Strach z toho jak rodiče vezmou, že jsem těhotná
Dobrý den,
před měsícem mi bylo 18 a tento týden jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. K doktorovi jsem byla objedána na normální prohlídku, ale tohle jsem opravdu nečekala. Je pravda, že jsem už 2x nedostala menstruaci, ale podle vyšetření jsem otěhotněla 1. 1. Přítel je z této zprávy nadšený, ale já se bojím reakcí doma. Pro rodiče jsem byla vždy ta spolehlivá a ta, co nedělá problémy a teď jim mám říct tohle..... Sama jsem ani na chvilku nepřemýšlela, že bych si to nechala vzít, vždy mě to k dětem táhlo a mám je neskutečně ráda. Ale bojím se, že se rodičům nebude líbit mé rozhodnutí, a že se mnou nebudou vůbec mluvit. Už jen kvůli příteli bych si ho chtěla nechat. Přítel je zajištění, má práci, byt a ano je o trošku starší, ale podle mě to vůbec nehraje roli.... myslíte, že mé těhotenství přetrhá vztah mezi mnou a rodiči? Rodiče nemám nějak výbušné nebo tak, vždy jsme si rozuměli, ale to asi jen proto, že jsem žádné problémy nedělala.
- 18.01.2016 19:58:47 - full.avl změnila kategorie otázky
- 18.01.2016 19:58:47 - full.avl změnila titulek otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.1.2016 21:21Určitě sis to představovala jinak, ale když máš přítele, který vás dokáže zajistit, bylo ti už 18, vůbec bych neváhala. Jste spolu už dýl? Znají se s tvými rodiči? Pokud ano, opět o problém míň. Chápu, že jsi nervózní, ale s rodičema bych to probrala na rovinu. Vysvětlila bych jim, že jsi neplánovaně otěhotněla, ale že jste to s přítelem probrali a miminko zvládnete. A co ty a škola? stihneš ji dodělat? I to bys měla dořešit. Přeju hodně štěstí!
-
17.1.2016 22:26Možná sis svou bezprostřední budoucnost představovala jinak a Tvoji rodiče nejspíš taky. Nicméně jednou jsi plnoletá a stalo se. Možná vaši z toho nebudou ze začátku nadšeni, ale pokud jste doteď měli vztahy nekomplikované, řekla bych, že až překonají prvotní šok, přijmou to a vezmou to jako fakt, aniž by na Tebe zanevřeli. Jak už někdo psal, pokud navíc znají Tvého partnera, mají dobrý vztah, vědí, že je na něj spoleh, bude to o to jednodušší. Naštěstí Ti není 16 a dle toho, co píšeš, zřejmě nebudeš uplné "třeštidlo", což bych na místě Tvých rodičů rovněž vzala v potaz. Nevím, jak jsi na tom se studiem, ale pokud by ses vynasnažila dodělat si alespoň maturitu, byť při miminku a s pomocí rodičů (nevyhnutné hlídání atd.), určitě bych Tě jako matka na potrat nehnala. Holt stalo se, není to žádná katastrofa a nic, co by se nakonec nedalo zvládnout. Držím palce!
. Drzim palce. 
