Velké životní rozhodnutí

Otázku položila: Anonymní uživatelka #38725 28.3.2012 14:30

Ahoj děvčata, začínám se bát. Konečně jsem našla na testu // a když jsem to oznámila, tak takovou reakci jsem v životě nečekala. Oheň na střeše. Celý život se mi sesypal do jediné krabičky. Tolik jsem se tak těšila a teď taková reakce a přitom jsme to plánovali. Teď myslím na nejhorší, už jsem se optávala v nemocnici, jak se postupuje při interupci. Jedno dítě už mám, takže dvě děti sama neutáhnu. Chlap má strach, že to finančně neutáhne, že není připravenej a že chce něco jiného než tohle. Jsem z toho hotová a nevím, co mu na to říct. Jelikož jezdí hodně na cesty, tak jsme oznámili těhotenství rodičům, než odjede. To byl prý smířený s tím, že budeme mít miminko a teď? Je na cestách a tam má dost času na přemýšlení a prej se mu to rozleželo v hlavě. Holky, já v noci nespím, jenom brečím a loučím se s drobečkem, protože vím, že mě to zřejmě nemine:'-( Zařekla jsem se, že je toto moje poslední těhotenství, než podstupovat toto, tak raději nic. 8-.

Nejvíc mě na tom mrzí to, že vy, které máte perfektní zázemí pro dítě, tak ho mít nemůžete a my, které máme ten dar zplodit dítě, tím mrháme, jak s nějakou věcí. Jenže život není jenom o tom hmotném, mít dítě, ale o tom, že to dítě vyrůstá bez otce a nese si z toho mnohem více problémů do života.

Holky moc vám děkuji za podporu. Budeme jednat ještě dnes a v pátek se rozhodne natvrdo. Bojím se toho, ale musím být silná, už jen kvůli dcerce, která mě potřebuje nejvíc.

Tak se stále rozhodujeme. To čekání je šílené. Už ani nevím co chci, jelikož to stále a stále rozebíráme a řekne mi u toho takové věci, že si říkám, jestli s ním vůbec chci zůstat :( Už aby to bylo za mnou :(

Tak se stále rozhodujeme. To čekání je šílené. Už ani nevím co chci, jelikož to stále a stále rozebíráme a řekne mi u toho takové věci, že si říkám, jestli s ním vůbec chci zůstat :( Už aby to bylo za mnou :(

Dávám zprávu, že to vypadá, že si miminko necháme. Jsem na jednu stranu šťastná, že nemusím jít na potrat, a na druhou stranu se už nemůžu tak radovat, když vím, co tomu předcházelo. Bojím se myslet na to, že až se malé narodí, tak si ho chlap k sobě přivine a bude ho mít rád. Bojím se, že to už nikdy nebude. Má to potom cenu?

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • No to mě mrzí... Možná je to životní změna tak velká, že dostal strach... dala bych mu chvilku, ať se s tím popere v hlavě... Rozhodni se podle sebe, tak jak chceš ty sama...píšeš konečně //, to znamená, že se těšíš a jsi ráda :) Já osobně bych si to nechala...Držím palce!

  • Simea28.3.2012 19:58

    Jak to tak ctu.. at tak nebo tak je velice pravdepodobne, ze zustanes sama.. otazka zni jestli s jednim ditetem nebo dvama detmi?

  • tak to nechapu on dítě chtel a jak se zařilo tak couvnul??to si delas prdel ne?a co tvy rodiče podpoří tě?miminko za to nemuze prece si ho chtela dej mu šanci na život... chlap se snad umoudří...

  • Tak tohle mi udelat chlap, tak ho kopnu nekam...Miminko jste chteli a naraz on uz nechce???hmmmmmJestli ti pomuzou rodice ver ze se to dá nejak udelat ruzne brigády, prispevky , a podobne...nedavej pryc miminko, nemuze za to a jednou by jsi stejne litovala...;-)

  • promin, ale nemuze tvuj manzel nekoho mit? prijde mi totiz divne, aby chtel a najednou vlastne nechce.... zkus to nejak vyresit, nebudes s timto rozhodnutim umet zit, jestli pujdes na interupci....

  • ahoj, já bych mu taky na to dala čas. přece jen to bude jeho biologický potomek (ne jako první dítko, které vychováváte spolu) a to by bylo aby si tohle neuvědomil ;-) asi je tím zaskočenej, že se nakonec přece jen podařilo. zkus mu říct, že finančně to zvládnete, a že stejně většina starostí doma bude na tobě a ty máš sílu na to to zvládnout. byla by fakt asi škoda, kdyby jsi musela dát mimčo pryč jen kvůli tomu, že chlap najednou nechce. nezasáhl do toho třeba někdo? třeba jeho rodiče nebo nějakej kamarád?? to by tomu možná tak odpovídalo, že najednou změnil reakci na mimčo. moc na tebe budu myslet, aby se nakonec vše v dobré obrátilo.

  • Simone29.3.2012 7:55

    Tazatelko, nechoď na interrupci! Moje kamarádka byla v dost podobné situaci a dodnes má psychické potíže. Pokud se rozhodneš pro potrat proto, že tě k tomu donutilo okolí nebo z finančních důvodů, tak zažiješ peklo. Fakt to za to nestojí a pokud to jde, zkus najít jiné řešení. Já vím, že to není lehké, fakt to vím, ale možná si ani nedokážeš představit, co všechno může potrat způsobit. A nejen tobě, ale i tvojí dcerce, pokud se po potratu sesypeš. A věř mi, že potrat z donucení si budeš vyčítat pravděpodobně celý život. Neříkala, bych ti to, kdybych to se svojí kamarádkou osobně nezažila. :-(

  • holka!!!!vsechno bude dobre'chlap ma k diteti vztah az po porodu on si to dřív neuvedomuje!dej mimču šanci i tatinek ho bude mit rad!uvidis...drží pesti!!!! a uz o tom nepřemýšlej miminko te miluje za to ze mu dáš šanci...

  • Přesně jak píše Denousek. Miminko tě miluje a nikdy ti nezapomene, že jsi o něj bojovala. A chlapa zvládne takový malý uzlíček levou zadní. Uvidíš. Stačí jeden andělský úsměv a chlap se na to hned dívá jinak. Hodně štěstí vám všem.

  • Nejde mi do hlavy, že dítě chtěl a teď, když mu to oznámíš není na to připravený? Bojí se, že to neutáhnete? A co jiného chce než "tohle"? Panebože!
    Co na to rodiče? Achjoooo... Doufám, že se rozhodneš správně a nebudeš litovat! Na tvém místě bych si drobečka nechala, má právo na život.. nemůže za tohle! Bude to těžké, ale uvidíš, že se ti to vrátí. Pak ti bude dělat radost :)

  • Zažila jsem od chlapa stejnou reakci, dítě původně chtěné se mu během týdne po oznámění těhotenství už nehodilo. Vztah se zhoršoval natolik, že jsme se rozešli, já porodila dítě, soudně jsme dořešili zbytek a v době, kdy jsem byla nejvíc na dně se objevil můj současný přítel, který byl rád, že má maminu s mimčem, jeho rodina nás taky vzala bezvadně a přijali nás jako vlastní. Máme se s ním úžasně. Já ale nikdy nepřemýšlela nad tím, že bych se dítěte zbavila, už bych si takového chlapa nedokázala vážit a nebyla bych s ním. Tohle by nebyl člověk pro můj život.

  • ahojky to je hrozná situace,ale jak už tu bylo řečeno našla jsi KONEČNĚ // navíc pokud se těšíš neztrácej naději o toho drobečka přijít nemusíš je jenom na Tobě jak se rozhodneš...Tady nikdo enví dopodrobna jakou máš životní situaci podle toho je těžké něco soudit..,ale doufám,že se mu to rozleží v hlavě navíc chlapy dříve jednají než myslí.
    jak už se rozhodneš jakkoliv tak dělej tak aby jsi po pár měsících nelitovala.Navíc určitě bych se také řídila tím,že jsi si miminko vybrala co by za to jiné maminky dali aby byli třeba i v tvé situacia to miminko v sobě mněli.

  • To mě tak mrzí, sama jsem teď těhotná a to poté, co jsem si minulý rok prošla revizí kvůli zamlklému těhotenství. Dokážu si představit, jak strašně musí bolet, kdybys to měla být ty, kdo to ukončí. Můžu ti říct, že jsem ze tvé situace uplně zničená. Hlavně tím, jak bys byla dobrá maminka a jak se těšíš a nemáš možnost, aby se ti dostalo dostatečné podpory. Sakra proč jsou chlapi takoví srabi, že utečou jen jim trochu teče do bot. Měl by se vzchopit a zabrat, ať to zvládnete a ne ti působit bolest. Na co vám budou peníze a zázemí, když se nebudete mít z čeho radovat. Držím ti strašně moc palce ať to dopadne co nejlíp. Opravdu se nenajde někdo kdo by ti pomohl i kdybys zůstala sama? Já osobně ti klidně pošlu všechny věcičky, které střádám pro mimi a které jsem od někoho dostala. I kdyby jen proto, aby se ten tvůj chlap zastyděl. My stavíme a chceme i mimčo. A i když jde první poslední na stavbu, už jsme po dvackách a padesátkách dokázali našetřit na půlku kočárku. Já bych tomu tvému chlapovi tak ráda jednu vrazila. Drž se holka, hlavně ať to skončí co nejlíp pro Tebe.

  • Ahoj, je mi to moc líto, dobře si to rozmysli, je to velmi vážné rozhodnutí, ale podle toho, co píšeš to asi víš. S takovým chlapem bych žít nemohla, naše dítě bylo plánované, jako to vaše a to že si budeme muset utáhnout opasek jsme věděli, i když vidíme, že miminko stále něco potřebuje, tak i tak chceme druhé, uskrkomnění za to prostě stojí a nic netrvá věčně a pak se vrátím do práce a bude líp. Vím, že je mimi nákladné a to nekupuji vše nové a nejdrazší, prostě volím kompromis. Na chlapa, který by mě poslal na potrat bych se nemohla ani podívat. Chápu, taky si nedokážu představit, že bych byla na broučka sama, manža mi hodně pomáhá a když se malej k němu dneska plazil s takovou radostí v očích, tak mi to vrhnulo slzy do očí. Je to teď maman. Moc bych Ti přála normálního chlapa se kterým bys mohla mít vytoužené miminko a byl by dobrým otcem i pro tvoji dceru. Nevím, co dodat, je to moc smutný a jeho přístup je hroznej. Na tohle je každá rada drahá, pokud dojde k nejhoršímu, tak at to přebolí, co nejrychleji, pokud dostane rozum, tak at to vydrží a nejsi na to sama. Ale pokud rozum nedostane, tak bych s takovým chlapem žít nemohla. Hodně štěstí, budeš ho potřebovat

  • myslim ze vsechno tady jiz bylo receno... drzim palecky!

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 206 otázek, kterým se dostalo 271 532 odpovědí a 409 721 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist