Pohlaví miminka

Otázku položila: Bývalá uživatelka #40498 11.11.2014 23:33

Holky mám šílený dilema :( Vrtá mi to hlavou víc a víc, až mám obavu aby mi z toho nehráblo :D Jde o to, že jsme se s přítelem chtěli nechat překvapit, ale já mám víc a víc nutkání nechat si říct, co že to vlastně čekáme. Jenže mám obavu abych pak.na sebe nebyla naštvaná, přeci jen už jsem to vydržela dost dlouho a na další kontrolu jdu až příští týden kdy budu 30tt. Vím, že na to každá pohlíží jinak a to je právě to co potřebuju ;) Třeba na to alespoň přestanu tolik myslet nebo tak :D Možná to někomu bude připadat hloupé, ale mě to vcelku pomůže, moc děkuju za vaše názory :)

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • trinetka12.11.2014 5:50

    Já si to chci nechat říct hned, ale dozvím se to až ve 20tt. Nevím proč bych i to překvapení měla odkládat až na porod, kdy budu myslet na jiný věci :) A teď budu taky překvapená :) Ale taky chápu, že si to někdo odkládá až k porodu..

  • já to chtěla taky vědět (jsem baba zvědavá), ale manžel to vědět nechtěl. na ultrazvuku někdy po 30tt jsem ho ukecala že si to necháme říct, jenže miminko bylo otočený tak, že nebylo nic vidět:-D zjistit pohlaví až po porodu bylo moc hezký a líbilo se mi to, takže u dalších dětí jsme si to nenechali říct protože jsem nechtěla už ani já;-) a byla jsem za to pokaždý ráda, že jsem měla překvapení po porodu.
    ještě přidám názor sestřenky. u jednoho dítka si to říct nechali a u jednoho ne (nevím u kterýho který) a pak to hodnotila, že vědět to dopředu bylo nahouby protože porodila a co? dozvěděla se to co už dávno věděla. když rodila a nevěděla jestli holku nebo kluka tak to bylo příjemný zjištění, výsledek po "těžký práci" (porodu). je fakt že dneska mnohdy z ultrazvuku víme přibližnou velikost i váhu miminka, pohlaví, z 3D ultrazvuku třeba i podobu a pak příjde na svět a vlastně už nezjistíme nic novýho
    jsem se docela rozepsala, snad neva

  • To vydržíš, už jseš velká..A myslím, že je lepší tajemství, několik kamarádek si to nechalo říci a nedá se napsat, že by z onoho zjištění byly nějak štástné, zvlášť, když si přáli více opačné pohlaví, dokonce i brečely-své děti proto nemají méně rády, ale ty hormony v těhotenství udělají své, člověk si vše více bere, je takový labilní..Ale po porodu, když jseš šťastná, že vše dobře dopadlo a ty držíš v náručí to své mrňavoučké miminko, je Ti úplně jedno, jaké má pohlaví..
    V životě moc nádherných překvapení člověka už nečeká, tak jsem si to prostě chtěla prožít se vším tím sněním a uvažováním..a to myšlení na to k tomu patří, také jsem na to myslela, ale jde o to odolat jen tu chvilku u dr..
    PS. také jsem zvědavá a také jsem hledala vánoční dárky u rodičů ve skříni a pod., člověk se pak moc moc těší, až si ty konkrétní dárky bude moci konečně rozbalit..ale skutečné překvapení už se nekoná :-( Po porodu , to je jízda, jak v těle kolují ty hormony štěstí, tak se to vše nějak umocní, podle mě, ale jsem to tak cítila :-)

  • Já jsem neuvěřitelně zvědavý tvor a u pohlaví miminka by to určitě platilo dvojnásob, já bych to čekání nevydržela :-D A i z čistě praktickeho hlediska, kvůli výbavičce, mi přijde dobré to vědět ;-)

  • To už vydržíš, když jsi vydržela, tak dlouho. :-) Záleží na to Tobě. Ale vydrž, stojí to za to.:-)
    My jsme si to u prvního říct nenechali, chtěla jsem překvapení a taky bylo. Všichni počítali s holčičkou a všichni to tak i odhadovali. A pak mě por. asistentka říká je to kluk jak se bude jmenovat? Teď to ví jen manžel, já ne. Baví mě jak všichni tipují co to bude. Když bych si to nechala říct, tak vím pohlaví, tím pádem vím i jméno. Kdyby byli nějaké potíže a byl plánovaný císař může být znám i datum. Váha se taky odhaduje a překvapení pak žádné. Takto to bude nějaké překvapení a pro všechny. My nikomu neřekli ani jména, takže překvapení se vším všudy.
    Nechci nikoho urazit, ale nechávat si říct pohlaví jen kvůli barvě výbavičky mi připadá hloupé. Měla jsem většinu v bílé a neutrálních barvách(béžové, smetanové, zelené), pár kousků v modré a růžové. Mimčo roste rychle a oblečky se dokupují pořád a já jsem toho hodně potom dostala a všechno bylo do modra, tak jsem pak sama brala jiné barvy.:-)

  • my jsme si to taky nechali rict hned, jak to slo - ve 22.tt a i tak to bylo dlouho:-D obdivuji ty, kteri to vydrzi az do porodu.
    myslim, ze by byla skoda, kdybysis to nechala rict ted, kdyz uz jste tak dlouho vydrzeli. navic je dost pravdepodobne, ze byses jednou neuhlidala a treba i nevedomky to prozradila tatinkovi...

  • Mně to doktor řekl, už ve 13 týdnu a byl si jistý. Já myslím, že je lepší to vědět z mnoha důvodů, např. když znáš pohlaví tak už si to dítě můžeš lépe představovat, těžko se mně představuje bezpohlavní jedinec... :-) Jakmile se to dovíš začínáš pak už přemýšlet nad konečnm jménem, barvou vybavičky atd. A hlavně já bych na to taky pořád musela myslet až bych to stejně nevydržela zeptala bych se... :-D

  • Sarrah912.11.2014 12:25

    Já to mám tak, že u prvního jsem věděla ještě před početím, že to bude kluk :D Opravdu se nám chlapeček narodil, vůbec jsem o tom nepochybovala a manžel také ne. Teď čekám druhé a stejně jako u prvního "vím", že to bude kluk ale protože už jednoho doma máme, tak bych víc chtěla holčičku. Když bych si nenechala říct pohlaví dítěte, tak bych se až do porodu utěšovala a doufala, že se přeci jen holčička povedla. Po porodu by mne strašně zasáhlo, že je to kluk. Takhle, když to budu vědět dopředu, tak si jenom povzdechnu, ale smířím se s tím a po porodu se budu jen těšit na maličkého a nebudu rozčarovaná, že mu mezi nožičkama něco "přebývá" :D

  • taky sem věděla, co čekám. u prvního sem si myslela, že to bude kluka ve 20tt se ukázala holčička.
    u druhého těhu byl zvědavý manžel už na uzv ve 13tt a tak se zeptal. pak už to jen potvrzovali.
    možná to bude znít jako mimo realitu, ale když sem proodila první (dceru) tak sem ani nevěděla co sem proodila - jen mi ji dali na bříško a nikdo nic neřekl :( tak sem se až musela ptát - přeci jen i na uzv se mohou zmýlit a to, jakého pohlaví dítě je, je jisté až po porodu.
    takže i to byl důvod, proč sem nakonec byla ráda, že sem to věděla dopředu. ale při dceři to nebylo o žádném snaženís e zjsitit - spíš jen - je vidět? ano, je ... tak sme si to říct nechali - tak nějak to bylo na mimču, zda se ukáže. druhé sem rodila sekcí v CA a tam bych na to sdělení, co se narodilo musela hoodně dlouho čekat, abych to byla schopná vnímat.
    třeba kamoščin prcek se nechtěl ukázat na žádném uzv a tak to bylo pro ně tajemnstvím až do porodu.
    trošku lépe se mi u obou dětí pořizovala výbavička - nemusely to být jen neutrální barvy - klukovi bych asi růžové dupačky nebo nějaké červené moc nedala, u holčičky se lépe snese modrá a zelená )hlavně určitých odstínů). takže i z praktického hlediska - nemít vše jen enutrální. a po porodu sem fakt neměla chuti lítat po obchodech a shánět oblečení pro dané dítko - měla sem nakoupenou základní výbavičku ve veliksotech 56-62, plus nějaké kousky i z větší veliksoti 68 (74) - když byly za dobré ceny ve výprodeji.

  • My jsme si to nechali říct na velkým ultrazvuku ve 20.tt a už jsem se nemohla dočkat!!:-D nevydržela bych to nevědět. Už jen kvůli tomu, že jsem si od začátku myslela, že je to chlapeček a mluvila jsem na něj jako na Ondráška, tak by pro mě potom bylo velký překvapení kdyby to byla holčička :-D takhle vím, že je tam chlapeček, je to pro mě človíček, který má jméno a víme, na koho se těšit. Rodina mi na bříško mluví jako by už mluvili s Ondráškem a je to moc hezký pocit. I pro přítele je to takové bližší seznámení s tím človíčkem už během těhotenství, kdy to chlapi ještě tolik "necítí" :-) v obchodě mě vždycky zaujme to krásné modré miminkovské oblečení a teď aspoň vím, že si ho můžu s klidným svědomím koupit:-)
    Ale samozřejmě neodsuzuju nikoho, kdo si to nenechá říct, právě naopak - já tě obdivuju! :-) už jen proto, že já sama bych to určitě nevydržela.

  • No nevím, mně nepřipadá ani jedna varianta špatná. My si to nechali říct - proč ne, když je ta možnost, ale chápu i ty, kteří si chtějí počkat až na porod. Takže je to čistě o tom jak to cítíte a chcete vy.

  • já bych to taky nevydržela :-) užíralo by mě to neskutečně a je fakt, že většinou si maminka stejně přeje to jedno pohlaví trošičku víc než to druhé.... i když říká že je ji to jedno, hlavně když to bude zdravé..... apak když se narodí to druhé tak je tak trochu zklamaná :-) ale mám známou, kde se dohodli na tom, že ona to vědět nechce a nechá se překvapit a chlap si to přál vědět a tak se domluvili s doktorem že před ní to říkat nebude ale jemu to řekne :-) a do porodu opravdu nevěděla a chlap ji neustále napínal, že on ví co a ona ne....ale nepodlehla ani tak :-) jednou se to stejně dozvíte :-D jde jen o to, jestli se chcete dál napínat a nebo ne :-)a jak už tady někdo psal, tak je to praktické kvůli výbavičce, člověk je tvor zvědavý a zvídavý od přírody, ale každému dle jeho gusta ;-)

  • My jsme si to říct nechali - hlavně kvůli výbavičce. A taky proto, že jsem pořád myslela, že čekám holčičku, kluka jsem si ani nepřipouštěla, tak to byl taky důvod, abych se na kluka psychicky připravila dopředu, nakonec to byla skutečně holčička. Sestra to měla taky tak, taky kluk nepřicházel vůbec v úvahu a nakonec to kluk je. Zprvu šok, ale pak se na něj už začala těšit. Pomohlo jí to, aby se s tím klukem "smířila". Ale známí si to nenechali říct u prvního ani ted u druhýho. Jiná známá to chce vědět, ale mimi to zatím neukázalo...

  • Tak my sme chceli vediet co to bude hned ako to slo. Ani nie kvoli vybavicke, lebo moc nam nesedi to rozdelenie ruzova holka a modra kluk, ale aby sme mohli na nich spravne hovorit a pripravit si mena. A este tym ze cakame dvojcata tak sme dufali v parecek, coz sa podarilo, ale keby to bolo inak chceli by sme cas si na to zvyknut :) Kamaradka si nenechala povedat a mala prekvapenie. Takze je to na vas co vas presne k tomu viedlo a ci to este stale plati :)

  • My taky nevíme,co čekáme, neříkám,že nejsem zvědavá,ale hrozně se těšíme na to překvapení u porodu :-D Nejdu ani na 3D :-)

  • U syna jsme pohlavi vedeli asi od 19.tydne.
    Podruhe jsem se zarekla, ze se chci nechat prekvapit, i kdyz me ostatni premlouvali, ze by to vedet chteli. Meli smulu. Sice jsem asi v 19.tydne pri kontrole vahala, ale vydrzela jsem a nenechala si to prozradit.Jen jednou na 4D ultrazvuku ve 26.tydnu me partner premluvil, ze by to chtel vedet. Tak jsme se dohodli, ze to nikomu nerekneme a nechame si to jen pro sebe. No a miminko se nechtelo ukazat, bylo na me strane :-D od te doby jsem mela klid, uz me nikdo nepremlouval :-) u porodu to bylo o to krasnejsi, ze se narodila holcicka, kterou jsem si moc prala.
    Ted potreti jsem od zacatku mela jasno, ze chci zase prekvapeni. Jak se ale blizi Vanoce, tak me napadlo, ze bych si pohlavi nechala zjistit a manzel by k Vanocum dostal soukromy darek (Nutellu se jmenem naseho miminka) s tim, ze bychom to opravdu nikomu nerekli, aby ostatni meli prekvapeni :-D tak uvidim, jestli mi to vyjde podle predstav.

    Za sebe muzu rict, ze to prekvapeni u porodu stoji za to tech par mesicu vydrzet. Zvlast kdyz uz jsi takhle u konce, tak to rychle utece. Ale zalezi jenom na tobe. Jeste si to promysli a pak se rozhodni ;-)

    Jeste bych mozna poradila - pokud pohlavi nebudes chtit vedet, hlas to porad. Ja byla par hodin pred porodem na UTZ kvuli odhadu vahy, ani me nenapadlo hlasit, ze pohlavi neznam. Po kontrole pak doktorka rikala sestricce "ani jsme se nepodivaly, co to bude. Ale podle velke hlavicky to vypada na kluka..." Asi by me trefil slak, kdyby mi to prekvapeni takhle ke konci posledni ultrazvuk zkazil... :-D

  • Já jsem u prvního váhala, jestli si to nechat říct nebo ne a pak mě přítel přemluvil, že si pohlaví necháme říct. Byla jsem ráda, ale trochu mě to mrzelo, že to není takové to opravdové překvapení - nejen jak vypadá, ale taky jestli chlapeček nebo holčička.
    Teď u druhého si to nenechám říct ani za nic, přestože mě manžel nutí. Nedám se, chci překvapení :)

  • já strašně toužila po klukovi, tak jsem si pohlaví nechala říct hned jak to šlo a byl to kluk a já byla nadšená. Pokud budu mít druhé dítě, už mi to bude jedno a klidně bych se nechala překvapit u porodu.

  • marketaj12.11.2014 8:53

    Kdyz jsme jeli s manzelem na prvni screening v 11tt, tak jsme to resili celou dobu. Ja s tim nechtela delat tajnosti, ale on to nechtel rict sve priserne matce a on je typ "co nevim, to nepovim". Takze jsme se dohodli, ze si to necham zatim rict ja (vedela jsem, ze to ze me stejne do vecera vypaci, protoze bude zvedavej) a ze on pujde ven. No a pak behem utz se nas dr zeptal, jestli to chceme vedet a ja rekla, ze ja ano ale manzel ne, ale on uz nemel silu odejit jak byl fascinovany :-) takze oba jsme to vedeli od 11tydne a tchyne se to dozvedela az nekdy okolo 25tt, kdyz nevydrzela a zkontrolovala balicek veci z amazonu a vsechno bylo modre. Takze takhle to bylo u nas :-)

  • My si to taky říct nechali a jsem za to ráda protože celou dobu co jsme o miminku mluvili tak jen o holčičce pak sme taky říkali je to holka děláme holčičku kluk nás ani nenapadlo že by to mohl být a ve 13tt první tip chlapeček trochu mě to zamrzelo i když větší radost byla z toho že je zdravý no a od té doby dvakrát potvrzeny klucik.. Už se na něj těším a jsem rada že to vím a mohla jsem se stim srovnat ale strašně obdivuji ty co si to říct nenechají a vydrží to já jsem strašná zvedavka :-D ale kdo ví třeba u dalšího těhotenství odolam.. :-)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 694 otázek, kterým se dostalo 273 820 odpovědí a 411 008 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se