Početí a psychika..

Otázku položila: Marge01 17.1.2017 10:41

prosím řekněte mi jak jste to dělaly vy, když jste chtěly otěhotnět. Všichni říkají nesoustředit se na to. jenže když člověk chodí do Sanusu na IUI tak to tak úplně nejde se tvářit, že vlastně miminko vůbec nechce:-) nejde se nesledovat zda přijde mrcha či ne..Nejraději bych se na to vykašlala a nechodila ani na IUI, jenže manžel po miminku fakt touží a já nechci vypadat,že se nesnažím. Samozřejmě bych taky chtěla,ale já už děti mám, tak to tak nehrotím.. Ale nemyslet na to, to mi fakt nejde:-( myslíte, že je lepší chodit na IUI a žít testama a pozorováním a nebo se na to vykašlat a zaměřit se na něco jiného a ono to spíš přijde?? (jsme už starší, tak moc času zase nemáme:-( )

  • 17.01.2017 12:33:21 - full.avl změnila kategorie otázky

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Ahoj, osobně si myslím, že nemyslet na to, po čem člověk touží, nelze. Naopak bych radila si myšlenky na miminko nezakazovat - myslím, že čím víc proti nim bojuješ, tím je tlak silnější a navíc se přidávávají nesmyslné sebevýčitky z toho, že "na to myslíš". Takže - klidně na to mysli dál, jen krom myšlenek na miminko bych si zkusila hledat i jiné oblast a činnosti, jež Ti budou dělat radost. Podle mě jde spíš o to, nezapomenout úplně žít a nesoustředit se ve svém životě čistě JEN na miminko.
    P.S.: Pro povzbuzení - myslela jsem na to velmi intenzivně a zadařilo se.

  • Mi jsme se snažili více jak dva a půl roku a nezadařilo se. Pak jsem se na to vykašlala, začala si hledat nové zaměstnání, věnovat se úplně jiným věcem a před vánocema jsem zjistila, že jsem těhotná. Už jsme v to ani po tak dlouhé době nedoufali, až přišlo překvapení. A včera mi přišla zajímavá pracovní nabídka, kterou musím odmítnout.

  • Ahoj, my jsme se sice až k IUI nedostali, ale taky nám bylo řečeno, že pokud to normálně nevyjde, tak se tomu nevyhneme. Mě sice ještě ani nebylo 30, ale mám PCO a rok se nedařilo. Tři cykly jsem měla Clostylbegit a injekce Pregnylu. První dva cykly jsem na to hodně myslela, že teď to konečně vyjde a ten třetí jsem úplně vypnula a řekla si, že asi holt mít mimčo nebudeme, protože ani ten třetí cyklus nevyšel. Začala jsem cvičit a chtěla jsem změnit práci, takže jsem se začala připravovat na přijímací řízení do nové práce. No a po novém roce jsem si udělal test, protože jsem to nedostala. To bylo 45 DC. Divné mi to nepřišlo, protože jsem někdy měla cykly i 50dnů. No a najednou tam byly dvě čárky. To bylo vlastně první cyklus po Pregnylu. Taky mi vždycky říkali, nemysli na to a já jim nevěřila, že to má nějaký vliv. Teď vím, že fakt jo. Člověk se prostě musím maximálně zaměstnat něčím jiným. Držím palce, ať se co nejdříve zadaří.

  • Kamkri17.1.2017 13:01

    Ahoj, my se snažíme 2,5 roku a máme za sebou 2 neúspěšné IUI - další jsem v prosinci odmítla, ikdyž manžel chtěl jít. Necítila jsem se na to. Myslím, že pokud vnitřně nechceš jít a jakoby se do toho nutíš, tak to nevyjde. Udělej to, až to budeš tak cítit.

  • Není žádná studie či vyzkum,co potvrdil ci vyvratil nemyslet=otehotnet a naopak.vsechno to jsou náhody a my se z náhody pomocí doktorů a testování snažíme dělat menší náhody.ja na to myslela pořád a zadarilo se desátý měsíc snažení.ten mesic jsem ovsem byla psychicky klidnější a cvicila druhy cyklus hormonální jogu,poprvé užila duphaston,ale prostě to byla rizena nahoda,co vysla.bohužel to skončilo revizi v 9+2tt,bylo to me první tehotenstvi.mysli na to,ale v dobrém.ono to prijde v pravy cas.bohuzel svoje vajicka si nevybirame a nevis,jestli dany mesic máš defektní kus,co nejde oplodnit nebo po oplodneni zkolabuje a odejde s ms driv,nez se zanori.jediné tak si vysvětluji,proč to tak dlouho u me nešlo,leč jsme se vždy trefili přesně do "prokazane" ovulace.nezbývá než čekat a doufat v nahodu :-(

  • Nejde nemyslet.Tuplem když ženu "tlačí věk"!Touha každým rokem narůstá.Každá MS je probrečená.Každý cyklus slibně naznačuje "teď to klapne"! Jenže ono nic.Smutek roste a myšlenek se nejde zbavíme.
    Je mi 34, už dva roky se snažíme o dítě.Jsme po 5.iui. Ztratila jsem 10let plodného života s partnerem alkoholikem.Sebrala se po rozchodu a třech letech nové lásky se pertner na dítě ještě necítil.Nezvládla jsem to a odešla.Načež do půl roku přišel s tím, že to byla hloupost a dítě chce jedině se mnou.Začli jsme se tedy snažit.Rok utekl a nic.Tento měsíc je to 2r a 2měs a on uznal, že lituje,že nechtěl dřív.
    No a zrovna dnešek patří k těm probrečeným ,kdy ta mrcha zase přišla a od února je na řadě IVF.:'-(

  • medulinek17.1.2017 17:33

    skoro 3 roky snažení,6 IUI, 3 potraty a neslo na to nemyslet,rikala jsem si,jak na to kaslu,ze me vubec nejaky test nezajima a jak bylo po IUI,kazdy den jsem xkrat pocitala kolik je to dni od ceho a k cemu i pres to se nakonec zadarilo,tak snad i u vas.

  • Poprvé mi pomohlo, že jsme přišli do CARU a pocit, že nám pomohou a že to brzy vyjde. Vyšlo, a přirozeně. Tedka jsem si tak řekla, že bych chtěla otěhotnět do konce roku a tento rok si budu užívat s prvním dítkem a nebudu to tak řešit. Nejde to neřešit. Pokud se jednou rozhodneš otěhotnět, jak poprvé, podruhé, po páté, tak na to myslíš. Po delší době si myslím, že holky už jsou z toho tak unavené, že jednou musí vypnout a ono to vyjde.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 206 otázek, kterým se dostalo 271 519 odpovědí a 409 719 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist