jak "sobě" odůvodnit, že se plození nedaří..
ahojky, od soboty, kdy jsem zjistila že je kamarádka v 5. měsíci jsem docela v "depresi", že jí se to podařilo hned a my už 8 měsíců a nic..
Jaké zvládáte, nebo co si říkáte, jak si odůvodňujete - sobě - když se mimi nedaří?
Já si napřed říkala že to přijde, až se mi nastartuje cyklus, pak že už mám jedno zdravé dítě a jestli to má být, tak to bude..ted mi nějak argumenty dochází a já začínám propadat "depresi"..
Probírám to s kamarádkou, snažím se sportovat, najít si spoustu práce..ale i tak ty potvůrky myšlenky na mě pořád padají...
a taky samozřejmě vím, že je na to dobré nejmíň myslet, myslet pozitivně..ale když kolem všichni těhotní a já nic? tak je mi hrozně..
jaký máte na to vy "lék"?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.9.2010 16:18
Fanny, proč píšeš anonymně?
) Já se taky snažím si to nějak odůvodnit po 9 měsících, ale moc mi to nejde, nějak nechápu, jak je to možný, když tam je ta spermie a to vajíčko, že se to nedá dokupy
(předpokládám teda, že nemám žádné srůsty a podobně) Ale docela mi pomáhá přítel, on je takový realista, řekne prostě to nejde a hotovo
A asi má pravdu, když si to budu vynucovat a pořád se ptát proč, tak to asi hned tak nebude. Já teda nevím, jak se cítíš ty, jestli to je jiný, když už jedno máš a chceš druhý, ale říkám si, že prostě asi otěhotnět nemám nebo co...
-
27.9.2010 16:56
Ahojs moc dobře to znám, je to už víc jak rok co se snažíme, holky co se vdávaly stejně jako já tak už jezdí s kočárkem, a já pořád nic.
Všichni se vyptávají kdy už to bude..... už nevím co na to odpovídat. Ale taky mě drží manžel, je taky realista
Přestala jsem i měřit BT abych se tak nesledovala. Ale že bych na to přestala myslet to prostě nějak nejde, vždy mi to něco připomene, hlavně televize, a pohled na maminy s kočárkama......
Ale pevně věřím že to jednou příjde!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! -
27.9.2010 17:52
Nám se taky nedaří, hlavní je se z toho nezbláznit!! U me v práci jsou 3 mladé kolegynky tehu a já jsem vlastne jediná "mladá" netehu. Všechny mi postupne odcházejí na mateřský
Jediný co me trošku drží nad vodou je, že má kamarádka ke které mám nejblíž ( v 10 ti letech bych řekla nejkamarádka
)) taky stále tehu není. pokouší je cca 3 mesíc, za to já prášky neberu už přes 2 roky!! Stále se snažím myslet pozitivne, že to proste NEJAK pujde. MUSÍ! Hodne štestí tobe, at se brzy zadaří!
-
27.9.2010 18:09
Jo to je nejhprší,když se všem kamarádkam a znamym podaří hnedka otěhotnet,jako jedna v praci,bylo jí 35let a tvrdila,že když otěhotní,bude mit deti a kdyz ne,tak je mit proste nebude a jak to dopadlo? za dva mesice prisla jako tehulka,tak je tohle normalni??????? neeeeeeeeeee,no jo, někomu je dáno hned někomu ne, nebojte, musíme byt trpelivý, jsem ješte v jedny diskuzi a jsou tam holky se kterými si píšu a jsou všechny tři tehulky,jedna porodila před týdnem,druhá to má za mesic a tretí v prosinci..moc jim to samozrejme preju,jsou to fajn holky
ale pak si clovek rika,jak to doopravdy dlouho nejde
))))))))))
-
27.9.2010 20:44
Prožívala jsem něco podobného a vždycky si říkala, kdo si počká, ten se dočká a o to to bude lepší. Samo jsem každý měsíc brečela a pořád hledala odpověď na otázku, proč k nám mimi nechce, když my ho tak moc chceme a mělo by se jako v ráji a při každé zprávě v televizi, že zase někdo opustil mimi a krutě s ním zacházel jsem byla vzteky bez sebe a brečela zase. Ale pak jsem si řekla, že mimi prostě přijde samo, až samo bude chtít a příroda ví nejlépe, kdy má mimi přijít. Pak přišlo moc práce, trochu stresu, na mimi jsme trošku zapoměli, přestali hlídat plodné dny apod a najednou bylo mimi tady...potřebovalo prvotně pohodovou maminu, která nebulí a netrápí se a dneska mám krásného dvouletého pohodového klučíka a čekáme dalšího, který už přišel hned, protože k druhému otěhotnění jsme přistupovali už úplně jinak. Moc ti držím tlapíky, ať se brzo dočkáš a hlavně si za nic nedávej vinu, nehledej důvod. Pokud jste oba zdraví a na zjišťování ještě trošku máte čas, ve chvíli, kdy budeš mimi nejméně čekat a nejméně se na něj soustředit, přijde samo. Hodně neplodnosti je o naší hlavě, bohužel a poručit jí, je někdy opravdu moc těžké...
-
28.9.2010 15:39
Nechci tady nějakou z vás polekat.Ale my se už snažíme 3 roky a nic.Abych pravdu řekla,tak mě to vždycky naštvalo,když některá s kamarádek tady přišla,že je těhu a já stále nic.A ted byly obě mé kamarádky těhu po druhý a já jsem to už přestala řešit.Prodělala jsem hormonální léčbu,sledovala BT,dělala ovu testy a stejnak nic.Letos na jaře jsem podstoupila laparoskopii a hysteroskopii a doktoři řekli,že jsem zdravá.A říkali,že se po těchto zákrocích snáze otěhotní.Ale já jsem věděla,že to u mě nebude tak horké.Ale ted už máme s manžou datum do centra asistované reprodukce a tam nám už pomůžou.
Hlavně jsem chtěla napsat,aby jste se holky netrápili,že to nejde.Nebojte se a čekejte ono to příjde.Když né samo tak s pomocí lékařů.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.