Už nevím co dělat
Dobrý den všem. Mám 20 měsíční dceru. Od narození byla uplakané dítě,ale pořád jsem to nějak omlouvala..zuby, prdiky apod...nocni desy atd....Rodina i kamarádky mi říkali že se to zlepší v pul roce.Ani po pul roce se nic nezmenilo. Když měla malá cca rok trošku se změnila,ale ne nejak razantne.Muj rpoblem je, ze dcera od narozeni breci. Kazdy den treba 10x a vickrat za den a to nema ani duvod. Najezena,prebalena,napita,venuju se ji ale skoro nic ji nebavi...proste celych 20 mesicu sveho zivota jen rve a do toho se uz par mesicu zacla pekne vztekat. Nejsem typ co resi tyto veci nejakym nasilim,snazim se vysvetlovat, ptam se proc breci,kdyz uz je to neunosne dam do popstylky a reknu at se vyvzteka...prosim vas kohokoliv nema nekdo radu? neproziva nekdo to same? nebo neprozival?zmenilo se to nekdy?ja sem zrala na psychologa a to opravdu se divim,ze jsem jeste tam kde jsem...mam extreme urvane dite ale extreme a proste mi neprijde ze je to normalni..deti placou ano i se nekdy vztekaji,ale nee kazdy den skoro dsva roky...asi em nepochopi maminky co maji deti hodne,nebo zaplacou sem tam proto tenhle muj problem smeruji k matkam,ktere zazivaji nebo zazili to co ja a proto prosim zdrzte se negativnich komentaru. Prisla jsem sem pro radu pro pomoc a ne pro nadavky.Dekuji moc vsem
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.8.2017 18:39ja si myslim, ze zadny plac neni bez priciny. nam se to sice muze zdat jako sebevetsi blbost,ale pro dite to muze byt zrovna dulezite a bohuzel v tomhle veku neumi svou nespokojenost vyjadrit jinak nez vztekem nebo placem. za sebe muzu doporucit nevychovu. poskytlo mi to spoustu vhledu do pocitu ditete a vnimani sveta ditete. maji na webu spoustu článku, delaji webinare zdarma. hlavni je se snazit dite pochopit a uznat jeho pocity. v tomhle veku je to tezke, kdyz dite samo nedokaze vyjadrit, co ho trapi a je to casto tipovacka, ale vyplati se to zkouset a byt trpeliva. btw. ted jsem si vzpomnela na stavy v setinedeli, kdy clovek buli kvuli tomu, ze ma obracene triko.pro normalniho cloveka naprosto iracionalni, pro tehuli/sestinedelku nejvetsi katastrofa. ty deti to muzou mit podobne nepochopitelne nastavene
-
2.8.2017 17:43Sice mam hodne dite, co skoro nikdy nezaplace, ale... Zkousela ses o tom zminit u dr? Muze mit skryty problem zdravotni a dava to najevo placem....
-
2.8.2017 18:45Pripomina mi to trochu moji starsi dceru. Jako mimino des-bes. Mam srovnani - moje mladsi byla presny opak, proto absolutne rozumim Tve zmince o tom, ze kdo nezazil, nepochopi. Vybavuji si, jak jsem ji asi nekdy ve 4 letech rikala, ze bude pro me svatek, kdyz aspon jeden den bude bez breku.
Je chytra, sikovna, dokaze byt velmi rozumna, ale prijde mi, ze nejak hur se vyporadava s urcitymi emocemi (frustrace, netrpelivost, vse hrrr a jak to neni, tak je to spatne atd.) Ma to v sobe od mimina prakticky doted (7 let), i kdyz se to vekem zaplatpanbuh zlepsilo (asi jak porad mozek dozrava). Ona jako miminko ani moc nespavala (je tak trochu hyper), takze si myslim, ze k tomu prispivalo do jiste miry i jakesi pretazeni, predrazdenost z podnetu kolem atd. Jednu dobu jsem dokonce uvazovala, ze s ni zajdu nekam do poradny, ale asi bych si nepomohla; zvlast kdyz vidim tu "snahu" v dnesni dobe predevsim kazdeho nekam zaskatulkovat. 
Jak pises, i u nas v jednu dobu fungovala "samotka" - kdyz se dostala do amoku a neslo s ni hnout, nemelo cenu domlouvat, cokoliv trpelive vysvetlovat atd, sla proste do pokojiku, kde mela prostor a cas se zklidnit. Ted jak je jiz starsi a chytne ji obcas rapl, ma to stejne, uz si jde zalezt sama. Pomaha to, po case prijde a v klidu komunikuje jakoby se nic nedelo.
Vim, jak je to narocne - mit doma takove dve, tak uz davno vlaju nekde ve vetru na vetvi... Dej tomu jeste cas, casem by se to melo zklidnit, jak chovani ditete v souvislosti s vyvojem mozku postupne dozrava. Holt je to dost i o povaze a s tim asi clovek moc nenadela. Kdyby to bylo neunosne, pro diagnozu k odbornikovi si muzes zajit vzdycky....
Moc jsem Ti neporadila, ale nekdy cloveku uz pomuze jenom fakt, ze stejnou zkusenost nema jenom on sam. Zvlast, kdyz vidi kolem pouze ty stastne vysmate matky s vysmatymi detmi. Ano, i takove jedno mam (zaplatpanbuh!), o to vic ten rozdil bije do oci. Miluju je ale obe stejne. 
-
2.8.2017 19:11
To je mi strašně líto. Naprosto chápu, co prožíváš, já to takhle měla "naštěstí " je cca do půl roku a pak se to začalo lepšit samo. Hrozné bylo, co jsem kojila, asi 13 měsíců, tak se v noci budil co 1,5 -2 hodiny. Asi do měsíce, co jsem přestala kojit, jsem se dokonce i vyspala. Dnes mu je 22 měsíců a je docela hodný, ale pořád chytá záchvaty pláče po odpoledním spánku a hysterické záchvaty kvůli nepochopitelným věcem. Já myslím, že ti nikdo nic zázračného neporadí. Jsi to ty, kdo zná své dítě nejlíp a musíš na to jít metodou pokus omyl. Navím, třeba na mě a na manžela reaguje mrňous rozdílně v podobných věcech. Mně, když mrňous pláče, tak se mi osvědčilo chovat a hladit a dát nějakou dobrůtku a za pár minut je klid. Manžel se na něj zle podívá, ukáže mu dveře do pokojíčku a řekne ať se tam jde vyřvat, že na něj koukat nebude. A kupodivu, mrňous jde a pak se vrátí a s tátou začnou řádit. Některé děti jsou plačtivé, myslím, že nezbývá než zkoušet a čekat, až z toho vyroste. Hodně štěstí a trpělivosti.
-
2.8.2017 21:53Mam stejny problem. Holka 21 m. Od malicka ubreceny dite (mozna v dusledku hodne stresoveho tehotenstvi a tezkeho porodu,cert vi). Jak je po jejim,je spokojena. Jak neni po jejim je to peklo. Dnes uz jsem psala manzelovi do prace,ze skoncim v kriminale, protoze ji asi zabiju. Od rana jen vztek,vztek,vztek. Uminena,chce tohle (ale to ji dat nemuzu) tak zachvat. Chce papat,ale kdyz ji dam papani tak zachvat,ze nechce. Atd. Furt dokola..dnes a denne snidame dve hodiny!!!! Protoze chce papat ale kdyz ji dam jidlo,tak nechce. Dam ji jine,to taky nechce. Neji. Kdyz se zvednu ze to odnesu,vztek ze chce papat. Dam ji to na stul vztek ze nechce. A takhle porad dokola. Dnes a denne. Ja nejsem zrala na psychologa,ale na psychiatra. Dnes večer uz mi pretekly nervy a ac nejsem zastance,tak dostala na zadek. Vysvetluju cely dny, rikam ji ze ji rozumím,vys etluju a vysvetluju. Davam výstrahy kdyz dela neco co nesmi,ale proste co je moc je moc. Bohuzel neporadim,co s tim,jen snad te povzbudi,ze v tom nejsi sama. Drz se!
-
2.8.2017 23:49
chápu, že to je pro tebe problém i to, že se cítíš na psychiatra. v první řadě-najdi si pravidelně třeba jednou týdně dvě hodiny pro sebe kdy budeš mimo dosah/doslech dcerky a v tu dobu ji pohlídá třeba tatínek. vysvětli jí, že si potřebuješ odpočnout a zrelaxovat a víc to neřeš. ideálně když to bude ve stejný den i ve stejnou hodinu-děti mají rády pravidelnost. a bylo by super aby si s ní táta našel nějakej rituál a klidně i jen "obyčejnou" procházku. časem si na to zvykne a ty budeš mít oddech
klidná matka dokáže uklidnit uvztekaný dítě, matka těsně před zhroucením žádný děcko neuklidní.
k samotnýmu vztekání- z mého pohledu jsou důležité dvě věci a obě stejně důležité. jednak být důsledná-když něco řekneš tak to platí a je jedno jaká bude její reakce, důležitý je tvůj klid a ignorace jejího chování (případně vysvětlit, že jestli něco chce, touto cestou toho nedosáhne. stačí říct při jednotlivých situacích jednou, neopakovat). druhá stejně důležitá věc je dávat najevo svou lásku a pochopení (za sebe doporučím knížku: Děti a pět jazyků lásky. zazněla tu nevýchova, myslím, že princip je hoooodně podobný ne-li úplně stejný. pro mě bylo víc vyhovující si přečíst knížku než koukat na videa- z mého pohledu dost zdlouhavá videa. ale každýmu vyhovuje něco jinýho. a asi bych ti doporučila i knížku Koncept kontinua a tou možná i začít protože tak píše, že děti potřebují odkoukat náš život a pokud jsou "středobodem vesmítu", neví co dělat protože jsou malý a fakt to neví a pak jsou znuděný a brečí..... takže možná by víc pomohlo malou zapojit do péče o domácnost a vaření a další věci co ráda děláš a nevěnovat veškerou pozornost jen jí.)
a jak už tu zaznělo-zašla bych k dr. a nechala dceru vyšetřit, aspoň pro klid v duši. budeš mít jistotu, že to není žádný zdravotní problém a pokud je, poradí ti jak to řešit.
