Snažilkování versus manželství

Otázku položila: Anonymní uživatelka #25069 29.4.2010 8:05

Všimla jsem si, že hodně snažilek píše o svém partnerovi jako o příteli, nikoliv manželovi. Proč se nevezmete, když spolu chcete založit rodinu? Já vím, není to dnes moderní. Ale kdybyste si byli navzájem sebou trochu jistí, a spoléhali se na sebe a měli v sobě skutečnou oporu, proč chcete žít "na volno"? Všichni tvrdí, že v podvědomí nemají žádné obavy, ale skutečnost je možná jiná. Zkuste se nad svým vztahem zamyslet. Dítě chce přijít do opravdové rodiny, kde bude mít pevné zázemí.

No, vidím, že názory se různí, ale vlastně jsem si udělala jasno, začež vám všem moc děkuju. Je jasné, že když žena cítí, že našla toho pravého, a když chlap je opravdu chlap, který neuhýbá před závazky a zodpovědností, tak se prostě vezmou, nebo to aspoň mají v úmyslu, když už chtějí dítě. Protože od toho rodina od věků je, a má být. Tvoří ji nejen společný papír, ale taky veřejný vzájemný slib, že se postará jeden o druhého, a stejně tak o děti. Chce to odvahu a charakter. A jestli se někteří berou pro peníze, že je k tomu rodiče dotlačili, že se bojí, co by řeklo okolí, nebo protože mají rozestavěný barák apod, či kvůli jiným "výhodám", to už je otázka jiná. Že to manželství někdy nevyjde, to se bohužel stává. Ale kdyby do toho svazku lidi šli s plnou zodpovědností a upřímností, dokázali být féroví a nesobečtí, určitě byl bylo více svateb a míň rozvodů a mnohem víc spokojených dětí. To, že ke spokojenému životu dvou lidí a jejich dětem není potřeba "papír" nebo společné příjmení je jen alibismus. Možná to někomu zní krutě, ale z těch odpovědí tady to také vyplývá.
Děkuju všem za reakce a přeju, ať jste všichni spokojení a ať se vám daří ty děti, po kterých tolik toužíte, udělat skutečně šťastnými se vším všudy,co k dětskému štěstí patří. Ahoj.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Ahojky , myslím že tedy každého věc .. ale osobně se už chvíli snažíme(nějak nám to nejde://) a vdávat se budu za měsíc :).. prostě jsme jen začli trošku dřív, protože jsem tušila že to nepůjde jen tak .. i když rozhodnutí že založíme rodinu přišlo až pár měsíců po zasnoubení :) asi jsem taky staromóodni :)

  • Myslím, že tohle je každého věc, každý má svůj názor na manželství a na to, jestli někdo otěhotní v manželství nebo v partnerství, to nemá žádný vliv. Já jsem vdaná už 3 roky, mám bezva manžela, rozumíme si víc než na začátku vztahu, můžu se na něj spolehnout, ale už 16 měsíců toužíme po miminku a ještě těhotná nejsem. Tak nevím, na co to dítě čeká :-))

  • Myslím si, že je to dnešní trend, dnešní dobou - všechno je možné, volné, každé 2. manželství (dnešních 40tníků) se rozvádí.. ale ne všichni jsou stejní. My se s přítelem bereme za 3 měsíce, jsme docela mladí 24 a 25, ale chceme miminko a chceme ho na svět přivést jako rodina se stejným příjmením. Možná jsme staromódní, ale takhle to oba cítíme. Oba jsme z úplných a spokojených rodin/manželství.

    Možná, že většina snažilek a jejich partneři jsou z rozvedených rodin a tak si říkají, že takhle jim to třeba vyjde, když jejich rodičům manželství selhalo. Nevím, je to jen můj názor :).

  • ahojky já jsem taky "staromodní", začali jsme se o dítě snažit až po svatbě (byli jsme spolu 10 let)
    jde i o jiné věci,právní nároky, nedej bože dědictví, vyživovací povinnost, žádné starosti ohledně matriky, jmen dítěte, vše automaticky, manžel mohl obstarat hodně věcí beze mě (např. pro rodný list dítěte zajít na matriku, na pojištovnu pro zdravotní karičku dcery...
    nedávno řešili jednu kauzu v televizi, nebyli sezdáni on zemřel ona porodila vpohrobka, nevlastní syn ji nepustil do baráku, ona tam neměla trvalé bydliště, narozdíl od toho nevlastního syna, nemá žádný důkaz že její dítě, je syn zemřelého, soudí se aby ten nevlastní syn postkytl dna aby mohli porovnat příbuznost, nemá nárok na vdovský důchod, na sirotčí, na nic...

  • Milá anonymní uživatelko,
    opravdovou rodinu určitě netvoří manželství, nezaručí ti ani větší štěstí a ani to že se jednou nerozejdete/nerozvedete. Nemyslím, že se sezdané páry mají víc rádi, když se kouknu kolem sebe..berou se lidi jenom kvůli nějáké jistotě(ta se dá, ale zařídit i jinak), přesvědčení že tenhle model je ten správný.
    My jsme s přítelem 6let, kolem nás je to samá svatba, ale mnohdy nechápem proč se ty lidi berou..většinou je to tak, že už nejsou nejmladší, chtěj rodinu a současný partner sice není ideální, ale nového hledat nechtěj, nebo se bojej..
    Když se oni nás ptají proč se nevezmem, říkáme s úsměvem, že my se máme opravdu rádi..věříme si víc než oni.., plánujeme rodinu a nepotřebujeme mít k tomu papír.Naše děti budou mít oba rodiče..Určitě svatba může mnoho věcí zjednodušit, ale že bychom byli sobci jen proto, že se nechceme brát??
    Vím, že náš vztah je o dost pevnější a upřímnější než u ostatních manželských párů kolem nás.
    A pozor oba jsme ze spokojených nerozvedených rodin!

  • bohuzel v Cechach panuje stale to,ze se kazdy zajima o ty druhe a spoustu lidi si porad rikam, musime udelat tohle, co by si pomyslelo okoli....strasny!

  • Nedá mi to, ale musím to napsat... Připadá mi, že je tady většina názorů, že se do svatby hrnou jen ti "mladí", kteří jsou nerozumní a ještě k tomu "musí":( , což velmi silně pochybuju:( V dnešní době je spíš rarita, že se berou mladí lidi a ještě k tomu z lásky... Spousta lidí upřednostňuje kariéru, studium, svobodu, atd... Takže si spíš myslím, že mnoho lidí čeká, nebo nemůžou najít správného partnera:( Taky když už ho najdou, je jim kolem třiceti let, chtějí dítě a ono to překvapivě nejde!? Co na to říct... Lidi by se měli brát z lásky, být si jistí, že spolu chtějí být, mít miminko:) a je jedno v jakém věku:) Toť můj názor...

  • My jsme se brali pred necelym rokem, ted jsem tehotna a oba jsme vedeli, ze dite az po svatbe, aby melo stejne prijmeni atd. Sama jsem byla nekolikrat svedkem toho, ze deti jsou zmatene z toho, kdyz se rodice jmenuji jinak. Tezko se jim podobne veci vysvetluji a maji pocit, ze neco neni v poradku. Manzelstvi je samozrejme i o tom, ze manzele maji stejna prava, veci na urade jsou snazsi a kdyz se neco stane, tak mi nikdo neodepira informace atd. Je ted moderni byt tehotna a moderni byt tzv. svobodna matka nebo mit pritele, z meho pohledu je to sobecke a je taky moderni se vdavat brzo, takze vlastne je moderni byt rozvedena. Myslim, ze tenhle narod po tolika letech komunisticke demagogie a nahlem naporu konzumniho stylu zivota nevi ci je. Je to muj nazor, vim, ze spousta z vas to bude brat negativne.

  • ahoj,tak tady je názor můj:já jsem se původně vdávat nechtěla,ale přišlo miminko a já byla šťastná,vztah nám fungoval,tak jsme se vzali,vzala jsem si ho,abych nekončila někde pod mostem kdyby se mu nedejbože něco stalo,abych byla schopná se o dítě postarat...bylo mi 18 let a manžellovi 42,mít dítě je sice úžasné,ale taky obrovská zodpovědnost...

  • ale vždyť dítěti je jedno, jestli jsou rodiče sezdaní nebo ne. Ono svého tátu a mámu bude mít stejně a stejné příjmení nemusí mít manželé ani po svatbě, můžou si ponechat každý to své. Takže ani tohle není argument. Je jiná doba, nikdo se takovým vztahům nediví, jsou naprosoto běžné.
    Osobně jsem se vdávat nikdy nechtěla a nechci ani teď, co jsem zjistila, že čekáme s přítelem mimčo. Jsme spolu šťastní, dítě jsme chtěli a řekla bych, že tím, že na sebe nemáme kus papíru, se k sobě chováme možná i o něco líp.
    A představa svatby, protože "musíme" a co by o nás potom říkalo okolí, je mi dost k smíchu.

