taky psychika :-(
Holky poraďte, snažíme se o miminko půl roku a zatím to nejde, znáte to.....Přijde mi to hrozně líto a vždycky nejvíc, když jedeme domu k rodičům a vidim tam švagrovou s malym prckem. Jim se to povedlo hned a proč nám ne. Bydlí u rodičů, takže je vidim dost často. Moc jim to přeju, ale přiznám se, že se mi tam nikdy moc nechce......nejsem zlá to né, mám je všechny moc ráda, ale takhle na to prostě nejde nemyslet.......když je vidim, tak myslim na to jak moc si to taky přeju......no a u druhé švagrové to samé roční prcek a maminka nemluví o ničem jiném než o tom malým.....Jak to děláte vy? Prosím poraďte.....
Související články v encyklopedii
-
Jak na sobě poznat případné těhotenství
Příznaky těhotenství
Snad každá žena na sobě minimálně jednou v životě hledá těhotenské příznaky, ať už s očekáváním či strachem. V obou případech můžeme vidět příznak i v malém píchnutí, a tak je tu pro vás malá nápověda.
-
Jak si dopomoci k těhotenství
Snažilkovské metody
Přejete si mít miminko? Občas je potřeba tu přírodu trošinku popostrčit. Přečtěte si několik rad, které je při snažení určitě dobré znát.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
8.7.2011 13:14
taky nám to nešlo, všichni kolem byli těhotní nebo s malýma mimčama a já pořád nic. Tak jsem si řekla, že si na mimčo počkám a když není teď tak se nic neděje a začala jsem se starat trošku víc o sebe, změnila jsem styl oblékání, nakoupila permanentky na cvičení do fitka a na kosmetiku a ani jsem to už nestihla využít, protože jsem do dvou měsíců otěhotněla.
Kamarádce se taky nedařilo otěhotnět, tak si dala přihlášku na vysokou a po přímačkách zjistila, že je těhotná, tak tam ani nenastoupila. Psychika dělá strašně moc. -
8.7.2011 13:14My se snažili 2 roky, půl roku je ještě moc krásných, nemusíš mít obavy. Pokud tě to přesto trápí, nejlepší obrana je myslet na to, co ty dělat můžeš a oni nemůžou. Ty si klidně jdeš zacvičit, na výlet, do kina, do restaurace, na dovolenou, kamkoli chceš, nemusíš se o nic starat a oni musí řešit, jak s prckem atd., kam ho dají, co s sebou apod. Užívej si, dokud právě můžeš. To je to nejlepší! Vsadím se, že jsou chvíle, kdy ti závidí třeba ona.
-
8.7.2011 11:21Ahojky..Já to moc dobře znám..většina mých kamarádek má teď čerstvě narozené miminko,nebo jsou těhotné.
Já mám třeba zálibu v koních,které doma chováme,ale stejnak na to myslím..Doufám že třeba dovolená,která nás čeká 27.7. mi pomůže na to nemyslet..
Ale myslím si že to asi moc neovlivníme...Buď přijdnou jiné starosti a my je budem muset řešit a nebo celé snažení hodíme za hlavu,většinou ty co už to vzdaly,tak pak otěhotněly...
Hlavně se nebuj,jednou se nám to povede..A dočkáme se dvou //.
Mnoho štěstí! JaJda -
8.7.2011 11:25ahoj nic si ztoho nedelej ja poprve otehotnela na pisknuti a ve 12tt jsem potratila a presne rok po potratu jsem otehotnela znovu a ted jsem v 18tt.Presne vim ocem mluvis taky jsem si rikala proc znama ktera je od rana v lihu porodila maleho chlapecka a mi stale nic taky mi to bylo hrozne lito a jeste ktomu kdyz jsem videla nejakou maminku s prckem
.A pak mi jedna kamaradka rekla ze one pokazde kdyz chteji miminko tak vzdy po sexu dava zadek nahoru ted uz ceka druhe mimco a rika ze pokazde ji to zabere ze to je jeji takovej recept kterej ji pomaha a at ho vyzkousim tak jsem to zkusila a mesic a pul potom jsem zjistila ze jsem tehotna.Tak vyzkousejte budu drzet palecky.Hlavne pri sexu nesmis myslet na to ze se snazite o mimco musis delat jakoby jsi ho ani nechtela.Psychika je nejhorsi. -
8.7.2011 11:44Půl roku je ještě v pohodě...jsou holky co čekají i třeba 4 roky
no a já čekám už rok. Vím jak ti je, mě se zase každý ptá, kdy už budeme mít mimíska - už otázky tohoto typu ignoruji teď zkusím Jonášovu metodu, ale nevím nevím -
8.7.2011 15:57ahoooj, ja jsem otehotnela driv nez sestra a ona to taky hrozne tezko nesla... ja mam ted 4mesicni uzasnou berusku a ona je ted v 5 mesici tehotenstvi
takze neboj, ono se zadari, snaz se na to tak nemyslet, taky jsme ji to porad radili.... -
10.7.2011 17:59Ahoj, taky přispěju se svou troškou do mlýna... My máme po téměř 3 letech snažení skóre velmi smutné. O jednu holčičku jsme přišli v 7. měsíci těhotenství (poprvé jsem otěhotněla po půl roce od vysazení prášků), pak 18 měsíců nic, milión vyšetření, nakonec CAR, hormonální stimulace, inseminace a vyšlo to, jenže jsem měla zamlklý potrat v 8tt, přišlo se na to v 11tt, a momentálně jsem 10 dní po revizi dělohy...
Můžu tě uklidnit, že šťastné maminky a těhotné velmi špatně snáším. A když je toho na mě moc, prostě se jim vyhýbám, člověk musí taky myslet na sebe.
Ovšem zázračný recept, jak na to nemyslet, neexistuje. Jedině, jak píšou ostatní, snažit se dělat co nejvíc věcí, něco pěkného a příjemného pro sebe a partnera a žít co nejvíc normálně, čas pak alespoň rychleji utíká.
Každopádně přeju hodně štěstí a co nejkratší čekání!
