Nemohu se rozhodnout...
Zdravím. Už nějakou dobu řeším dilema. Je mi jasné, že finální rozhodnutí za mě nikdo neudělá, ale možná mi pomůže nezávislý pohled či názor. Rozhodování se týká budoucího bydlení.
S manželem se rozhodujeme mezi bydlením v blízkosti Prahy a mezi bydlením v jednom příjemném krajském městě, odkud oba pocházíme a kde máme rodinu. Na rozdíl ode mě není manžel v Praze pracovně vázán (z velké části má možnost pracovat z domu), takže konečné rozhodnutí, kam se vrtnem, nechává na mě.
Před nástupem na MD jsem měla práci v Praze. Tato práce mě velmi bavila – navíc jsem měla částečně pružnou pracovní dobou, slušný plat, 6 týdnů dovolené a smlouvou na dobu neurčitou. Kamenem úrazu byly problematické a napjaté vztahy na pracovišti, které vedly k tomu, že jsem během posledního roku začínala trpět symptomy syndromu vyhoření. Pokud bychom zůstali v hlavním městě, znamenalo by to zřejmě bydlení v panelovém bytě někde za Prahou, což tak úplně neodpovídá našim náturám – jsme spíše venkovské typy. Na domek v místě občanské vybavenosti však finančně nedosáhneme.
Krajské město odkud pocházíme je pro rodinný život daleko příjemnější, pravděpodobně bychom si postavili domek za městem - v lokalitě, která by nám vyhovovala a zároveň bychom měli poblíž rodinu, pár přátel i prarodiče. Navíc bych měla jistotu, že mi vezmou dcerku do školky (nebude totiž plně očkovaná, což v místní školce není problém, ale je možné, že v Praze by mi ji nikde nevzali a o práci bych tím pádem tak jako tak přišla). Zároveň se ale obávám, že pokud se vrátím domů, zůstanu bez práce, nebo strávím zbytek života u pásu. Mám sice vystudovanou VŠ, ale ne příliš atraktivní obor…
A teď – babo raď
.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.2.2016 17:30Těžko radit... jen bych si položila otázku - ty se chceš i přes napjaté pracovní vztahy do původní práce vrátit?
Chápu, že je asi výhoda jistota místa a pružná pracovní doba... ale zda za to ta pracovní atmosféra stojí...
Co tě případně vyjma práce v Praze drží? Máte tu také přátele apod.?
Když jsme bydlení řešili my, řekli jsme si práce může být a nemusí... nehledě na to, že doba, kdy např. naši rodiče byly v jedné firmě od školy až do důchodu je asi pryč...
Takže když jsme řešili bydlení a hypotéku, na práci jsme kašlali... Prioritou pro nás byla občanská vybavenost a dostupnost MHD... to, že do práce budu jezdit hodinu jsem neřešila. Věděla jsem, že stejně je otázka času, kdy zůstanu na mateřské a zda se pak vrátím do firmy není jasné (je dost časově náročná + stres).
Kdybych však šla mimo Prahu, asi by mi to nedalo, a předběžně bych si zmapovala pracovní trh v mém oboru... Třeba jen projet Jobs, jaké práce se tam nabízí, zda tam je nějaká firma dělající v mém oboru, kam bych ideálně mohla nastoupit... -
29.2.2016 17:41Uplne bych nezavrhovala ani jednu z moznosti, ale je potreba aby jste si s manzelem sedli a sepsali vsechny klady a zapory kazde moznosti.
My jsme dlouho resili bydleni (byli jsme v najmu za dobrou cenu) a tak nakonec jsme se rozhodli pro porizeni bytu na okraji prahy, kde jsme v malem bytovem dome a mame uzavrenou zahradu - neni to zadne sidlisti nebo priserny developersky projekt. Jsme spokojeni neb to vyslo financne rozumne, k mym rodicum to je 15 minut pesky a tchanovci to maji 80km po dalnici za 40 minut. Za mne je dulezite mit s ditetem i oporu rodiny, protoze babicka na hlidani se vzdycky hodi. Nepises co mas za obor, ale nemyslim si, ze ikdyz nebudes ve svem oboru, tak skoncis u pasu. Ja ted na rodicaku resim, jestli po navratu na puvodni manazerskou pozici to bude mozne vsechno skloubit a jestli nebude nebude lepsi zlevnit ze svych pozadavku a jit delat neco jineho, klidnejsiho mimo nadnarodni kolos.
Takze dukladne zvazujte a vyberte tu nejlepsi moznost -
29.2.2016 17:46
Začala bych taky koukat na nabídky práce a dle toho se rozhodla. Kde je více toho šitého na mě - dle mého oboru, mých zkušeností, atd, Já osobně mám raději menší města, takže bych do Prahy jít nepotřebovala.
Druhá věc je to, že bych byla raději tam, kde mám známé, přátele a hlavně rodinu. Co se týče hlídání, celkově vztahů, mít kam zajít na pokec a tak. Já se stěhovala od mamky a blízko máme rodinu manžela. Takže příležitostné hlídání je komu svěřit