Nejistota před IVF
Dobrý večer, o miminko se pokoušíme v podstatě 2,5 roku a z toho půl roku docházíme na IVF kliniku ve Zlíně. Před snažením jsem užívala 13 let hormonální antikoncepci. Manželovi vyšlo hodně špatně spg, i kontrolní. Sice nám říkali, že není vyloučená možnost přirozeného početí, ale je hodně snížena. U mě je také problém - zjistili mi PCO, a na genetickém vyšetření trombofilii. Kvůli ní mě čeká návštěva hematologické poradny a zřejmě i užívání léků na ředění krve. Nyní užíváme Inofolic a Folandrol už 4 měsíc. Bylo nám řečeno, že bysme měli podstoupit IVF, že jiné metody pro nás v našem případě nejsou vhodné. Měl někdo podobný problém a pomohlo mu IVF? Chtěla jsem se IVF vyhnout, protože mám obavu z těch hormonů a navíc i z psychiky, kterou se mi zatím dařilo jakžtakž zvládat, ale nevím, co to s tím nyní udělá. Jsem na rozpacích, zda do toho jít. Je mi 28 let, manželovi 33. Ve všem za mnou stojí, trpělivě se mnou objíždí doktory a i si se mnou o všem povídá. Přesto si nejsem jistá, zda nás tomu všemu vystavovat. Podařilo se vám miminko z IVF? Měly jste také pochybnosti? Děkuji za jakoukoliv radu, názor, komentář.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.11.2017 6:47
souhlasím s Bobby , pokud vám řekli, že přirozeně je to možné, zkusila bych nejdříve iui, klidně několikrát, není to tolik náročné pro tělo, ani finančně, my jsme to zkusili 3x, a to i přesto, že nám doktor doporučoval rovnou ivf, ale chtěli jsme zkusit nejdřív tohle. Jinak já jsem teď po ivf v 37.tt, ptala jsi se, zda tu někdo po ivf otěhotněl, tak rozhodně ano a myslím, že nás tu není málo
. Moc držím pěsti
-
7.11.2017 7:20Ahoj, my jsme teda žádný zdravotní problém neměli, ale po 3letech snažení a 5 neúspěšných IUI jsme šli do IVF a teď jsem 21 týdnů těhotná
. Hormony se mnou po psychické ani fyzické stránce nic neudělaly - každopádně neúspěšné IVF je samozřejmě nápor na psychiku.
Jinak, IVF pro mě bylo nejdřív nepředstavitelné (takto si početí asi nepředstavuje žádná z nás), ale po tom, čím jsme prošli a vzhledem k věku (já 35, manžel 38), jsem se pak opravdu těšila -takže, jakmile padlo rozhodnutí, že do toho jdeme, tak už jsem pak pochybnosti neměla. -
7.11.2017 9:49Ahoj, z vlastní zkušenosti ti můžu říct, že nejlepší je si z IVF nic nedělat a prostě to přijmout tak jak to je. Až jsem šla do toho s tím, že to musí vyjít, tak jsem otěhotněla na poprvé, teď mi tu běhá prcek 2 roky a 9 měsíců. Letos jsme se mu rozhodli pořídit sourozence, který vyšel hned na druhý transfer a jsem teď ve 29. tt.
Co se týče neschopenky, tak musím říct, že každý CAR k tomu přistupuje jinak. Chodila jsem nejprve do jednoho CAR, kde jsem měla 3 neúspěšné IUI a 1 IVF s 3 transfery taky neúspěšně. Tam mi automaticky napsali neschopenku v den 1. transferu a už mě na ní chtěli nechat až do porodu. Ani mi nedali na výběr. Ještě mi řekli, že 3 dny nesmím dělat vůbec nic jen ležet, a pak mít přísný klidový režim až do krevního testu. Když byl neúspěšný, tak jsem byla prostě na nemocenské a čekala jen na další transfer. Musím říct, že tohle byla na psychiku hrůza. Člověk na to pořád myslí a bojí se cokoliv udělat, aby neměl pocit, že to pokazil sám. Navíc jsme se to snažili co nejdýl tajit. CAR bylo v našem městě a z práce si můžu kdykoliv odběhnout, takže to nikdo nevěděl, že něco takto řeším, dokud mě teda neposlali na tu neschopenku.
No a pak jsme přešli do nového CAR, kam jsme dojížděli asi 170 km. Šla jsem tam s tím, že to vyjít musí. Před nikým už jsme to netajili, prostě to najednou všichni věděli, že něco takového řešíme a člověku se i dost uleví, když se nemusí přetvařovat. A byla jsem tam i překvapená, že mi žádnou neschopenku nenabízeli a ani jsem ji nevyžadovala. Dokonce mi řekli, že se po transferu mám chovat jakobych na žádném nebyla. Prý když žena otěhotní přirozeně, tak minimálně prvních 14 dní o tom neví a dělá taky všechno, tak proč by ženy po umělém se měly chovat jinak. Takže jsem po transferu přijela domů a v pohodě na zahradě sázela keříčky, které jsem si den před tím koupila. Chodila jsem celou dobu do práce (dělám teda v kanceláři) a byla jsem ráda, že jsem mezi lidmi a nemusím na to pořád myslet. No a po 12 dnech jsem měla pozitivní test.
Takže bych řekla, že psychika dělá opravdu hodně. A pokud to jde, tak je dobré se neschopence co nejdéle vyhnout. I když jestli taháš těžké balíky, tak to bych se bála asi taky, ale to by ti v CAR měli říct, jestli můžeš. -
7.11.2017 11:54Ivf není konec světa, myslím, že spg je fakt blbej. Jen pozor na PCOS a OHSS, ted s tím bojuju. Sice bez PCOS, ale o tak mim pozdní OHSS. Holka, co se mnou byyla na punkci a má,polycystické vaječníky, nepodstoupila ET, ale vše zmrazli a půjde další cyklus na KET. Pokud máš podporu partnera, ničeho se neboj
