Před vztahem hned ucouvám

Ahoj všichni, často si stěžuju, že jsem stále sama, že mé kamarádky mají vážný vztah a já pořád nic. ( 18 let) Můj nejdelší vztah byl asi maximálně 2 měsíce, což,není moc k chlubení a ještě jsem to ukončila já. Je k tomu, ale jeden určitý důvod. Odjakživa mám prostě strach se k někomu vázat. Nevím jestli to znáte, ale často mám takový to: někdo se mi hroozně moc líbí, ale on mě nechce, pak najednou se to obrátí a ten dotyčný se mi přestane líbit a hledám na něj samé protiklady. Opravdu mě to štve, protože to pak vypadá, že ty kluky jen využívám, což já za žádnou cenu nechci! Nejsem žádná děvka, jen prostě když přijde už na to, že by to mohl být vztah, dostanu strach a začnu se vykrucovat. Pak si o mě všichni myslí bůh ví co, přitom v tomto věku bych opravdu už mohla mít rozum. Ale já nevim jak to ovlivnit. Vim, že si o mě budete myslet bůh ví co, ale když vím, že ten kluk mě bere jako kamarádku nebo se mu nelíbím, tak mi nedělá problém se s nim bavit nebo třeba občas když na to přijde i něco víc, ale když bych pak zjistila, že o mě má zájem a chce něco víc než kamarádství, tak-útrum! Nevim čim to je, ale celkem mi to konplikuje život 😕 má to také některá z vás tak? Nebo aspon nejake zkusenosti.. Jsem zoufala 😣