2.těhotenství mě nechává chladnou
holky, chci se zeptat, jestli jste měly taky podobný problém. Mám už jednu holičičku a teď jsem s manželem otěhotněla podruhé. Zjistila jsem to teprve před pár dny a pořád se s tím nemůžu nějak srovnat. Druhé dítě jsme chtěli, ale teď jsem byla už připravená že ve 3 letech dcery půjdu konečně mezi lidi do práce a začne zase jiný život, než jen doma a druhé zkusíme později. No ale stalo se a já se nemůžu s tím srovnat. Vůbec nejsem ráda a vybavuje se mi jen to špatné, jak miminko brečí, čůrá , kaká, pořád jen kojení a člověk se nevyspí, nedostane se pořádně nikam ven do společnosti. Doufám, že je to jen přechodný stav a časem si uvědomím jaké mám štěstí, ale teď jsem fakt zoufalá a napadají mě myšlenky jako, že třeba se něco nevyvede, nebude bít srdíčko, nebo něco. Je to úplně něco jiného než v 1. těhotenství to jsem šílela radostí. Je to normální?
Související články v encyklopedii
-
Potvrďte si své těhotenství
Hladina hCG
Pod zkratkou hCG se skrývá lidský choriový gonadotropin vznikající po oplození vajíčka. Zvyšující se hladina tohoto hormonu v krvi a později v moči prokazuje u ženy těhotenství.
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
8.1.2013 20:35
Ahoj ja jsem tedka ve stejne situaci. Malemu je teda rok a půl a ja si rikam jak to budu zvladat. Ze proc jsme jeste nepockali a nekdy me napada proc vlastne druhe kdyz to da tolik prace a nikdo(parner) to nevidi. Me nikdo nepomuze,chlap porad v pytli a byt takto jeste dva roky,tak me odvezou
Dneska jsem byla u Dr v 6tt a srdicko nikde. Ani nevim jak jsem mela a mam cerne svedomi ze jsem se rouhala a nevazila si toho daru. Dr mi sice rikal, ze pristi tyden,ale i tak se stydim sama pred sebou. Zvladly to jine, zvladnu to i ja a za ten detsky sumev mi to stoji. Poradila bych ti hlavu vzhuru, malou das do skolky a kdyz si budes troufat tak po dvou letech muzes do prace a mezi lidi. -
8.1.2013 15:12
No môžu to byť hormóny. V prvom rade buď rada že môžeš mať deti a teš sa z toho. Mnohé z nás by to s tebou rýchlo menili. Dnes sú neobmedzené možnosti, nemusíš byť s dieťaťom len doma, moja kolegyňa s dieťaťom pracuje, behá hore dole a je nonstop v spoločnosti. Len treba chcieť a zariadiť si to tak aby ti to doma neliezlo na hlavu a nemala si sterotyp...
-
8.1.2013 15:57tak hormony muzou delat hodne, ale neves hlavu. nase prvni ditko bylo naprosto uzasne, vubec to nebylo jak jsi to psala - jenom breci, cura, kaka, kojeni, nevyspana matka.... od narozeni byla uplne uzasna a nebyly s ni zadne starosti, zadne breceni atd atd... proste pohadka. za dva tydny mam termin porodu druheho ditka, tak uvidime co nas ceka
takze chci jen rict hlavu vzhuru, treba bude miminko uplne uzasne a ty budes mit hromadu casu na sebe, tak jako ja u prvniho prcka vlastne muj zivot se po porodu ditka vubec nezmenil, neustale jsem delala co me bavi a normalne chodila ven atd atd... nemela jsem temer zadna omezeni s ditkem, tak uvidis, treba te druhy potomek mile prekvapi -
8.1.2013 19:35Zkus to brát třeba tak, že když jste stejně druhé dítě chtěli, tak to vezmeš jako příležitost, že si to rodičovství s malýma dětma "užiješ" naráz a pak už budeš moct pracovat, cestovat atd. Myslím, že kdyby ses vrátila do práce, za dva roky by se ti na druhou mateřskou taky neodcházelo snadno...a takhle to budete mít z jedné vody načisto
Hlavně si najdi na tom nějakou pozitivní věc a ne jen ty negativní, to si to malé nenarozené mimi nezaslouží, ať chceš nebo ne, je to vaše dítě a vaše krev. Pokud chceš bezproblémové, klidné dítě, měla bys být veselá, klidná mamina. A určitě bych si o svých pocitech promluvila s manželem, žádná hysterie, ale říct mu, že se bojíš, že to bude jen na tobě, zkuste si dohodnout, třeba to, že se bude starat o starší dítě, aby tys měla čas na miminko a na sebe, třeba jedno odpoledne týdně, řekni mu, že potřebuješ taky nějaký prostor, zkuste si zařídit hlídání třeba na jeden večer v měsíci, třeba jen na pár hodin, zajděte si na večeři, je jasný, že pokud jsi tři roky se věnovala jen dítěti, tak potřebuješ taky nějakou jinou zábavu s někým tvého věku, ne s batoletem. Ale druhé dítě z toho neviň. -
8.1.2013 21:15
Tak to jsem na tom stejně, teď čekám druhé, neplánovaně a navíc hodně brzy. První je ještě hodně malé (i když od narození celkem hodné, zlaté). O to to vidím horší, i v okolí jsem jediná, kdo by měl děti tak brzy po sobě, když je první ještě hodně malé a nesamostatné.
Ale já neskákala radostí a netěšila se na porod a na to, co bude po něm, ani u prvního.
A přitom ho mám teď moc ráda a udělala bych pro něj první poslední.
Holt to má každý jinak no. -
8.1.2013 23:07To je úplně normální. Mám 3 plánované děti a tenhle pocit jsem měla u druhého i třetího těhotenství. Mám je navíc dost brzy za sebou, takže o to jasněji se mi to všechno vybavilo. Ale až se uzlíček narodí, bude všechno jinak.
