zustat spolu?
vcera jsem tu psala do poradny otazku ohledne hospodareni s pritelem. cekame miminko a on chce porad vsechno platit napul, i kdyz ja budu mit jen rodicak. dost jsme o tom mluvili a ja ted vubec vaham, jestli ten nas vztah ma cenu....asi je to tema hormonama, ale nejak si to ted beru. je nam spolu moc dobre, to ano, ale vadi mi dost veci, ktery se asi nezmenej...treba jsem si prala, abysme se vzali. a on nechce, tedy on nevi jestli chce. rekl mi, ze o tom nemam mluvit a ze se treba vezmem ve 40 anebo taky nikdy. me se tahle nejistota vubec nelibi. fakt bych snad radsi kdyby rekl, ze o svatbu nestoji, vysvetlil to a ja se s tim smirila, ale tohle mi vadi. navic mi prijde, ze nejsme schopni se na nicem dohodnout. na tom, jak to budem resit s penezma, na tom, po kom bude mit dite prijmeni. ani na tom, kde budeme bydlet. navic mi prijde, ze neplanujem veci spolu, on vsechno nechava na posledni chvili a treba mi oznami, zitra jedu za rodinou (pres pul republiky), vratim se za dva dny. a nakonec se vrati treba az o den pozdeji, i kdyz mame spolu neco domluvene...me je tahle nejistota neprijemna, chtela bych vztah, ve kterem vim, co bude, at uz o vikendu nebo co se tyce tech dulezitych veci, jako je svatba, bydleni, penize....mam ted pocit ze se k sobe nehodime. na druhou stranu ho miluju a myslim, ze bude dobry otec, ale nevim, jestli dokazu v ty nejistote zit...a on takovy asi proste je. neni schopny mi rict, jak si nas polecny zivot predstavuje, ani co budeme delat o vikendu. porad se vsechno meni a jemu to tak vyhovuje. ja mam ale cim dal vic pocit, ze nejakou jistotu potrebuju...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.6.2013 19:41
já nevím, ale poslední dobou mi řpipadá, že se spousta těhulek rozchází s partnery pro mnohdy malicherné důvody a posléze svého činu litují a chtěly by zase lepit vztah.
pokud byl takovýhle už předtím, tak moc nechápu, proč ste si pořizovali mimčo, když ti to na něm tak moc vadí.
další věcí je, že pro spoustu mužů svatba není důležitá - dítě mají (mnohdy se svým příjmením), tak k čemu svatbu? ženskou si pojistili a svatba počká. jak dlouho, to je otázka. pokud už čekáte mimčo tak bych nechala dát dítěti jméno po sobě - budeš to ty, kdo bude vše vyřizovat, a at se chlap aspon chytne za nos (a třeba k něčemu jako svatba i rozkolíbe).
co se týče peněz - partner by si měl uvědomit, že z malého rodičáku bdueš živit sebe i dítě. naopak by to měl být on, kdo bude přispívat na dítě (alimenty) a také i ty by jsi v případě rozchodu měla na výživné nárok. platit vše napůl v takovéhle situaci je spíš sobecké a hulvátské, než znamením, že se na dítě těší. -
19.6.2013 22:53
Já jsem si s podobným mužem pořídila dvě děti a vím co to je. Čekala jsem před dětma, že se změní,čekala jsem v těhotenství,čekala jsem když se narodili a když jim bylo 4 a 1 rok,tak si našel jinou a nás nechal ve sračkách. Byli jsme spolu 9 let. Dnes bych ž se rozhodovala jinak. TAKŽE ZA M2 NE. S takovým mužem bych nebyla a nejsou to hormony, které tě vedou k tvým pochybnostech o něm. Je to sobec a nechová se k tobě a vašemu vztahu zodpovědně a s náležitou úctou. Co z něho vlastně máš. Finance-nechává si vrátka, společný čas,plány...Já mám dnes skvělého muže, který miluje mé děti a celé soužití funguje dinametrálně jinak a až tedˇvím,jak má rodina a vztah fungovat.
-
19.6.2013 19:25
Já bych to hodně viděla na hormony. Taky jsem si prošla tím, jestli jsem si vybrala dobrého chlapa a najednou jsem si nebyla vůbec jistá, že zrovna s ním jsem měla mít mimčo. I když je hodně plánované a chtěné
Myslím, že to asi k tomu taky patří. Co jsem tak pátrala u kamarádek, tak pochybnosti najednou měla každá. Nyní jsem 33tt a už mě ani nenapadne to řešit. Prostě se hormony asi uklidnily a mám jiné starosti. Asi také záleží na tom kolik vám je a co máte už za sebou. Ale myslím si, že hodně chlapů se po narození prcka změní a jsou zodpovědnější. Samozřejmě ne všichni, ale to uvidíš až potom. Určitě bych si momentálně hooooodně rozmýšlela nějaké rozhodnutí a ber fakt hodně v úvahu, že s Tebou cloumají hormony. ABy jsi něčeho zpětně nelitovala. Přeji hodně štěstí!!! -
19.6.2013 20:57myslím, že už jen to dítě samo o sobě je velká změna. Nebudeš tu jen pro něj ale i pro mimčo... to záleží na Tobě, zda chceš být v takové vztahu či ne... Na druhou stranu, přesně jak píše anonymka nahoře, nechápu proč sis tedy s přítelem pořídila dítě. Na druhou stranu to můžou být hormony. Být tebou nechám to zatím takhle po porodu se srovnají hormonky a uvidíš jak se bude k mimi chovat. Přeji hodně štěstí.
-
19.6.2013 20:59Dej diteti prijmeni po sobe.. predpokladam, ze s domacnosti ti nepomuze, takze mu do toho spolecneho uctu pricti co stoji pece o domacnost a nasledne i o jeho dite, kdyz nechce prispivat, tak at ti plati za odvedenou praci.
-
19.6.2013 21:03ted to neres, diteti dej jmeno po sobe a po porodu uvidis. Rozejit se s nim muzes vzdycky, ale lepit vztah ne. Treba ho to zmeni, az bude mimi na svete. Vzdyt si to akorat zatim nemusi jen umet predstavit.
-
19.6.2013 22:44Nechápu,proč jsi netrvala nejdřív na svatbě a pak nepořizovala dítko,když je pro tebe ta svatba tak důležitá
,ale s tím teď těžko něco uděláš.
Jméno bych dala na 100% svoje (já bych mu dala jméno,když se nechce ženit
).
Pokud spolu budete žít ve společné domácnosti,tak myslím,že máte nárok na stejnou živ.úroveň.
Pokud se nedohodnete,může to rozhodnout soud.Dřív se to jmenovalo - Návrh na úpravu poměrů (bo tak nějak).
Otec dítěte musí přispívat na domácnost,na dítě i na tebe (myslím tak asi do dvou let) a ten tvůj může trvat na čem chce . -
20.6.2013 6:21
No musím říct, že konstatování: Nechápu, proč sis s ním pořizovala dítě... uživatelce určitě náramně pomůže. Za sebe můžu říct, že neznám nikoho, kdo by si byl svým partnerem vždycky na 100% jistý. Na každém se najde něco, co milujeme a něco, co nenávidíme. A ani oni to s námi nemají lehké.
Uvidíš, až se miminko narodí, s příjmením bych také byla na straně většiny a dala tvoje, pokud váhá se svatbou. -
20.6.2013 7:05
No mi to připadá,že takový byl vždycky a v tomhle platí jen dvě možnosti,buď se smířit jaký je a jemu to samo vyhovuje a nebo si konečně dupnout,což jsi nikdy neudělala a měla jsi dávno,protože tohle se těžko dělá časem..prostě zeměkoule se netočí jen kolem něho.Zatím bych to nehrotila nějak radikálně,ale přesně začít s tím přijmením a asi bych s ním o ničem moc nesmlouvala.
A upřímně holky,podle mě,zkušeností i názoru mého manžela a dalších se chlap mění dlouhodobě a opravdu ,jen na začátku a z lásky,ten zbytek je jen naše naivní představa!!
