Rozchod

Otázku položila: Anonymní uživatelka #512362 2.2. 9:45

Ahoj,chci se zeptat lidí,kteří se rozešli v dlouhodobém vztahu (u nás to je 7 let) a zvládli to v klidu...
Oba máme 28 let...
Děti nemáme,plánovali jsme je ale v mém případě už je s ním nechci...
Neproběhla u nás žádná nevěra (nebo o tom aspoň nevím),problém jsou neustálé hádky...
Hádáme se už kvůli každé kravině,začal být strašně urážlivý a já začala být jako poslušný pejsek co mu všechno odkýve a omlouvám se jen aby byl klid,jen aby hádka skončila prostě...
Samozřejmě jsme se o tom xkrát už bavili,on si ale stejně stojí za tím že máme prostě blbé období (které trvá už 2 roky) a že se to časem spraví protože k sobě prý patříme...
Jenže mě už nebaví pořád brečet,kolikrát se radši z práce projdu (bydlíme od mé práce hodinu cesty) jen abych došla domů co nejpozději protože mám strach co zas bude...
Náš sexuální život už totálně vyhasl,on čeká že ho budu uspokojovat jen já a on mi to nevrací,což má za následek to že už na sex vůbec nemám chuť a on mi ani nedává najevo že by po mě toužil,kolikrát už mě i odmítl že je unavený nebo tak a mě to vždycky hrozně srazilo sebevědomí...
Chci jen dodat že na mě nikdy nevztáhl ruku,nikdy mi ani nenaznačil že by mě chtěl praštit,prostě žádné násilí ale řve na mě a to dost...
Zvykl si na to že jsem ho začala poslouchat na slovo a udělám všechno co mi řekne...
Nějak jsem v tom vztahu ztratila svojí čest...
Samozřejmě taky nejsem svatá a stává se že ho někdy i vyprovokuju...
Po hádce mi vždycky řekne že vyhrál hádku ale podle mě ve vztahu nemá být vítěz a poražený,co se hádky týče...
Už jsem si prostě řekla dost,nechci v tom pokračovat...
Problém je to,že ho pořád strašně miluju (a vím že i on mě),po těch letech je pro mě něco jako droga a nedokážu bez něj žít ale takhle žít už nechci...
Chci to ukončit v klidu,bez nějakých scén,nemáte radu jak to udělat? A jak si pak "zvyknout" že jsem bez něj?

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Taky jsme šli od sebe po 7letech. Trvá to ale přejde to. Prvně má člověk pocit, že už nejde nic...že nemá nic smysl. Je potřeba se v této době zaměřit na sebe ( sport, učení jazyků , změna práce která dřív nesla) prostě cokoliv co zaměstná hlavu. Časem to prostě přejde. Nejlepší je úplně přetrhat kontrakty i ty společné, aby neměl někdo ze známých tendence typu - a jak se má ten, nebo on se tak trápí ,aj rádoby dobře myšlený kecy. Ne to fakt slyšet vůbec nechcete.
    U mě to stalo půl roku fakt za ho.... Ale prostě veškerá bolest časem přejde.
    A člověk zjistí, když se koukne zpět, že to měl udělat už dávno.

  • Ahoj, moc mě mrzí tvoje situace. Prošla jsem si něčím podobným, jen jsme spolu teda nebyli tak dlouho, byly to cca 3 roky. Musím ti říct, že jsem dnes neskutečně ráda, že jsem odešla, protože mám nového partnera a je to nejlepší člověk na světě. Najednou fakt nerozumím tomu, proč jsem v bývalém vztahu zůstávala. Jsem vlastně pořád trochu v šoku, že jde mít i normální vztah bez nějakých ošklivých a častých hádek, že se prostě respektujeme a na všem se společně domluvíme. Proto ti radím, odejdi. Netrap se a odejdi, vím že je to hodně těžké a bojíš se a nebudu ti lhát, po rozchodu to prostě bolí a je to smutné depresivní období, já se hooodně trápila, ale dnes jsem neskutečně šťastná. :-) Věř mi, že se partner jen tak nezmění... Přeju ti hodně sil a štěstí!

  • s jedním partnerem jsem byla 11 a s druhým 12 let a vše jde.
    neřekla bych, že je tam ještě tolik lásky, ale spíš zvyk být s ním a nebýt sama. a taky strach odejít protože co bude.
    nejlepší je opravdu udělat ten radikální žez. čím déle se v tom budete plácat, tím to bude horší. uleví se vám, najdete ztracenou sílua sebevědomí a bude výrazně lépe. protože tohle už se nezlepší, pokud to trvá tak dlouho a vy jen ustupujete.

  • Já mám za sebou rozchod po 11 letech. Mělo to přijít dřív. Nakonec jsem dítě stihla ve 32 (rozchod nějak ve 27, 28?).

    Pokud se ale milujete, zkusila bych párovou terapii. Tady by stačil změnit způsob komunikace, pracovat na sobě. Doporučuji například principy Dovychovat (Letní kurz pro ženy, KOCH). Musí chtít ale oba.
    Znamená to také, že ho nebudete poslouchat, aby skončila hádka. Je to o komunikaci a sebevědomí. Záleží, jestli se Vám do toho chce jít, ale je dost pravděpodobné, že když na sobě stejně nezapracujete, bude se Vám to opakovat v dalším vztahu.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 329 otázek, kterým se dostalo 271 947 odpovědí a 409 977 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist