První dítě až po třicítce
Kolik je tu žen, co měly první dítě až po třicítce? A jak to obecně všichni vnímáte? Mám trošku pocit, že mi nějak ujíždí vlak...přitom se snažíme už dlouho, ale xkrát to nedopadlo a já mám čím dál větší depku, že jsem stará, když mi za chvíli bude třicet. Teď všude okolo vidím mladičké holky s kočárky a moje vrstevnice mají už dvě až tři děti 
Související články v encyklopedii
-
Jak na sobě poznat případné těhotenství
Příznaky těhotenství
Snad každá žena na sobě minimálně jednou v životě hledá těhotenské příznaky, ať už s očekáváním či strachem. V obou případech můžeme vidět příznak i v malém píchnutí, a tak je tu pro vás malá nápověda.
-
Jak si dopomoci k těhotenství
Snažilkovské metody
Přejete si mít miminko? Občas je potřeba tu přírodu trošinku popostrčit. Přečtěte si několik rad, které je při snažení určitě dobré znát.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.7.2018 18:01Já teda můžu odpovědět jen na druhou část dotazu, jak to vnímám... Mně to přijde ideální
Naopak jsem si vždycky říkala, že jestli někdy vůbec budu mít dítě, tak rozhodně NE před třicítkou. No, bohužel mi to nevyšlo a výsledek nic moc, takže já jsem spíš fanda mateřství vtom usedlejším věku 
Ve třiceti na dítě stará nejsi ani omylem! Jen tak na okraj - moje mamka mě měla ve 38. Moje sestra taktéž první dítě ve 38. Další příbuzná první dítě ve 40, druhé ve 42. A hvězda večera, moje obdivuhodná skoro-tchyně, která svoje poslední dítě dala i ve 43 (možná 44, teď si nejsem jistá). Ve třiceti podle mě času dost -
27.7.2018 18:16Já už mám po 30 a dítě zatím rozhodně neplánuji. Mám pocit, že u nás je ta společnost takto nastavená, že dítě do třiceti je jakože "správně", ale sama žiju v zahraničí, kde ženy běžně po třiceti tak leda začínají studovat další obor a děti přichází na řadu až pak.
Je to o tom, jak to která dotyčná cítí, plus co které dotyčné dovoluje její aktuání zdravotní stav. Hnát se do dětí jen proto, že okolí ať už přímo, nebo i nepřímo naznačuje něco o ujíždějícím vlaku, je pitomost. Každý by se měl řídit vlastním vnitřním pocitem a jednat podle toho, jak to cítí, plus samozřejmě zohledňovat i finanční stránku a vhodnost partnera. Radši spokojenou mámou v 35, než pak vnitřně spílat dítěti, že kdyby ještě nebylo, tak by člověk mohl šetřit/cestovat/whatever. -
27.7.2018 19:53
Já měla první v 31 letech, druhé porodím ve 35...z ideální (u sebe) to nepovažuji - bývala bych alespoň to první chtěla do 30, myslím, že i sil by bývalo bylo víc a probdělé noci bych snášela lépe, ale holt - člověk míní - život mění. Životního partnera jsem potkala relativně pozdě a než splnit tabulku s někým nevhodným, je myslím lepší si počkat...Nevnímám to nijak - repsektive, beru to tak, že je to každého věc. Jelikož bydlíme na Praze-východ, jsou zde prvomatky kolem 30 zcela běžné a v porodnici jsem patřila k "průměru".
-
27.7.2018 20:44
Otěhotněla jsem ve 29 letech a porodila po svých třicátých narozeninách. Jsem pragmatik a chtěla jsem nejprve dostudovat univerzitu a začít pracovat, ať mám z čeho mít mateřskou a kam se po rodičáku vrátit. S početím nebyl ani kvůli vyššímu věku problém, i riziko VVV bylo nízké. A že spolužačky už mají čtyři děti - no a co? Jejich volba. Já to mám takto a kdo určuje, co je a není norma?
-
27.7.2018 21:41Já měla první dítě v 27, připadala jsem si neskutečně mladinká, nikdo v mém okolí ještě několik let dítě neměl ani neplánoval. Druhé se narodilo těsně před třicítkou. Teď mi bude 33, mám pocit, že jsem nikdy nebyla tak v pohodě a fit. Klidnějsem mohla ještě pár let počkat. Určitě jsem lepší matka, než bych byla ve dvaceti (nikdy bych neměla tu trpělivost, nadhled atd., co mám teď). Jsem zároveň i dítě starších rodičů, mámě bylo 34 a tátovi 38, když jsem se narodila a nikdy jsem neměla pocit, že by to byl problém, že by neměli dost síly. Naopak se mi maximálně věnovali (na rozdíl od ostatních rodičů, kteří ve 30 s desetiletým děckem zjistili, že si vlastně dost neužili a děti odkládali, kam se dalo). Navíc bych i řekla, že díky tomu, že měli relativně malé dítě prostě museli držet krok a dnes, na prahu jejich sedmdesátky, vidím velký rozdíl mezi nimi a jejich vrstevníky.
-
29.7.2018 10:15
První dítě jsem měla krátce po 24. narozeninách a teď (28) čekám druhé. S otcem prvního dítěte jsem se rozešla a pak byla asi tři roky sama, to proto taková prodleva.
Jinak jsem pro to, aby měla žena děti co nejdřív.
Má víc energie a nervů na to, to zvládat, k dítěti v noci vstávat atd.
A taky s přibývajícím věkem roste riziko vrozených vad nebo nemožnost přirozeného početí.
Dnes se každý honí za kariérou, cestováním, chodí na večírky, chce se "vybouřit" než se usadí.
Asi jsem jiná, že vnímám rodinu jako středobod svého vesmíru. -
27.7.2018 17:51
Já měla první dítě v 33 letech, druhý v 35, takže ten vlak bude zatím spíš courak než rychlík
upřímně, já se třeba dřív než ve třiceti na dítě necítila a nemyslím, že je nějak pozdě s tím začít až v tomhle věku. Horší už je to po petatricitce. -
27.7.2018 17:54Já také dítě nemám a je mi 32 let. Už také cítím, jak mi tikají biologické hodiny, ale ještě vím, že není ten správný čas. Proběhlo u mne i zamlklé těhotenství a vím, že to bylo dobře.
-
27.7.2018 17:55
No moji sestře je 29..a říkala že měla mít miminko dříve,že to snášela všechno špatně..Já děti do max 30let..
-
27.7.2018 17:57
V dnešní době má spousta žen první dítě po třicítce. Myslím, že na tom nic není. Já jsem ho měla ve 23. Chtěla bych ještě jedno a už budu mít taky 30. Jenže pořád nevím, jestli je ten pravý čas. Ale zas se bojím aby to později bylo možné.
-
27.7.2018 18:03Mě bude za chvilku 30 a máme 5 měsíčního prcka. Jo řikala jsem si že by nebylo špatné mít mimčo dřív ale neměla jsem toho pravého muže.
-
27.7.2018 18:26
Já jsem o dětech snila už někdy od 18. Ale co čert nechtěl, narážela jsem na samý idioty! Jeden mě podváděl, druhý měl dluhy, kam se podíval, třetí byl agresivní, čtvrtý se po několika měsících vypařil bezeslova a já nevěděla o co jde. Takže až někdy v 25 letech jsem si našla partnera, o kterém jsem si myslela, že by za to stál. Jenže následoval kolotoč společných dovolených, zážitků, výletů a mě došlo, že nám je ve dvou takhle krásně.. Otěhotněla jsem trochu neplánovaně minulý rok, když to zjistil partner, byl štěstím bez sebe, ačkoliv stále říkal, že se na děti úúplně necítí (je mu 34
). Nicméně po prvotním šoku (mém) jsme se radovali, záhy přišla žádost o ruku, svatba a teď, za pár týdnů čekáme společné první dítko. Takže od prvního mateřského pudu uplynulo 10 let. A nelituju.
Kdybychom se potkali teď, rozhodně bych to udělala stejně a dítě s ním měla až po 30. Nevidím na tom nic zlého, naopak. Je to závazek na celý život a rozhodně se do toho nejde nutit. Já jsem ze zařátku bojovala s tím, že mě mrzí, že ho nebudu mít už jen pro sebe, že už nebudeme sami dva, naše promazlené večery, prosmáté romantické chvíle u sklenky vína na terase, ztřeštěné výlety a podobně. Ale teď jsem vlastně šťastná, protože vím, že lepšího tátu jsem si nemohla přát. I když to přišlo dřív, než jsem čekala.
Držím ti palce, ale rozhodně si nemyslím, že 30 je magická hranice, před kterou bychom se měly třást. Moje velmi blízká známá porodila dvojčata ve 42 letech, do té doby se prostě necítila A taky žije. Ať už si o ní okolí myslí cokoliv Teprve teď je doopravdy šťastná a připravená věnovat se rodině. -
27.7.2018 18:48
Když to jde a je to jen o rozhodnutí tak u me jedine do 30ti a jsem rada, ze mam dve deti do 30ti.Vek je sice jen cislo, chapu i ze se někomu postesti mít děti az dele i když by chtel drive, ale osobně nechápu, ze zena odklada mateřství nad 35cet jen tak.. ale kazdeho vec, každý se cítí jinak kdy mít děti, někomu život situaci nedopreje mít děti driv nez by chtěl. Osobně když jsem viděla v porodnici matky kdy uz by se mohly stat pomalu babičkou (za pár let) matkami prvních deti nějak jsem se nestačila divit, ale holt je dnes takova doba, dneska určitě ve 20ti nejsou zensky tak vyzrale jako za našich maminek, proste se vse posouvá, myslím si, ze být dobrá mama ve 20ti nebo 40ti je fuk, ale u každého věku jsou určité věci znát.
-
27.7.2018 18:59Bude mi 30 za rok a zacinam si pripadat stara, protoze jsem jeste bezdetna
Deti jsem vzdycky chtela. Ve 30 je cas na to, cekat druhe. Ale spatne jsem si vybirala partnery, az ted po vysazeni HA jsem snad nasla toho praveho tak snad do tech 30 aspon otehotnim... -
27.7.2018 19:35Jsem sice z té druhé strany "dítě pod 30", ale poslouchala jsem taky neustále hlášky, jak jsem "ještě" mladá, že mám "hooodně" času apod. Mé rozhodnutí je mé a ostatní mě jednoduše nezajímají a splnila jsem si mít děti do 30tky. Dneska hodně fičí takovéto dotazování, celkem do dost intimních věcí a chce to umět přehlížet nebo být nad věcí. Nad věcí být už neumím, zkysla jsem, tak ignoruju
. V blízkém okolí jsem se setkala s pohodovou 20letou mámou (sestra) a mámou, která do mateřství podle mě byla natlačena a trochu toho lituje (dítě porodila v 35) a občas si neodpustí, jak ji dítě zdržuje v kariéře a teď si holt musí 4roky počkat a jiné řeči. -
28.7.2018 10:19Prvního prcka jsme zacali cekat ve 30, porodila jsem v 31,ted je mi 33 a čekáme druhé. Nelituji,brali jsme se kdyz mi bylo 28, takže akorát čas na sžití, a až kolem 30.jsem sama dozrála k tomu dítě mít. Každý to má ale jinak
-
30.7.2018 7:06
Je mi skoro 32let a děti nemám, sice mám občas stav, že už bych chtěla ale partner na to neslyší a se pak zamyslím jak žijem....jednou u něj pak zas doma, on v bytě ( + dvě jeho dcery ) já v domě do kterého on nechce, finance tak akorát, zájmy. No nevím nevím, jestli se k dětem někdy dopracuju. Beru to - nějak bude. Ale když už tak mám hranici 39let, pak si myslím, že bych ohrozila sebe i dítě.
-
18.8.2018 15:46
Být Tebou, jsem v klidu. Stará rozhodně nejsi
Když mi bylo 30 po dětech jsem netoužila. Dnes je mi 36 a s přítelem se už skoro 3 roky marně snažíme a přestože je prý vše ze zdravotního hlediska v pořádku, nejde to 
Tak držím palce, protože vím, co prožíváš... My jsme si dali "deadline" do Vánoc, pak už se vydáme do nějakého centra asistované reprodukce.
