Ničí mě povaha?
Ahoj. Chci se zeptat.
Chodím do 8. třídy a jsem ve třídě hrozně uzavřená. S nikým se nezačnu sama bavit. Mě to samotnou štve, protože mimo naši třídu jsem úplně jiná. Navazuju sama řeč a prostě pohoda. S jednou spolužačkou chodím na kroužek a ona mi říkala, že ostatní ve třídě to taky sere. Že jsem taková.
Vezmu příklad. Jednou jsme spali ve škole a mě se tam ze začátku jakože nechtělo. Že jim tam budu překážet. Ale oni mě napsali ať tam spím. Tak jsem spala a konečně jsem s nima začala normálně vycházet. Sice na vyjímky, ale prostě jsem byla šťastná. Ale druhý den ve škole? Prostě to spadlo zase na začátek. Jde i to, že já si každé ráno řeknu, že dneska se začnu bavit a naučím se to. Začnu třeba, že jdu s holkama do školy. Ale jen vedle nich jdu a povídám si s nimi až když mě ony zapojí. Někdy se zapojím sama, ale málo často. Ale jakmile vejdu do třídy, spadne na mě obrovská nervozita. Prostě z nich mám obrovskej respekt a nevím proč. Takže jsem na telefonu celou dobu přestávek. Přitom nejsem úplně taková, že jen sedí a čumí do jednoho bodu. Jsem tak trochu rebel a to ve mě zůstává i ve škole.
Udělá mi třeba mega radost, když za mnou někdo přijde a chce něco půjčit. Nejlepší je když se se mnou začne bavit a já úplně melu o sto šest. Všichni si ve třídě totiž myslí že jsem tichá a vzorná holka. Ale jsem pravý opak. Když už se takhle začnu bavit, tak na mě hází nechápavý pohledy a já jsem radši zase sticha. Snažím se k nim najít cestu.
Poradíte mi ? 
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
20.1.2017 16:41Měla jsem na základce podobný "problém", taky jsem se tam skoro s nikým nebavila (vlastně až na jednu holčinu, která je dodnes moje velmi dobrá kamarádka). A když se tak podívám zpět, co tam vlastně tenkrát bylo za lidi, tak se sama sobě ani nedivím
To, že jsi s někým ve třídě neznamená, že musíte hned být nejlepší kámoši. Už jsi v osmičce, tak to nějak doklep a počkej si na střední, tam můžeš začít znova s čitým štítem a navíc už tam budete trochu víc lidi s podobným zájmem. Ostatní to nemá co srát, prostě jsi taková, jestli mají něco proti, je to jejich problém. -
20.1.2017 17:09
Též jsem si zažila. Hodně přemýšlíš nad tím, jak Tě berou ostatní a jak to udělat , aby Tě měli rádi...Jak to funguje naopak?
Jsou to opravdu lidé, se kterými si máš co říct, kteří jsou fajn a máš je ráda, nebo je to jen touha být součást kolektivu? Jsou opravdu tak skvělí, když je dokáže svou přítomností "nasrat" uzavřenější spolužačka..?? Vždyť by to zrovna tak mohli být oni, kdo se bude chovat přátelsky a naváže kontakt.. Zkus sama sobě upřímně odpovědět.
S odstupem 20 let bych poradila nesnažit se za každou cenu zalíbit, být sama sebou. Čím budeš starší, tím víc lidí ocení Tvou jedinečnost. Mj. - skutečné přátele poznáš tak, že Tě budou mít rádi takovou, jaká jsi. Ale chápu Tě, taky jsem tím strašně trpěla.
