neplánované těhotenství
Krásný lednový dník dnes jsem byla u pana doktora...Sice jsem se v duchu modlila ať těhotná nejsem,ale když jsem viděla na monitoru tlouct malému drobečkovi srdíčko,v ten moment jsem se málem rozbrečela Tak něco krásného ve mě začíná růst...jenže mám malé dilema,je mi 21let a přítelovi 25let,doktor mi pověděl jestli si to nechci nechat mám jít nejdéle v toto pondělí 14.ledna na miniinterupci... potom co jsem dnes viděla na ultrazvuku nedokázala bych mu vzít život.....ale co když moji rodiče budou proti?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.1.2013 12:56
Tak pokud vím tak to miminko je tvoje a tvého přítele tak by ses měla řídit tím čím chceš ty a né tví rodiče a věk už na miminko taky oba máte . Já jsem byla také v takové situaci a nechala jsem si ho a ted už je mu 13 a dělá mi jen samou radost a jsem ráda že ho mám ale rozhodnutí je na tobě a tvém příteli. Držím palečky at vše dopadne podle tvích předctav at už se rozhodneš jakoliv
-
10.1.2013 13:54
Já byla v podobné situaci před rokem a půl, bylo mi čerstvých 17 když jsem zjistila, že jsem těhotná. Nátlak od rodičů byl příšernej a postupně mě naši i přítelovi rodiče zmanipulovali k tomu, abych šla na interrupci . Teď se snažíme o miminko a zatím to nejde. Nesu si tu ránu v sobě už po celej zbytek života a ničeho nelituju víc. Byla jsem mladá, ale věděla, že bych to zvládla. Už je to rok a 3/4 .. Nechci Tě ovlivňovat, ale rozhodni se správně, pak už to nejde vrátit zpátky
-
10.1.2013 13:26
Určitě to prober s partnerem. I on bude rodičem a to po celý život! Tátou zůstane, i kdyby se Vám vztah nevyvedl (ale to Vám samozřejmě nepřeju!!!). Pokud uvnitř cítíš, že to miminko chceš, pokud se z něho přes všechny překážky raduješ, ani rodiče Ti určitě nebudou bránit v tom, abys ho donosila, vychovala... Každá interupce je zásah, který může mít nevratné následky. Určitě by to měla být až poslední možnost v opravdu těžké životní situaci. Nikdy totiž nevíš, zda by sis to za pár let nezačala vyčítat. Tak držím palečky a ať se rozhodneš jakkoli, ať toho rozhodnutí nikdy nelitujěš!
-
10.1.2013 21:40
Jsem v dost podobné situaci, je mi ještě o rok méně než je tobě. Také jsme se báli oznámit to rodičům. Nikdy bych ale do mamky neřekla, že to vezme s takovým nadšením, jak to vzala. Čekala jsem přesný opak, ale opravdu mě překvapila. Jistě to u vás bude stejné. Nad tím malým zázrakem každý roztaje. Přeji hodně štěstí a tu správnou cestu ať už se rozhodneš jakkoli.
-
10.1.2013 14:11
jsem mamcino treti dite (celkem ma ctyri) sve prvni dite jsem cekala taky kdyz mi bylo 21 let a s ted uz manzelem jsme nebyli ani sezdani, bala jsem se to nasim rict taky, ale mamka to vzala uzasne, uz tolik let si prala vnoucatko a konecne se ji to splnilo. dcerka bude slavit druhe narozeniny, maminka pred rokem umrela, ale ke konci zivota byla nejstastnejsi na svete, ze se vnoucatka dockala. nyni kazdym dnem ocekavam druhe ditko (je mi cerstvych 23let) jinak moje sestra ma taky mimco (narodilo se dva dny pred mamincinou smrti) a nyni je cerstve tehotna (my se tak stridame v tech tehotenstvich) tak chci rict, aby ses nebala rict to mamince, treba te reakci prekvapi tak jako me, ja cekala mravokarnou prednasku o sexu pred svatbou atp, ale to vubec nezminila a strasne se na prcka tesila brali jsme se, kdyz mela pul roku...