  • petulinkaa1328.6.2010 21:35

    Svatba pro nekoho je dulezita,ale pro nekoho ne.Pro me treba byla,ale svatbu jsme chteli,protoze jsme chteli.Jinak o mimčo jsme se teda zacli snazit oficiálně po roce od svatby.

  • pro me je daleko dulezitejsi, ze muj partner (nikoli manzel) se rozhodl se mnou privest na svet dalsiho clovicka, coz mi pride jako zavaznejsi rozhodnuti nez si pred urednikem rict v dobrem i zlem... vzdyt rozvest se neni tak slozite.
    takze bych o pevnem zazemi v teto souvislosti tolik nemluvila. (nasi sou rozvedeni a jejich "stav" me nikdy netrapil - spis jak se k sobe chovali)

  • jestli je to moderni nebo ne,o to vubec preci nejde!!
    Jestli tvuj nazor je,ze pokud nejsme manzele,tak to znamena ze dite nebude mit uplnou rodinu,tak si to nech pro sebe, protoze tohle je teda fakt promin,hodne hloupy nazor!!!!!!!
    a vubec nechapu proc bychom se nad sebou mely zamyslet!!!!
    jestli je nekdo vdany nebo ne je ciste soukroma vec kazdeho paru, kazdy ma uplne jine duvody proc svatbu ano nebo ne a jak pises s "jistotou" to nema vubec nic spolecneho,to si me fakt touhle zpravou pobavila !

    ja vdana nejsem,s pritelem jsme pet let,radi bychom mimco,ale svatbu k tomu fakt zatim nepotrebujeme.taky to jsou pro nas vyhozene penize a radsi ty penize dame jinam. Hlavni myslim, je ze si rozumime,porad se milujeme a vime,ze spolu chceme zalozit rodinu a dite dobre vychovat. Proste svatba pro nas je zatim na poslednim miste pred vsim!
    ale nerikam,ze svatby odsuzuju,kdo chce tak se vezme a kdo ne tak se proste nevezme!!

  • No pro někoho je svatba důležitá pro někoho ne. Ale dobré rodiče z nich papír kde stojí že jsou manželé neudělá. Tak že já osobně vdaná nejsem, mám dvě malé děti a s přítelem si žijeme v klídku a pohodě. A o tom to je, třeba se někdy vezmeme to nevím ale to neřešíme. No ale pro klid tvé duše se zkusím nad tím jak píšeš zamyslet..... A ono nic, at myslím jak myslím, nemám pocit že by jsme jako rodiče nějak selhali a nebo nefungovali. Tak že ted se zkus zamyslet ty zda je to opravdu potřeba se kvůli dětem brát.

  • Já vdaná jsem za báječného chlapa a máme spolu úžasné dítě. Ale nemyslím si, že kdybychom manželé nebyli, že by to bylo jinak. Podle mě opravdovou rodinu nedělá manželství ale kvalita obou lidí, jejich vzájemné porozumění a možnost kompromisu. Znám spoustu párů, které sezdané nejsou, mají děti a báječný vztah. A také znám spoustu manželských párů, jejichž vztah stojí za starou bačkoru. Podle mě není manželství patent na šťastnou rodinu. A vůbec, kdyby někdo vynalezl patent na šťastnou rodinu, lidé by se nerozcházeli a nerozváděli. Myslím si, že dítěti je jedno, pokud se jeho rodiče rozcházejí, zda byli manželé a nebo nebyli. Dítě to ponese vždy stejně špatně. A proč jsem se vdala já? Jednak jsem chtěla, aby naše děti nesly stejné příjmení nás obou a jednak jsem se nechtěla nechat připravit o ten krásný den v bílých šatech.

  • Ahojky. Taky sem přidám svůj názor na toto téma. Je mi 24let a mému příteli 32let. Jsme spolu něco přes dva roky a on už jednou ženatý byl. Rok před tím, než jsme se poznali se rozváděl (jeho manželství bylo bezdětné a trvalo 8 let, nikdy po dítěti netoužili). No a po dovu letech co jsme spolu jsem musela kvůli zdravotním problémům vysadit HA a přítel řekl, že když bude miminko, bude šťastný, takže ať antikoncepci už neřeším. On teď nemá potřebu se znovu ženit. Je stále sklamaný ze svého prvního manželství. Řekl mi, že se možná ještě bude chtít oženit, ale rozhodně né teď. Já ve svém věku se manželství bojím jako čert kříže, takže není co řešit. Miminku nebude nic scházet a že budu mít jiné příjmení než já? No a? Znám rodiny, kde se manžel, manželka i děti jmenují každý jinak a to je teprve blázinec.

  • Ahojky,Tak já jsem rozvedená adokonce dvakrát!!!Jeden nemakal a druhej pil,,,Ted mám přítele,Neříkáme svadbu ne,ale prostě až bude chuť a rupne nám v hlavě tak se vezmem.Zatim tu potřebu nemáme..Je nám dobře a já ač dvě manželství za sebou a klidně mě odsudte se do toho zatim nijak nehrnu a na mimču pracujem,Teda spíše lékaři protože tojde přes IVf,,,Proto říkám žádný papír Ti štěstí nezaručí.A jak píše pisatelka,,,příjmení neřeším ,,Mám dvě děti a každé se jmenuje jinak,Je to jen příjmení,Jinak moje děti vědí kdo jejejichotec a partner je pro ně kamarád.Klape to dobře.Více než dobře!!Takže pokud máte někdo pocit že se chcete vzít,,,Ano proč ne,A pokud máte pocit zatim ne ,stejně jako my,,,tak to neřeště...

  • Jak se tady už napsalo, je to každého věc, jsem šťastně vdaná rok, s manželem jsme se brali, protože jsme to chtěli oba. Nepřipadá mi nelogické, že se lidé v dnešní době neberou, vždyť ten stát ve kterém my žijeme nás nutí neoddávat se, pro svobodné rodiče je to finančně výhodnější a každý rodič chce to nejlepší pro své dítě. Já věděla, že se chci vdát jen jednou za život, mám úžesného manžela, který by pro mě udělal cokoliv , ale kdyby jsme se nevzali, dělal by to taky. každopádně ,kdo mi i v manželství dá jistotu, že seto řekněmě za 10 , 15 let nepokazí? Jistota neexistuje a nakonec je to v lidech a jejich komunikaci, takže papír , nepapír, lidi si to dělaj sami ať je to dobré, nebo špatné.

  • To přece vůbec není o nějakém papíře,někomu zkrátka svatba a vše kolem nic neříká a slib lásky a věrnosti přece nemusím vyřknout před davem lidí,něco co jsme si sami vymysleli přece nemusí nutně znamenat to ono "na vždy" nám třeba vztah tak jak je vyhovuje nejlépe,milujeme se i své dítě,jsme krásná úplná rodina myslím že společné příjmení a papír s podpisi na tom nic nezmění.Neustále nás nezdané napadají lidé jako vy ,já také neútočím na lidi pro něž je savtba důležitá,jsou i jiné hodnoty než bílé šaty a prsteny,mi jsme si s přítelem dali to nejcenější - dítě a to už nic jiného nepředčí!!!Hlavně vím že při jakémsi trošku hloupém představení "svatbě"spoustě lidem zafunguje podvědomí a aniž by chtěli vztah zničí,kdyby se nevzali řeba by jim to vydrželo.A vůbec nechápu proč to vůbec někdo řeší,každý ať si žije po svém že má furt někdo potřebu někoho za něco soudit a vnucovat své názory!!
    Spojit dva lidi dítětem založit kvalitní rodiny je víc než cár papíru s podpisi!!!!!Chce to větší odvahu

  • To přece vůbec není o nějakém papíře,někomu zkrátka svatba a vše kolem nic neříká a slib lásky a věrnosti přece nemusím vyřknout před davem lidí,něco co jsme si sami vymysleli přece nemusí nutně znamenat to ono "na vždy" nám třeba vztah tak jak je vyhovuje nejlépe,milujeme se i své dítě,jsme krásná úplná rodina myslím že společné příjmení a papír s podpisi na tom nic nezmění.Neustále nás nezdané napadají lidé jako vy ,já také neútočím na lidi pro něž je savtba důležitá,jsou i jiné hodnoty než bílé šaty a prsteny,mi jsme si s přítelem dali to nejcenější - dítě a to už nic jiného nepředčí!!!Hlavně vím že při jakémsi trošku hloupém představení "svatbě"spoustě lidem zafunguje podvědomí a aniž by chtěli vztah zničí,kdyby se nevzali řeba by jim to vydrželo.A vůbec nechápu proč to vůbec někdo řeší,každý ať si žije po svém že má furt někdo potřebu někoho za něco soudit a vnucovat své názory!!
    Spojit dva lidi dítětem založit kvalitní rodiny je víc než cár papíru s podpisi!!!!!Chce to větší odvahu

