Mít či nemít druhé dítě?
Ahoj holky, ženy, maminky... Chtěla bych znát váš osobní názor. Je to docela dost složité, tak začnu. Jsem maminka tříletého chlapečka. A moc bych mu chtěla pořídit sourozence, aby nebyl sám. To jsme taky měli v plánu ještě na začátku tohoto roku. Jenže pak se vše strašlivým způsobem zkomplikovalo. Mojemu byla diagnostikována rakovina ;-(. Musel podstoupit chemoterapii. Nechali jsme si zamrazit sperma s tím, že počkáme až bude mít po léčbě. Jenže chemoterapie nezabrala. Teď bude podstupovat ozařování. Je v invalidním důchodu. Já mám po mateřské a jsem teď bez práce doma, bez peněz. A teď uvažuju, jak dál? Nechat se uměle oplodnit teď, než být zbytečně doma bez práce (když nenajdu práci určitě dlouho), ať mezi nimi není velký věkový rozdíl? Nebo počkat, ale jak dlouho? Kdoví kdy seženu práci, budu tam muset být minimálně rok, a to už bych mohla i porodit a bylo by mezi nimi něco přes čtyři roky? Nebo se smířit s jedináčkem? To se ale bojím, že nezvládnu, moc bych si přála ještě miminko. Je to moc těžké, protože nevím co bude, jestli se táta vyléčí a jak dlouho mezi námi bude. Sama se dvěma dětma bez práce, nevím jestli bych je uživila. Na druhou stranu je mi však sourozenec pro našeho malého nad všechny peníze. Nebo vidíte ještě nějakou možnost? Nevím jak se rozhodnout, jestli a kdy jít na umělé... Jak byste se k tomu stavěly, vy? Děkuju.
- 23.09.2015 15:02:50 - full.avl změnila kategorie otázky
- 23.09.2015 15:02:50 - full.avl změnila titulek otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.9.2015 9:07Uprimne obdivuju, ze v tehle situaci myslis, ze zvladnes novorozence a jeste se starat o manzela. Asi bych se o tom bavila hlavne s nim, jak se citi a jestli by zvladl dite, protoze to miminko ho muze naplnovat a nebo naopak mu muze pritizit, kdyz bude plakat atp.
Vase mlade urcite si vystaci nejakou dobu s vrstevniky a treba pozdeji by bylo fajn mu sourozence poridit. Asi bych se soustredila na manzela a pak na dalsi dite.
A pokud nemate prijmy, tak si bez vyridit prispevek na bydleni, na zivobyti a na dite. Muzes z toho pokryt naklady.
Preju at je brzy lip
-
23.9.2015 10:00mrzí mně, co se stalo, ale když se zamyslím nad celou situací - ani IVF není zadarmo, jedno dítko už máte a nikdo nezaručí, že se i IVF hned zadaří. co kdyby jsi nedej Bože měla v těhotenství problémy a musela ležet - kdo by se staral o dítě a manžela? i tyto věci je potřeba promyslet. to, že jedno těhu bylo ok neznamená, že bude ok i další.
zvážila bych to opravdu pečlivě i co se názoru manžela týče. mít druhé dítko je krásné, ale opravdu tolik nezáleží na tom, jak moc jsou od sebe věkově - nikde není napsané, že děti blízko sebe si dobře sednou - kamarád má 2 holky od sebe asi 3 roky a jsou k sobě jak "kočka a pes" - jakmile jsou doma spolu má maminka věcí nad hlavu. jedné je 11, druhé 8 a k tomu 2,5 leté mimčo a je to na cvokhaus, řešit problémy, které mezi sebou ti starší vyvolávají.
navíc - miminko bude požadovta tvoji péči, starší sourozenec může zbytečně žárlit, navíc potřebuješ síly i na manžela a být mu oporou a to upřímně - s těhu hormony ne vždycky dobře jde. -
23.9.2015 12:00Nehnevaj sa na mňa, ale toto naozaj nie je situácia, do ktorej by bolo vhodné priviesť ďalšie dieťa! Možno to poviem tvrdo, ale o to jasnejšie, je to iba tvoja sebeckosť, že chceš druhé dieťa za každú cenu a pritom nemyslíš na to svoje už narodené a na manžela. Teraz nejde o to, čo chceš (resp. chcete), ale o to, čo ako rodina potrebujete. A to, čo potrebujete je priniesť do rodiny peniaze, takže zabudni na výhovorky, že prácu si nezoženieš a pekne sa pusti do hľadania.
-
23.9.2015 9:24Ahoj tak obdivuji tě že by jsi v tuto chvíli zvládla těhotenství a další miminko k tomu. Jinak asi záleží jak se na to koukáš.
Pokud ti jde o to mít mimčo dokud je tu ještě manžel (přeji ti aby tu byl ještě hodně dlouho), aby si ho užil a on to tak cítí také a pokud budeš schopna je uživit a zvládneš to psychicky tak bych do toho šla.
Ovšem pokud už je toho na tebe teď hodně nebála bych se chvíli počkat najít si práci a věnovat se manželovi a dítku které už doma máte. Sourozenec bývá krásný dar na celý život a je jedno jestli je tam věkový rozdíl takový nebo makový. Záleží jak situaci vidíš ty a jak jí zvládáš.
Přeji ať to s manželem zvládnete. -
23.9.2015 9:47Je mi moc líto, co se vám stalo, úplně mě to při čtení dostalo

V tvojí situaci bych do dítěte nešla, ale samozřejmě to záleží především na tom, jak to vidíte vy dva s manželem. Myslím, že pořizovat za každou cenu sourozence, aby ten starší nebyl sám, tak nutné není - mít jen jednoho potomka přece není žádná tragédie. Já jsem třeba jedináček a nikdy jsem neměla pocit, že by mi sourozenec nějak strašně chyběl
Moc držím palce ať zvládnete a manžel ať se brzy uzdraví! -
23.9.2015 16:24Já jsem se ocitla v dubnu v situaci,kdy jsem se v jeden den dověděla,že jsem těhotná a večer mi volal bratr,že má rakovinu jater a slinivky.Na začátku června bratr umřel a můžu říct,že ta doba byla pro mě jako pro těhuli šílená.U bratra jsem byla každý den a zároveň jsem se pořád bála co to moje miminko jak zvláda ten můj stres a bolest
Na jednu stranu jsem si říkal,že těhotenství přišlo ve špatnou dobu a zas z druhé stranu vidím jak mi to pomáhá překonat tu ztrátu a nejen mě.Rodiče se na vnouče uply a těší se,takže aspoň nějaká radost v tom všem.Držím ti pěsti at vše zvládnete.Já byt váma,tak dám hlavně na to jak to vidí manžel. -
24.9.2015 12:43Ja som to s tou sebeckosťou nemyslela v zlom. Viem, aké to je, keď žena fakt túži po mimču a hľadá si všelijaké dôvody a cesty, ako sa k tomu dostať - veď rodičia pomôžu, aj tak som bez práce, potom už budem stará, peniaze sa nájdu... Ale to nie je veľmi zodpovedné. Ako som ti písala, teraz potrebujete peniaze a nie miminko, o ktoré sa treba starať prvé mesiace 24/7. A fakt, malý vekový rozdiel nerovná sa dobrý vzťah. Ja osobne som sa pri prvej príležitosti odsťahovala z domu, pretože si s mojim bratom fakt lezieme na nervy a navyše ma vlastne srala celá rodina s tým, že ho uprednostňovali, pretože je "iný".
Vieš, v ideálnom prípade bude fakt tehu bezproblémové a súrodenci budú najlepší kamaráti, ale čo keď nie? Čo keď sa nebudú mať radi, alebo si to mladšie bude vyžadovať viac pozornosti podobne ako môj brat? A čo keď sa to skomplikuje tvojmu manželovi práve v období, keď skôr ty budeš potrebovať jeho? Ja by som do toho fakt nešla, neriskovala by som toto všetko kvôli túžbe po mimine...
Každopádně s tím ještě chvíli počkej.