Rodiče mě strašně omezují

Otázku položila: Anonymní uživatelka #72678 19.8.2012 16:19

Ahoj,
je mi 18, mám přítele a pár dobrých kamarádů. Rodiče mi zakazují večerní akce. Ty mě sice už tolik nelákají, ale pletou se mi do věcí, které mi docela přijdou z jejich strany trapné se mě na to vůbec ptát... Byli zvyklí, že jsem pořád doma a jen o víkendu jedu za přítelem. Přes prázdniny jsem si našla pár kamarádů ale kluků (rozumím si s nimi víc než s některýma holkama), teď jsem v pátek s jedním byla venku a dnes jdu zase pro změnu s kamarádkou. Absolutně vůbec nechápu jak si rodiče mohou myslet, že přítele podvádím s jiným! Mě podezřívají, a přišlo mi strašně trapné když mě mamka začala vyzvídat! Trochu mě zklamali, protože já bych nebyla schopná přítele podvést... A cítím se strašně, protože si to o mě pořád myslí, myslí si že dnes jdu večer ven taky s tím klukem, že mám s ním rande a bla bla. Snažila jsem se jim to vysvětlit, ale stejně si myslí svoje....

Na druhou stranu mi donedávna pořád říkali, že jsem furt doma, že nemám žádné kamarády, že jsem zalezlá a že doma u počítače vysedím důlek, a když už chodím ven a našla jsem si konečně kamarády tak mě pořád kontrolují a podezřívají, že mám jiného. Co na to říct? Co mám dělat?

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Asi bys měla rodiče pochopit. prostě mají o Tebe strach. Tobě to teď možná připadá otravné, že se starají, ale časem je pochopíš. Taky budeš jednou rodič a jednou si vzpomeneš, jak se o Tebe báli Tvoje :-) Mě je 30 a rodiče se o mě bojí pořád. Ikdybch jim mohla říct, že už mám svůj život. Ale mě to přijde roztomilé, že mají o mě pořád strach :-) Alespoň vím, že jim na mě pořád záleží.... Jednou seš jejich dítě a tím pro ně budeš vždycky, ať Ti bude 18 nebo 50. V dnešní době, když pořád slyšíš o tom, jak někoho přepadli, zabili, znásilnili , je to normální mít o dítě strach. Zkus si s nimi promluvit o tom co cítíš Ty. Třeba jen s maminkou, jako se svojí kamarádkou a uvidíš, že se uleví vám oběma :-) Já když jsem se vždycky na svojí mamču rozčilovala, že se ke mě chová pořád jako k malému dítěti, tak mi jen řekla: " Až budeš mít svoje dítě, pochopíš to sama" a má pravdu, každý se o to svoje dítě budeme bát. Držím palečky ať si to v klidu vyříkáte :-)

  • Ahoj, zkus si s nimi třeba promluvit, nebo ať si promluví s kamarády. Zkus se jim svěřit, třeba Ti pomůžou a promluví s nimi. Nevím, jací jsou Tvý rodiče, ale třeba to bude dobrý uvidíš, chce to jen čas, zkus je přesvědčit do toho, že jsi slušná a inteligentní slečna, která ví co se sluší a patří :-) Myslím si, že jsi už dost velkána to, aby Ti věřili, jsou to přeci tvoji rodiče :-) Já třeba s tímto problém nemám a to je mi 17, ale zase se se mnou máma nebaví o ženských věcech (gynekologie, menstruace...) a nemám si o tom s kým popovídat a mě to chybí, protože z mnoha věcí mám strach a obavy a chtěla bych to probrat, ale nemám v ní v tomto důvěru, ale to jen tak bokem ;-) . Tak to zkus třeba tě nakonec pochopí, nemůžou ti přeci vše pořád zakazovat jsi už dospělá žena, a tak to je a už bude ;-) uvidíš dej tomu čas a dej vědět, jak jsi dopadla. Přeji hodně štěstí :-)
    Jitka Z.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 212 otázek, kterým se dostalo 271 558 odpovědí a 409 734 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist