jsem praktikující a věřící katolička, mám přítele rok a neměli jsme pohlavní styk
Ahoj všem WomenZonekám 
Už dlouho dobu mě trápí jeden problém a proto bych od Vás chtěla slyšet co nejvíce názorů...
Mám už skoro rok přítele, kterého mám opravdu ráda, klape nám to, rozumíme si, sice je přítel časově vytížen, takže jsme spolu málo a když už si najde volný čas tak si ho chceme co nejlíp užít. Sice se Vám to možná bude zdát divné, ale ještě jsme spolu nespali, protože já jsem praktikující a věřící katolička, on sám je sice pokřtěný, ale praktikující není. Nicméně, když jsem mu sdělila svůj postoj, že se nechci vyspat s hned prvním, kterého potkám, souhlasil s tím a řekl, že to bude akceptovat. Je pravda, že od té doby jsme se o sexu nebavili. Neříkám, že jsem nějaká vyhrocená věřící (mazlíme se spolu a všechno možné
), ale s tím sexem je to pro mne otázka mého vlastního svědomí. Je mi ale jasné, že i on, stejně jako všichni muži, jednou ten sex chtít bude...
Je tady někdo kdo byl/je v podobné situaci? Jak jste to řešily?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
24.2.2013 12:25V podobné situaci jsem sice nebyla, ale mohu ti říct že rok čekání je dost dlouhá doba na to aby jsi už věděla že on je ten pravej. Málo který chlap vydrží se sexem na svojí partnerku čekat tak dlouho. A pokud Vám to klape, a on i přes tak dlouhý sexuální půst chce i nadále čekat nemáš se nad čím rozmýšlet. Jestli ho miluješ a on miluje tebe a to určitě miluje jinak by tak dlouho nečekal. Nemusíš se bát toho že by jsi se vyspala stím nesprávným. Pokud se cítíš připravená , pro něj to bude to nejnádhernější na co kdy čekal . A pokud ne určitě ještě nějakou dobu počká. Ale zase všechno má své hranice tak at nečeká zas moc dlouho. Jinak začně hledat jinde každej chlap to potřebuje a je zázrak že tak dlouho čeká.
-
24.2.2013 19:03
Ahoj, chápu, proč ses rozhodla sexuálně abstinovat a na jednu stranu tě obdivuju, že seš ve svým věku schopná ctít takhle silný zásady. Ale na druhou stranu si za sebe nedokážu představit, že bych šla do manželství s někým, o kom netuším, jak nám to bude v posteli klapat. Z mýho pohledu je to dost důležitá část vztahu.
Myslím, že tohle opatření mělo opodstatnění v dřívějších dobách, a to z toho důvodu, aby se eliminoval počet svobodných matek a tím pádem nezaopatřených dětí. V dnešní době, kdy existují možnosti, jak se bránit proti nechtěnýmu početí to vnímám spíš jako přežitek.
Ale to si musíš zvážit sama, pokud by tě kvůli tomu mělo trápit svědomí, tak určitě vydrž až do svatby. Pak by bylo asi nejlepší, mít partnera, kterej to má nastavený stejně. -
24.2.2013 12:32Můžu se zeptat kolik je ti let a kolik je tvému příteli? Pokud už jste ve věku na svatbu, tak to vydržte a vezměte se. Je to tvoje víra a přesvědčení, tak proč se jí vzdávat a pak mít výčitky před svým svědomím i před Bohem. Držím palce
-
24.2.2013 15:01
ahoj já jsem také věřící, manžel také. Chodili jsme spolu 3 roky, kdy probíhalo “jen“ mazlení. První sex jsme zažili o svatební noci, protože moje svědomí by mi to jinak nedovolilo, manžel mé přesvědčení akceptoval i když on sám by možná zvolil jinou variantu. Občas bylo obtížné se udržet
Vzali jsme se a teď čekáme první miminko. Jsem šťastná a nikdy jsem nelitovala, že jsme počkali. Vím, že náš vztah není založen jen na fyzičnu, ale že mě má opravdu rád takovou jaká jsem. Hodně štěstí
