Přítel se rád baví, ovšem beze mě. Co s takovým chlapem?
Zdravím, milé dámy,
potřebuju se spíš vypovídat, mám totiž už plné zuby mého přítele. Zrovna zítra jsme spolu 3roky. Jenomže zatímco on je úplně v pohodě a vysmátý, tak mě tečou nervy z jeho věčných aktivit...abych to osvětlila, je to společenský typ, ale na můj vkus až příliš. Nenechá si téměř nikdy ujít žádnou akci, kde jsou přátelé (bez ohledu na to, jestli tam jdu s ním nebo ne. Jde klidně sám, hlavně když je s nima a dostatečně se baví).
Takže tak dopadla i dovolená, kdy jede beze mě s přáteli a vůbec mu to zřejmě netrhá žíly, zatímco já vřu zlostí. Stejně tak dnes a zítra odjel na víkednový festival, já tam zítra jedu také, ale vůbec se neobtěžoval čekat na mě a jet spolu jako normální pár. Musí tam být, aby mu náhodou něco neuteklo. Jsem na něj opravdu najedovaná a to už delší dobu.
Když se o něčem takovém s ním snažím bavit, tak začne mluvit s cesty, vím dobře, že to ví,(a přitom do toho pořád ty "kecy" o nějaké lásce nebo co), ale pořád na to hřeší a blíží se čas, kdy na to dojede...možná dřív, než by mohl tušit.
Jak byste reagovaly vy? Asi většina z vás napíše - ať si o tom promluvíme a já řeknu, co mi vadí, jenže trochu háček - co dělá člověk a jaký je (a to ještě před svatbou), takový bude i po té svatbě a ještě trochu horší, až se tzv. "uvolní ještě víc". Tudíž podle mě přece nemá smysl něco zakazovat, naopak, potřebuju aby se ten člověk přece projevil, jaký je, jak se chová a jaké aktivity hodlá provozovat.
Nu a on se projevil. Mám ho ráda, plánujeme/plánovali jsem budoucnost (dům, děti atd), ale já nevím, tohle je věc která mě neskutečně štve, nejedná se mnou narovinu a to člověka dráždí. Tak nevím, jestli je to z mé strany jen setrvačnost anebo se bojím udělat krok, tu změnu, že bych byla najednou po třech letech sama. Ale momentálně z toho nemám vůbec strach. Naopak bych se mu za to jeho chování chtěla spíš pomstít, i když vím, že to je cesta do pekel a spěje to ke konci 
Tak jsem si když nic, tak ulevila. Nečekám, žem i některá z vás nabídne jasné řešení, spíš by mě zajímaly vaše pocity, kdybyste se měly vžít do mé situace, i když to asi úplně nejde, protože tohle je jen výsek a jinak nevíte nic...nojo, ty vztahy...ale i tak díky.
Související články v encyklopedii
-
Cesta k poznání vlastního těla
Měření bazální teploty
Měření bazální teploty je jeden ze způsobů symptotermální metody, který umožňuje ženám poznat své tělo a zjistit, kdy u nich dochází k ovulaci. Poslouží všem, ať už jako antikoncepční metoda či pomůcka při snažení.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
22.6.2012 23:01
Ahoj, chápu tě a chápu, že vřeš zlostí. Zažila jsem něco podobného. Po nějaké době jsem za to svého přítele už jen víc a víc nesnášela. Měla jsem pocit, že jeho vlastní zábava je pro něj v životě to nejdůležitější a přišlo mi to od něj dost sobecké a bezohledné. Když jsem otěhotněla a pak porodila, doufala jsem, že se změní, ale bylo to ještě horší, zatímco já byla doma uvázaná u dítěte a domácnosti (a očekávala jsem aspoň trochu jeho pomoci a opory), on se nadále hlavně jen bavil a jezdil si s přáteli na výlety a dovolené. Mě a dítě sebou samozřejmě nebral a jak píšeš, kolikrát nám třeba i ujel (když jsme byli vyjímečně dohodnutí, že pojedeme společně) jen proto, že jeho kamarádi tam jeli dřív, tak se radši vykašlal na nás a nechal nás doma, jen aby náhodou nepropásl něco s kamarády. Zprostivil se mi natolik, že jsem nakonec od něj musela odejít, protože já měla o rodině jiné představy a chtěla jsem, aby náš společný rodinný život byl alespoň trochu "společný".
Takže to důkladně promysli, ale jak sama víš a píšeš, tak ani po svatbě ani po narození dítěte se chlap nezmění...a pak tě to bude štvát ještě víc. -
22.6.2012 23:05Ahojky, já jsem měla s klukem něco podobného. Já s ním byla 3,5 roku. Taky byl společenský, ale asi nebyl až tak moc jako tvůj přítel.
Ale já ho měla tak ráda, že jsem se nechtěla rozejít.... Až mě jednou seřval jako nějakou služku. A už to jelo.... Tím to zkončilo.
Kluci si ničeho neváží. Neví, co mají doma, dokud to nestratí.
Ale teď vím, že jsem udělala dobře, stím, že jsme se rozešli.
Teď jsem rok a půl šťastně vdaná. A je to úplně něco jiného. Mám doma poklad. Lépe jsem si vybrat nemohla.
Ten bude raději se mnou doma (když se mi někam nechce, nebo je mi špatně), než aby byl beze mě.
Doufám, že mu to vydrží nejmíň padesát let
Přeji ti, hodně štěstí, ať ti to dopadne co nejlíp.
Já osobně bych to nevydržela. -
23.6.2012 6:54
Ahoj. Prožívám něco podobného. Jen s tím rozdílem že už jsem vdaná a máme spolu malé dítě. S nastoupením na nemocenskou kvůli těhotenství se to snad ještě zhoršilo a teď je to pořád stejné. Pár měsíců jsem se to snažila neřešit což mu vyhovovalo. Nikdo se o něj nezajímal a měl svůj klid. Ale já už dál nemůžu. Pořád se hádáme a bavíme o rozchodu. Na dovolenou jede s námi, ale samozřejmě i s kamarády a kamarádkami sám. Nemůže si jí přeci nechat ujít. Víkendy také často tráví bez nás a v týdnu má také spoustu koníčků. Ještě tvrdí že co dělá ve svém volném čase je pouze jeho věc a tudíž já si mohu také dělat co chci. Což ovšem s dítkem není až tak moc skutečné. Vím že od něj odejdu, chci od něj odejít, ale mám ho moc ráda, takže stále manželství zachraňuju. Být tebou odejdu, nikdy se nezmění
-
23.6.2012 8:16
To mi pripomina pribeh miho brachy,kdyz mel vztah s jednou holcinou,byli spolu asi 2 roky,tak bracha proste toho ma hodne,tak hodne se venuje fotbalu,hraje uz strasne let,ma same treninky,zápasy a k tomu jeste trénuje malý prcky,no ale do toho je na ruznych akcich s kamarady a kdyz jeho pritelkyne tam nechtela,tak on proste sel,takze vlastne ona si na vikend jela jinam a on byl se svymi kamarady,samozrejme vztah se rozpadl a bracha dotedka vztah nema a ja mu rikam jedno ,,nevaž se a užívej si,protože timhle bys žensky jen ubližoval" a tak by to melo byt,protoze pokud je clovek nevyrádeny a kouka na sebe, i kdyz je ve vztahu,tak by se neměl vázat,to nema budoucnost.Nevim kolik je vam,ale mímu brachovi je 28let.Chápu,že te to trápí,ale ty ho v tomto nezmenis a jemu to jak ctu neprijde divny,takze bud se budes bavit po svym s tim,ze to driv ci pozdejs skonci a nebo mu budes vsude prdelkovat,ale to te taky prestane bavit.Já osobne jsem taky typ co musi vsude litat,ale jinak ne po parbach a tak,ale jen tak trajdat venku,po meste,po znamych a ne ze se jen vali na gauci,manzel je treba trosicku jiny,ale neomezujeme se v nicem,ale hlavne kdyz se nekam jde,jdeme spolu<neexistuje,ze by jeden z nas jel za prateli sam treba,to proste by ani jednoho z nas nenapdalo a tak by to melo byt,jednou jsme manzele a nejsme jen tak nekdo hej nebo počkej...
-
23.6.2012 10:19Mam neco podobneho. Pritel je sice samotar, ale kdyz nekam jde, tak jde at ja chci nebo nechci. Jestli pujdu s nim nebo ne je mu celkem ukradeny, protoze je pravda, ze jsme spolu prakticky porad. Bydlime spolu, pracuje doma, ja studuju, takze vetsinu tydne jsme spolu od rana do vecera. Jenze, tohle bylo i predtim nez jsme spolu bydleli.
Z tveho popisu mi prijde, ze pritel si planuje zabavu a tebe obcas vezme sebou. Takze ty cekas co bude. Co prevzit trochu iniciativu? Neco naplanovat spolecne? Pokud i pak da prednost zabave s kamarady, tak je jasne, ze to nema smysl. -
23.6.2012 11:17
No tak já měla doma to samé.
Byli jsme spolu necelé 2 roky a kdykoliv někam šel i když třeba se mnou, tak si mě moc nevšímal, kamarádi byli všechno. Většinou ale neměl potřebu mě někam brát, takže já jsem si musela vymýšlet svůj program nebo prostě seděla doma.
Další den jsem na něj byla pochopitelně naštvaná a protivná, ze začátku dělal, že nechápe, co mi vadí, vždyť se přece nic nestalo, ale pak to přiznal a slíbil že příště už půjdeme spolu. Že to bude lepší. Nebylo.
A to byla poslední kapka do poháru mé trpělivosti, den na to jsem se s ním rozešla. Měla jsem ho plné zuby. Ještě doteď mě prosí, ať se vrátím zpátky, že se změní a všechno bude jiné, ale já tomu nevěřím, lidi se nemění. Na tvém místě bych mu utekla, najdeš lepšího. I já ho našla. -
23.6.2012 11:36
Já vesměs souhlasím s holkama. Jestli ti to tolik vadí, odejdi. Nezmění se, i když by to třeba pár týdnů nebo měsíců tak vypadalo. Jestli je to opravdu hodně časté, i mě by to vadilo. Ale (nevím jestli jsem to nepřehlídla) záleží i na jeho věku... čili jestli by ti to nevadilo, napiš kolik mu je
-
23.6.2012 12:54
Ja bych radila odejdi a to proto ze jsem ted v situaci ze mame skoro rocni mimi. Chodili jsme spolu pet let a najednou on se chtel usadit a mit rodinu. Ja jsem si rikala,ze je cas a ze je porad takovy do vetru a ze keca.Pak mi vsichni rikali,ze je na to stary dost a ze se zmeni. Vysadila jsem prasky a otehotnela a uz v tehu mi to zacinalo docvakavat,ze se nezmeni, sice ubral na vyletech i na hospodach,ale me to porad vadilo a ted mi to vadi uplne strasne, protoze on ma porad konicky a kdyz chci ja chodit treba cvicit,tak slysim no problem ja pohlidam a vzdycky to dopadne ze hlida max trikrat a pak uz nemuze,za dalsi tri mesice se to opakuje a porad dokola. Premyslim,ze odejdu,ale porad nemuzu posbirat silu. moc kamaradek nemam a jsem stejne spise samotar. Jeste ze me naplnuje maly,ale jsou dny kdy fakt nevim co dal. Minuly tyden jsem rekla,ze odejdu a to se dely veci. Pry si to nemuzu dovolit kdyz mame mimi,......ze se polepsi a zase je cely den pryc,zitra bude spat a porad dokola to mame. Radim ti jestli mas silu tak odejdi,ale mozna bych si s nim zkusila narovinu promluvit.Ale nedelej to kvuli pomste to by jsi se k nemu zase vratila.
-
23.6.2012 12:58já takového přítele měla a vydržela jsem to 6 let, ani nevíš jak jsem ráda, že už s ním nejsem.... no já ti nebudu psát až mu to zakazuješ, opravdu by to ještě bylo horší- on nemá potřebu tě brát sebou...hele budu stručná- UKONČ TO. najdi si chlapa s velkým ch
-
17.9.2016 23:18
Taky mám dotaz k tomuto tématu. Když jsem partnera potkala oba jsme byli zamilovani,ale trvalo to 3tydny (kdy mi rikal jak me miluje),nez mi rekl (jako jeho nejlepsi kamaradce),ze stále mysli na byvalou,se kterou byl predtim 4roky a rok se jeste stykali.Ze ji ma v srdci a se mnou je z rozumu. Tak jsem se sbalila a odesla.Ovsem, on prosil a omlouval se.Ze potrebuje vic spolecnych vzpominek, tak jsem to zkoušela pochopit a snažila jsem se celý podzim dělat něco společně.akorát,že trávení společného času si představoval u TV jídla a Simpsonu.Ze mu staci ze tam jsem.Ovsem z toho moc zazitku neni,tak po urputnem snazeni se mnou sel 4krat za podzim na squash a 2krat do bazenu.Kazdy patek chodil s kolegynemi (je tam vetsina zen) pravidelne na bedminton (koncil ve 14h,tak jako ja) a ja jsem chtela chodit taky na squash v levnem tarifu,nebo aspon aby me vzal s sebou.Neslo to.A dvakrat v tydnu sportovat nechtel. Nakonec jsem to vzdala a vzdy se rozesla a on me uprosil.V breznu jsme byli na horach a v kvetnu v Japonsku (protoze jsem v listoapdu,kdyz byl jeste jakz takz zalaskovany)koupila vyhodne letenky. Avsak jeho pratele jsem nepoznala,protoze ma pouze byvalou milenku jako kamaradku a dve spoluzacky z vysoke,se kterymi se temer nevida.Jedine pratele jsou kolegyne z prace. Se kterymi chodil na unikove hry,na grilovani a od dubna kazdy mesic od patku do nedele na vikendove nepovinne akce. S mymi prateli se videl az po pul roce a kdyz jsem chtela aspon aby sel na grilovani,otravene se zeptal jak dlouho tam bude muset byt. Do toho vzdy kdyz to hodne skripalo kontaktoval byvalou partenrku a prosil at se vrati a me tez. To jsem zjistila az po rozchodu v cervenci. Nakonec jsem se sesla i s ni.Ze v trojuhelniku zit nechci. Slecna mi rikala,ze ji podvedl (coz mi kdysi i priznal) a take podvadel tu pred ni. Me rikal,ze uz z toho vyrostl. Takze potom to mam duveru v nem spatnou. Po rozchodu jsme chvili byli od sebe a nakonec prisel s tim,ze si vybral me.Zaplatil nam zajezd k mori a zacal se snazit.Koupil si kolo,chce se mnou jezdit a o vikendech jezdime na vylety.Avsak vim,ze se svymi kolegynemi se bavi jinak a vic.A me stve ze ja to mam zakazane a nesmim tam.Vzhledem k minulosti a tomu,ze to 8holek a dva kluci,pricemz je druhemu asi 45let. I kdyz holky jsou vdane a jezdi casto dle meho nazoru. Tak nevim co s tim. Me tvrdi ze ma pravo ve svem volnem casu si delat co chce.a ze i kdyz je v paru je proste individum.Chapu slova,nechapu postoj. Ja kdybych mela jet nekam na vikend,neuziju si ho,protoze bych to pak nemela s kym sdilet. Takze nevim co delat a jak udelat kompromis. Vim,ze ted se skutecne snazi.Opet chce jet na kola na vikend s bandou holek (moji pratele bohuzel akce nedelaji,maji male deti,takze ted delaji akce s lidmi s detmi)a jeho parta je z prace a nehcteji partnery,ze se neumi uvolnit pred nimi a ze je nechteji. Mam ho rada,ale tohle mi vzdy ublizi,ze jede pryc.A jemu to prijde v poradku. Za ten rok co jsme spolu jsme nikde s prateli nebyli o vikendu,vzdy jezdi sam.a nebo je se mnou max. 4hodiny.A byl se mnou 4krat za rok.
