Chci otěhotnět v mladém věku
Dobrý den,
jsem studenkta střední školy a za měsíc mi bude 18 let. Nejspíš to v mém věku není normální a určitě ne rozumné, ale i tak bych chtěla otěhotnět. Přítelovi je 26 let a chtěl by také miminko, ale samozřejmě až dodělám školu a budu nějakou dobu pracovat. Jenže já bych ho chtěla už teď. Poradíte mi, co mám dělat ? Po miminku toužím opravdu hodně, ikdyž vím, že to není vůbec jednoduché.
Děkuji za případné odpovědi 
- 08.03.2016 14:20:14 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
8.3.2016 12:34Přítel má pravdu, měla by jsi dodělat střední školu a mít alespoň dva roky praxe. jednak pak budeš mít nárok na mateřskou, jednak Ti to přinese alespoň nějaké plusové body až se budeš vracet do zaměstnání s dítětem.
Chápu, že po dítěti toužíš, ale s dítětem se škola vážně nedodělává úplně snadno, navíc jakmile jednou z té rutiny vypadneš tak vracet se do ní je velmi obtížné. Máš dost času, když počkáš do maturity a té praxe, tak stále ještě budeš velmi mladá maminka navíc nevím, jak bys to chtěla řešit, když přítel naprosto rozumně do toho jít nechce (koneckonců je mu 26 tak už asi tuší, o čem je život).
Když počkáš, budeš si to mnohem více užívat, neb nad Tebou nebude viset strašák školy a případného obtížného shánění práce...... -
8.3.2016 12:57Mám kamarádky, co po škole otehotnely - 19 let, vdaly se a mely deti.. většina z nch se ted rozvadi, je jim 30 a maji sice dve tri deti, ale konci jim materska a ony nevi, co maji delat. Sice zadna z nich nelituje, jsou stastny, ale vetsinou brigadnici v kramech, kvetinarstvich, u rodicu.. A jeste tak 15 let budou muset, nez budou deti samostatne. Rozhodni se jak chces, ale zvaz pro a proti. Jedna vec je chtít a druhá věc je realita.
Dítě je bezpochyby obří zodpovědnost a tak bys k tomu měla přistupovat. -
8.3.2016 12:51
Ahoj, měla jsem to podobně, když mi bylo 18. Musela jsem ze zdravotních důvodů vysadit HA, zblaznily se mi hormony a já moc chtěla miminko. Bylo to šílené, s přítelem jsme nebydleli, oba ještě na škole, já střední on vysoká... ale já si nemohla pomoct a brečela jsem nad každým kočárkem... on s tím chtěl taky počkat, strašně mě to štvalo, protože já chtěla hned, ale teď jsem za to ráda. Nakonec jsme se rozešli, teď mi je 26, jsem šťastně vdaná, máme s manželem byt, zázemí v práci.. A pokoušíme se o miminko. A já mám čisté svědomí, že jsem na něj už opravdu připravená. Chápu, jak se cítíš, ale vydrž to... Budeš pak z toho mít za pár let lepší pocit, uvidíš
-
8.3.2016 15:16
Ja ve tvém věku také toužila po miminku a s přítelem jsme byli dlouho.. On teda nechtěl.. Nakonec jsem ho oremluvila kdyz me bylo asi 19 a to se bam povedlo na poprvé. Dodelavala jsem nastavbu a 14 dni pres porodem odmaturovala. Kdyz bylo synovi rok a půl tak jsem chtěla další. No chlap to nechtěl slyšet a ze je to konečná. Jeste jsme se stihli vzít. Ale krátce po svatbě nas vztah ztrostokal. Neměli jsme si navzájem co dát. To tím nechci říct ze by to u vas také tak dopadlo... Každý je jiny. Ted mam manžela a čekáme každým dnem holčičku az se narodi.. Alebje to jiné. Byvaly vlastně rodinu ani nechtěl. Tento ji chce od začátku.. Školu by bylo dobre aby jsi dodělala. Nebo alespoň aby ti to vyšlo s dokončením. Ja si během mateřské - respektive rodicaku udělala nějaké kurzy a praxi získala i na účetnictví, ale stejne měli problém me kamkoliv přijmout. Takže jsem byla dosud jen na brigádách.. Hodně štěstí 😉
-
8.3.2016 12:28Byt tebou, rozhodne pockam az aspon dodelas skolu...
Pritel to bere rozumne... S ditetem mlada mamibka, bo skole bez praxe shani praci tezko, takze chapu i jeho stanovisko ohledne toho pockat... Musis se zamyslet nad budoucnosti...
Je to tezke na to nemyslet... Tak si rikej, ze tohle vsechno delas prave pro sve dite, ze budes mit skolu, praci... Lip se bude kupovat vybavicka apod... -
8.3.2016 12:30
Pokub máte vlastní bydlení, jste finančně zajištěni, proč ne
...pokud ne, tak být tebou dodělám školu a jdu na nějakou dobu pracovat... -
8.3.2016 12:39
Dodělat školu určitě, ale pak jdi klidně za svým srdcem. Znám holky, které nejsou na kariéru a školy, ale spíše rodinně založené. Určitě to je lepší než čekat do třiceti, pak se stresovat, že to nejde a nakonec být někdy v 34 letech prvorodička. Omlouvám se snažilkám, které to tak mají, ale je to tak, bohužel.
