Nesmyslný každodenní podvědomý strach

Otázku položila: Bývalá uživatelka #40965 16.9.2012 23:42

Ahoj, ani nevím, proč to sem píšu... Kdysi, myslím, že to bylo v druhé třídě, když jsme se přestěhovali a já změnila školu, jsem ještě spávala v posteli s mamkou. Často jsem se v noci probouzela s vytřeštěnýma očima a nepřítomným výrazem, což mamku vždycky vyděsilo. Mívala jsem často noční můry. Na přesnou náplň snu jsem si nikdy nevzpomněla, ale vždy mi zůstal pocit, který byl hrozný. Třepala jsem se strachy a bylo mi na zvracení. Jednou jsem to mamce popsala, ten pocit, tak jak jsem to v tu chvíli cítila. Něco mělo být hladké, muselo to být hladké, jakoby na tom závisel můj život, ale ať jsem se snažila jakkoli, tak to bylo pořád hrubé a já cítila strašnou bezmoc a strach, zklamala jsem. Nemohla jsem se toho dlouho zbavit. Není to tak dávno, co se mi ten pocit znovu vybavil. Propadala jsem se v myšlenkách kamsi do hlubin, představila si hloubku oceánu a jeho nekonečnost a tam ten pocit jasně vyvstal, na pár sekund ale byl tam. A já si nyní uvědomila, že je to něco, co je ve mě zakořeněné a já to samé prožívám každý den, a mnohem víc školní den. Ať se snažím jakkoli, ať se třeba rozkrájím, nikdy se mi nepodaří mít to dokonalé, všechno bez chybičky zvládnout, naučit se všechno dokonale, nedokážu se smířit s tím, že zklamu, že něco nezvládnu, což se paradoxně díky tomu stává stále častěji a častěji. Otravuje mi to i zdraví. Ani nevím na co se ptám...Snad jen, dokáže to někdo pochopit? A třeba mi i něco poradit?

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Ahoj, nejsem sice psycholog, ale zažívala jsem kdysi něco podobného, jen u mě to nepramenilo z toho, že bych chtěla mít všechno dokonalé. Noční můry mě pronásledovaly skoro celou střední školu, nebyla jsem v kolektivu oblíbená, snad jako jediná jsem neměla kluka, neměla jsem moderní oblečení, nesměla chodit pařit až do pulnoci (to jsou bohužel věci, které z kolektivu vyčlenují), do toho velmi autoritální rodiče, kdy jsem na nic nemohla a nesměla mít svuj vlastní názor, když jsem něco chtěla dělat, tak jsem se od nich dozvěděla, že to mi pujde nebo nepujde, takže to má nebo nemá cenu dělat, věci, které mě zajímaly pro ně byly nepochopitelné (ráda jsem chodila do kavárny s kamarádkou a nebyl den, aby mi nedali najevo, že mám překroucené priority, když nechci sedět celý den doma a horší věci). Ze snu jsem se většinou budila zpocená, strachy, budto mě někdo honil, dohonil a ublížil mi, nebo jsem někam padala nebo něco hledala a nemohla to najít, pocit bezmoci si vybavuji velmi dobře. Nikdy nezapomenu na jednu noc, kdy se mi zdály tři hrozně živé noční mury za sebou, celý druhý den jsem pak byla vyklepaná... Hodně mi pomohlo, když jsem střední dokončila a nastoupila na výšku, nejvíc mi však pomohl muj současný manžel. Potkala jsem svuj přístav, jsme spolu čtyři roky a od té doby jsem noční muru měla jen párkrát, taky paradoxně pomohlo, že jsem se jednou před našima psychicky zhroutila, jim do té doby vubec nedocházelo, co dělají a od té doby se hodně jejich vztah vuci me změnil. Tím vším chci říct, že ve tvem životě je něco, s čím nejsi srovnaná, co tě trápí, nikdo není dokonalý a občas každý zklameme, ale to je život, takoví jsme my, lidé. Vždycky, když se mi neco stalo, nebo mi někdo ublížil, moje mamka mi říkala, at hledám chybu u sebe, no, problémy z toho mám dodnes, i když to myslela dobře, ale moc mi pomohl jeden kamarád, když mi řekl, že někdy to není ničí chyba, někdy se věci prostě stanou. Pokus se smířit s tím, že na světě není nic dokonalé, i když to je dlouhodobý proces, mi trvalo několik let, než jsem se z toho začarovaného kruhu vymotala...Držím palečky.

  • ahoj,znam ten pocit,kdyz si myslim,ze vse je spatne,ze vsechno nedal spatne.Kdyz jsem byla mensi,tak jsem mela problemy se svoji povahou a trochu i dodnes.Vadi mi a driv to bylo horsi,ze se nekdo chova tak a tak,ze se nechova spravne.Brala jsem to i jako utok na svoji osobu a az tak posledni 2 roky se to zlepsilo.musis si rict,ze kazdy jsme naky a ja jsem ja.ze se nenaucis dobre na pisemku?no a,kazdy mame obcas pravo se na neco vykaslat.ze jsi rekla neco spatne?nikdo neni neomylny.zkus si napsat na papir ceho se bojis,co bys chtela dokazat a pak to zkus pomalu realizovat.nesnaz se zvladat vse najednou a hlavne si uzivej mladi,to uz ti nikdo nevrati

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 217 otázek, kterým se dostalo 271 565 odpovědí a 409 748 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist