mi ještě o rok méně než je tobě. :) Také jsme se báli oznámit to rodičům. Nikdy bych ale do mamky neřekla, že to vezme s takovým nadšením, jak to vzala. Čekala jsem přesný opak, ale opravdu mě překvapila. Jistě to u vás bude stejné. Nad tím malým zázrakem každý roztaje. :) Přeji hodně štěstí a tu správnou cestu ať už se rozhodneš jakkoli. :)

  • alimos11.1.2013 11:01

    Nevím, jaká je přesně tvoje situace, ale jednou nám jedna super učitelka řekla jednu věc. Na dítě není nikdy správná doba - škola, první zaměstnání, povýšení, peníze. Ono se to všechno poddá, uvidíš. Hlavní je, že máš chlapa, který je alespoň trochu normální :) Pak se dá vše zvládnout.

  • jsem mamcino treti dite (celkem ma ctyri) sve prvni dite jsem cekala taky kdyz mi bylo 21 let a s ted uz manzelem jsme nebyli ani sezdani, bala jsem se to nasim rict taky, ale mamka to vzala uzasne, uz tolik let si prala vnoucatko a konecne se ji to splnilo. dcerka bude slavit druhe narozeniny, maminka pred rokem umrela, ale ke konci zivota byla nejstastnejsi na svete, ze se vnoucatka dockala. nyni kazdym dnem ocekavam druhe ditko (je mi cerstvych 23let) jinak moje sestra ma taky mimco (narodilo se dva dny pred mamincinou smrti) a nyni je cerstve tehotna (my se tak stridame v tech tehotenstvich) tak chci rict, aby ses nebala rict to mamince, treba te reakci prekvapi tak jako me, ja cekala mravokarnou prednasku o sexu pred svatbou atp, ale to vubec nezminila a strasne se na prcka tesila ;) brali jsme se, kdyz mela pul roku...

  • Udělej to co chceš ty.Je to tvůj život a nikdo jiný ho za tebe nežije a žít nebude:-)

  • Nejde mi do hlavy, proč by k tomu rodiče měli něco říkat, pokud nebydlíte u nich doma a neživí vás...

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 208 otázek, kterým se dostalo 271 544 odpovědí a 409 726 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist