mohu být těhotná

Udělej test a uvidíš, nic jiného poradit nelze. Držím vše, co mám! A zdaleka byste nebyli jediní, kdo má za sebou to, co vy, včetně adopce a nakonec se jim zadařilo vlastní dítě. Psychika je nejednou ta nejsilnější čarodějka; třeba zafungovalo, že jste snažení o vlastní dítě definitivně vzdali, osvojení dítka a péče o něj Tě naplno zaměstnalo a svým způsobem hodilo do klidu, žes to přestala řešit. Testni a napiš.
PS: A i kdyby to náhodou nevyšlo, jedno zlato, pro které jsi celým světem, už doma máš. Není rodič ten, kdo dítě zplodí, ale ten, kdo mu dá kus sebe.

já to nikdy neprožila tak možná píšu hloupost..... ale není jedno jestli bude zklamání z testu nebo z toho že dorazí opožděná MS? když jednou vznikla naděje tak se mi zdá že je jedno jestli skončí negativním TT nebo krvácením.a když bude pozitivní tak budeš mít o to dřív radost testuj a moc držím palečky ať ta naděje neskončí

Ahoj, ani jsem netušila, že tu je někdo s tak podobným "osudem".. My se snažíme 7. rok a lékaři nám řekli, že mít dítě nikdy nebudeme.. že když mám po pár operacích srůstů a manžel má azoospermii, tak nemáme žádnou šanci.. Už jsme si prošli po všech těch lécích a lítáních po doktorech snad všemi stádii od výčitek, pláče kdykoli jsem viděla dítě, nenávisti těhotných a momentálně mám stádium: miluji děti a snažím se namluvit si, že já je nechci a že přece stačí, když pomáhám kamarádkám s těmi jejich.. Máme doma i papíry na adopci a to už pěkně dlouho.. ale máme z toho hrozný strach. Je mi 31 a minulý měsíc se mi poprvé opozdila menzes o 10 dní.. tak jsem zase po asi 2 letech zkusila těhotenský test (za život už tak 100)... ale nic.. Takže zase velké zklamání. Ale život jde dál a jsem šťastná, že mám úžasného manžela, se kterým jsme i tuto těžkou zkoušku manželství zvládli a máme se moc rádi. Tobě přeju // a pokud by to nevyšlo, tak ať jsi s manželem šťastná a daří se vám i vašemu miminku a jste zdraví a spolu šťastní.

v tomto případě bych testovala a věřím tomu, že šance na těhotenství je veliká. Je to hodně o psychice a tím, že už dítko máte jste se uklidnili a svoje myšlenky upřeli úplně jinam, tak by to konečně mohlo přirozeně vyjít. Mám v okolí takové dva páry, první dítě adoptované, další už svoje vlastní přirozenou cestou.