Mám 11.měsíční dítě a čekám druhé

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

• 

  Bývalá uživatelka #3298130.9.2015 17:12

  Co se stalo, stalo se. Trápit se výčitkami ničemu nepomůže. Nepíšeš jak se na to dívá tatínek miminka. Ale interupce je závažné rozhodnutí, které tě může doopravdy dostihnout až za pár let. Na tvém místě bych (za předpokladu podpory v rodině) dala přednost miminku. Škola se dá dodělat i potom. Jsou jiné, které to zvládly s dětmi, tak proč ne ty? Ale to maličké už se nebude moci vrátit nikdy. Nejsem proti potratům, ale myslím že by měly být krajním řešením v krajních situacích. Podle toho co píšeš to není tvůj případ.

  5 komentářů Nahlásit Hodnocení: 7

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #4374030.9.2015 16:51

  Ahoj, tady ti těžko někdo poradí co dělat. Sama ty znáš svojí/vaší situaci. Musíš zhodnotit, zda by jste druhé dítě zvládli, dokázali je obě zabezpečit.
  Pokud se rozhodneš si mimčo nechat, jistě to bude náročné, obávám se, že dodělat takhle školu bude nemožné, nebo já sama si to nedokážu s takovýma prckama představit. Škola je základ, těžlo se shání práce s ní, natož bez ní...
  Na druhou stranu dítě je zázrak...
  Asi bude nejlepší, si s partnerem sednout a vše doma probrat, zhodnotit. Ať se rozhodneš jakkoli, držím palce a pokud se rozhodneš jít na interupci, určitě bych vyřešila antikoncepci.

  2 komentářů Nahlásit Hodnocení: 2

  +-
• 

  Anonymní uživatelka #18924030.9.2015 17:06

  Jedno vím jistě, pro mne osobně je potrat nepřijatelný (ale ne z náboženských důvodů, jsem nevěřící, ale prostě z mých osobních důvodů), respektive si zatím nedokážu představit situaci, která by mě osobně dovedla až k takovému kroku. Nemám ani potřebu svůj život přespříliš řídit a snažím se ho brát tak, jak přichází. Ale mohu Ti jen napsat,, že druhé miminko jsem plánovala a moc chtěla, bylo mi 24 let a podařilo se, když prvnímu bylo 15 měsíců (trvalo to skoro 3 měsíce, jelikož jsem jej ještě velmi často kojila), měla jsem zázemí, partnera.., ale přesto všechno, když jsem zjistila, že se to povedlo (ač plánovaně a vytouženě), tak na mě padla docela dost velká úzkost, stísněnost a jednoduše obavy (bylo to opravdu zvláštní, protože jsem si představovala, že až se tak stane, budu absolutně šťastná)-jak to zvládneme a td. a td.,, takže je mi jasné, co asi musíš prožívat ty, v případě ne úplně plánovaného těhotenství. Doufám, že se ti s tím podaří vyrovnat, vesměs máš na to 8 měsíců, ale i na základě této mé zkušenosti je vidět, že není radno dělat unáhlené závěry takto brzy (samozřejmě nevím nic bližšího, ale to stejně není důležité, to musíš vědět jen ty sama, jak na tom jseš a na co se cítíš a necítíš ty)

  Komentujte Nahlásit Hodnocení: 2

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #16207130.9.2015 16:46

  Podle mého názoru záleží i na dalších okolnostech. Jaká je tvoje finanční situace a jestli máš kde bydlet jinak si myslím, že ve 20 to není už nic hrozného, pokud máš oporu v rodine ale jak píšes, tohle je situace, kterou za tebe nikdo nerozhodne ale jinak přeji hodně štěstí

  Toto je správná odpověď 4 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #16107930.9.2015 16:48

  A proč bys měla být pitomá? Víš kolik takových mamin je? Pravda nedokončují si školu ale i tak. Jsou tu ale základní otázky na které si musíš sama odpovědět. Chceš to dítě? Máš se jak o něj postarat? Máš pro něj finance? Má ti kdo pomoci s prvním dítkem? Jak to bude se školou, těžko říct. Nedá se třeba domluvit dálkově nebo individuální plán? Přeju hodně štěstí ať vše zvládeš.

  Toto je správná odpověď 6 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #16114530.9.2015 17:11

  Já myslím, že jsi si tak trochu odpověděla sama. Finančně to zvládnete, přítele a pomoc rodiny máš. Školu pokud budeš sama chtít tak zvládneš a doděláš. Psychicky to určitě nebude nejsnadnější, ale určitě to za to bude stát a zvládnout se dá téměř vše. Takže záleží jak to cítíš ty. Nemluvě o tom že ve 20 mít druhé dítě mi nepřijde jako že jsi pitomá prostě budeš mladá dvojnásobná mamina. Toť můj názor a pokud se rozhodneš pro interupci tak určitě používat ochranu nebo antikoncepci.

  Komentujte Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  medulinek30.9.2015 17:27

  Jak jsem četla,máš zázemí,finance,chlapa - něco by ti k tomu měl říct i nastávací otec-co ten na to. Jediná škoda je na tom ta škola,ale i ta se dá dodělat,já dodělávala gympl ve 30ti (ne kvůli dítěti) a byl to máček,se dvěma dětma to asi bude složitější,ale určitě se to dá. Být tebou,sednu si nad tím s otcem dítěte a lidma,kterých se to týká,mamka taťka a rozebrala možnosti. Třeba ti neskočí radostí kolem krku,ale určitě ti hlavu neutrhnou. Já se snažím o mimčo druhý rok,tak možná bud ráda,že je budeš mít tak brzo,až budou odrostlé,pořád budeš mladá na to,aby jsi v klidu cestovala,studovala apod.

  2 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #15010230.9.2015 17:38

  Děti jsou náročné jak ve 20 tak ve 30.Pokud se jim člověk chce věnovat a dát lásku,tak na věku nezáleží je to vždy náročné.První dítko jsem měla v 19 druhé 25 a ted v 33 čekám třetí a pokaždé to náročné bylo,ale taky nádherné U prvního jsem si dodělala maturitu a u druhého nástavbu a specializaci,takže zvládnout se to dá,ale musí člověk chtít.
  

  Komentujte Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #3634430.9.2015 21:02

  V tomo ti nikdo neporadi. Ja osobne bych do toho sla. Tehotenstvi je sance na novy zivot. Je mi 30 a mam vymodleneho syna. Za sebou par samovolnych potratu. Druhe dite bych si moc prala. I kdyz to neni snadne a budes muset byt trochu jako chobotnice. Ale taky zalezi jak to mas. Jestli ti nekdo pomuze. At uz se rozhodnes pro ditko nebo ne, hodne stesti.

  Komentujte Nahlásit Hodnocení: 0

  +-