Strach z příchodu miminka

Otázku položila: Anonymní uživatelka #380588 13.4. 6:07

Tenhle dotaz bude spíš pro maminky. Za měsíc mám rodit a poslední týden na mě místo těšení se dopadl pocit strachu a toho, jestli to zvládnu, Říkám si, jestli jsme neměli ještě počkat a nějakou dobu si užívat "volnosti", jestli budu dobrá máma a vůbec jestli budu vědět, jak se o to malé postarat? Jsem nervózní z porodu, jak bude probíhat a jak ho zvládnu, nechci být nějaká ufňukaná ženská, co řve jak tur na celou porodnici. Tak nějak jsem se teď uzavřela do sebe, s přítelem poslední dva dny komunikujeme minimálně, spíš se jen pozdravíme, i on mi teď spíš ve všem vadí, někdy se mi i protiví. Náš intimní život je teď na bodu mrazu...nemám nějak chuť se s ním ani bavit, ikdyž vím, že by mě vyslechl, kdybych za ním přišla. Dítě bylo plánované a oba se na ně těšíme (až na tu moji současnou krizi teď). Bříško si pořád hladím a když se mimčo hýbe, tak z toho mám radost, mluvím na něj, ale že bych cítila nějakou lásku, to nějak ne. Mám obavy, abych k němu ten vztah vůbec našla. :-( Prošla jste si některá podobným obdobím, přejde to? Děkuju všem moc za rady.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Dobrý den, děti mám dvě.
    U prvního jsem to měla stejně a nakonec se malý narodil císařem kvůli vzniklým komplikacím, ale jak mi ho přinesli, tak se stal tím nejdůležitějším v mém životě.
    Chápu vaše obavy, je to asi zcela přirozené, protože netušíte, co vás čeká a nedá se na to připravit, alespoň podle mě. Chodila jsem na kurz a i přes to všechno jsem obavy měla.
    Moc vám fandím a věřím, že to zvládnete!!! Ono to tělo všechno tak nějak zvládá samo včetně hormonů, které způsobí, že miminko přijmete.

  • dzusinka15.4. 17:37

    Ano, úplně chápu. Bude to dobré. Hlavně to v sobě neduste, pozorujte ty emoce a nechejte je projít sebou tak, jak jsou. Je to přirozený strach, součást transformace v mámu.

  • Nebojte vážně v tom nejste sama. Já to měla nějakou dobu i po porodu, ale to i tím že šlo o císař ( v plne narkóze) takže jsem se vzbudila a donesli mi malej uzlíček a řekli, že je můj. Byl to vážně divný pocit. Ale časem se to srovnalo. Uvidíte, že si to sedne.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 78 918 otázek, kterým se dostalo 266 362 odpovědí a 405 469 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist