Vztah a láska
Ahoj, jsem s přítelem 3 měsíce a nevím prostě jestli spolu máme být. Já ho mám ráda, nejspíš nemůžu říct, jestli ho miluju, protože jsem nikdy předtím nikoho nemilovala. Všichni říkají, že to prostě přijde a pak to poznám. Ale co když on není ten ''pravý''? Začalo mě to docela trápit a potom ze sebe nemám dobrý pocit, že takhle uvažuju. Jen mi někdy přijde, že si nerozumíme, že se k sobě vůbec nehodíme. A já nevím, jestli nemám nic dělat, když nejsem vyloženě nešťastná a nebo to mám radši ukončit, když už te´d cítím nejistotu. Nedokážu si s ním představit nějakou dalekou budoucnost nebo rodinu a tak. Děkuji za jakoukoliv radu nebo názor.
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.11.2017 15:22Ahoj, můžeš tomu dát čas - není potřeba vztah kvůli nejistotě ukončovat hned. Uvidíš, jestli budeš mít stejné pocity i třeba za měsíc nebo dva. Ve vztahu je důležité, jak se cítíš - pokud to prostě není "ono", tak to tak holt je a okolí ti může říkat co chce.
Jde o to, aby ses cítila dobře, měla chuť plánovat budoucnost a uměla sis ji s tím dotyčným představit.
Některé věci si v po čase ve vztahu třeba "sednou", některé ne. Řiď se tím, co cítíš a určitě se rozhodneš správně. -
13.11.2017 19:12
Tak to bych asi ukoncila. Proc setrvavat v takovem vztahu? Co kdyz spolu budete napr. 5 let, ty se zamilujes do nekoho,.. pak to bude jeste horsi, ten vztah ukoncit. Budete mit spolu zazitky, ktere vas poji a ukoncovat dlouholety vztah je daleko tezsi.
-
13.11.2017 20:24
Přestala bych přemýšlet o tom jestli je ten pravý. To nemůžu říct ani po 6 letém vztahu a dvou dětech. Budu to vědět až na smrtelné posteli. Taky máme věci ve kterých se neshodneme. Máme rozdílný názor na politiku - tak se o ni nebavíme. On má rád sport já ne - tak na něj kouká jen když já dělám něco jiného, to samé platí o mé fantasy romantice. On má rád zlato já ne. Nikdy nebude nikdo s kým by si si 100% rozuměla. Vztah je o kompromisech. Kdyby mi někdo před 5 lety řekl, že s ním budu mít rodinu tak se mu vysměji. Takže dokud s tím člověkem trávím čas ráda a dělá mi radost být s ním tak mi přijde zbytečné ten vztah ukončovat. Třeba za měsíc dospěješ k jinému názoru. Ale tuhle nejistotu si způsobuješ sama tím, že přemýšlíš nad hloupostma - to nemyslím zle mám tenhle sklon také.
Poslední co dodám je, že dalekou budoucnost jsem si nedokázala představit s žádným partnerem a stejně v té budoucnosti jsem. 
Ony ty plány stejně dopadnou většinou jinak než jsme si představovali.