  • Ahojky, já si myslím, že jsde hlavmě o to jak to danému páru vyhovuje, já už vdana byla a do svatby z bývalým manželem mě natlačili rodiče, samozdřejmě proto, že jsem byla těhotná, jenomže pak se ukázal jako strašný sobec a důsledky rozvodu se táhnou dodnes. Se současným přítelem se zatím brát nebudeme, prostě jsme se dohodli, že až přijde ta správná chvíle tak to uděláme a o potomka se snažíme už dlouho a nedaří se. Takže ze skušenosti manželství na těhotenství nemá žádný vliv, spíš jde o to aby oba partneři byli v pohodě

  • Tak my se snažíme, a svatba, jak moc bych si ji přála, ale chci dát svému partnerovi volnost pokud se nezadaří, protože chce rodinu, pak záleží na něm jak se rozhodne, ale do ničeho jej nebudu nutit... On se musí rozhodnout být semnou i bez dítěte a nebo si najít někoho, kdo mu tu rodinu dá. Jsme spolu skoro 6 let a tak 4 roky chci svatbu... :)))
    Pokud se zadaří, svatba bude, malá, ale stačí :)

  • ahoj anonymko, přestože vidím, ež je diskuze velmi stará tak na to musím reagovat.. příjde mi to jako ten největší nesmysl pod sluncem co jsi napsala.. máme dvě krásné zdravé dcerky, harmonický vztah a né papír ale právě nějaký alibistický veřejný slib k dokonalosti našeho soužití zkutečně nepotřebujeme... nejde ani o nemodernost, ani o peníze ani o uhýbání jednoho či druhého před zodpovědností... též si nemyslím, že pokud někdo chce mít dítě a nejde jim to, že by to bylo zrovna v tom zda jsou či nejsou manželi.. poněvadž si myslím, že zodpovědnost tkví už jen v tom, že se pro takto velký krok, kterým dítě bezesporu je, rozhodnou... rozhodnutí o početí dítěte je dle mého něco mnohem většího než jít a veřejně si slibovat celoživotní lásku... to, že budu milovat svoje děti je dáno na 1000%, to, že budu milovat svého chlapa už nikoliv, vždy se může něco pos*at ať jste manželé, či jen partneři... a zbytečně pak plnit soudcovské stoly?... Prosimtě.. kolik ti je, že máš takové názory.. jako málo co mě pobouří ale tohle je opravdu na pováženou ještě když to nejsi schopna psát veřejně ale píšeš pouze jako anonym... ostuda a hloupost.. ;)

  • petulinkaa1329.4.2010 8:55

    To mi připomíná jednu né zrovna kamarádku,s přítelem se vzali,oběma je 23let,on pracháč,holka spichla já jí řekla,že padne dna držku a co se stalo?? padla za mesic na drzku a po 1,5 roku se rozvádí ( v 23ti rozvedená?? děkuju,to fakt ne),dneska nevim,je to každýho vec to je jasný,ale pokud jsou dva takto mladí tak nevidim duvod,proc by svatba mela být,ano pak je plno rozvodu,protoze dneska ti mladý spolu nevydrží ( dělam jako kdyby mi bylo 50let :-)))))) a omrzí je to ( samozřejme jsou i výjimky) ale já kdybych nemela o 18let starsiho manžela tak se taky nevdávam,ta´m uz je to taky o necem jinym,ale kdybych si nasla stejne staryho pritele jako jsem já 22 let tak se nevdávam !! až dýl...ale takhle jsem se vdála mesic pred 20tými narozeninami a presne,díte porad nikde,to si nemyslim a mít svatbu jen kvuli díteti jak to bylo za našich babiček?? NO NESMYSL!!! TO MANŽELSTVÍ BUDE O HOVNĚ!! (pardon) takový je muj názor...samozřejmě každýho vec,každy o svych životech rozhoduje sam...

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 206 otázek, kterým se dostalo 271 519 odpovědí a 409 719 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist