Nejisté city
Zdravím, chci po vás názor na jistou věc. Sice to není žádný závažný problém a vlastně nevím, jestli se to hodí sem psát, ale zkusím to. 
Je mi 17, mému příteli 20. Jsme spolu něco přes dva a půl roku. Začátky byly takové, že já do něj byla bezhlavě zamilovaná a on mě bral na lehkou váhu. Moc jsme se neviděli, nikam spolu nechodili a několikrát mě podvedl. I pres to všechno jsme spolu takovou dobu a jisté věci se změnily. Teď je bezhlavě zamilován on. Vyhledává každý okamžik kdy spolu můžeme být aspon hodinu a udělal by vše, co by mi na očích viděl. Neustále mi povídá jka mě miluje a že jsem pro něj každým dnem krásnější. Dokonce se mě už několikrát ptal, jestli bych si ho někdy v budoucnu vzala. A mé city? Jsem lehce zmatená z toho co cítím. Je mi s ním i u něj doma a tak nějak celkově s lidma okolo něj fajn, ale občas si říkám, jestli to není jen takové, že s ním jsem, protože mám dojem, že bych si na někoho jiného nezvykla. Je to můj první přítel, já jeho už několiátá..
Ano, na světě budou lidé co s někým začali chodit a nakonec se i vzali a byl to jejich první a jediný. Ale mě neustále láká poznat jaké to je s někým jiným a jestli bych k tomu druhému necítila něco silnějšího..
Připadám si vždycky hrozně špatně když nad tímhle přemýšlím, jen se "bojím" že za pár let (jestli se tedy do té doby nerozjedem že) se mě přítel na tu otázku, jestli si ho vezmu, opradu zeptá a já v tu chvíli řeknu jen formální ano a přitom to bude víceméně bez emocí.
- 02.10.2015 13:02:59 - full.avl změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.9.2015 23:10
Můžu ti napsat moji zkušenost, která je obdobná jako u tebe jen už jsem trochu dál.
Ale ber to s nadhledem. 
V asi 16 jsem měla prvního přítele, byla jsem s ním ze zezačátku spíš protože se o mě do té doby nikdo "normální" nezajímal a mě zajímalo jaké to celkově je. Nicméně jsem si k němu našla cestu a byli jsme spolu kolem 3 let. Potom se na intru našel jeden kluk, který se o mě zajímal, byl neuvěřitelně pohledný, všímavý a tak (do té doby by mě ani nenapadlo, že se o mě bude někdo tak hezký zajímat), ale byla jsem stále s tím prvním. Asi po měsíci jsem mu podlehla, ale nejdřív jsem chtěla ukončit první vztah... (pokud by někdo podvedl kvůli mě svou přítelkyni asi bych potom nikdy neuvěřila že to udělá mě znovu). Vztah jsem ukončila a začala nový. Malovala jsem si úžasnou budoucnoust, ale realita byla jinde. Z toho úžasného "prince" se vyklubal obyčejný feťák. Obrečela jsem to jak jsem pitomá, že kvůli někomu takovému jsem se vykašlala na dlouhodobý vztah, který relativně fungoval. Asi po půl roce jsem potkala svého nynějšího přítele. Je ze všech nejlepší a je to opravdový princ. Za 2 měsíce budeme mít holčičku a jsme spolu přes 4 roky. S prvním přítelem se dokážu bavit, ale že by jsme se vyhledávali to se říct nedá. S tím feťákem se nestýkám jen vím že měl teď syna a já bych s ním dítě nechtěla.
Takže za mě je normální u prvního chtít vyzkoušet jaké je to jinde a s jiným. Jsi mladá tak je jasné že budeš mít jiné priority než zakládat rodinu. Ale ne vždy je to s jiným lepší s tím také můžeš počítat. Musíš si urovnat svoje priority a city, podle toho bych se rozhodovala... -
1.10.2015 8:38
nebylo ti ani 15 když ses do něj zamilovala.... tvoje pocity jsou naprosto normální a pokud cítíš, že on není ten s kterým bys vydržela žít celý život, s kterým bys chtěla vychovávat děti, jdi hledat jinam. v sedmnácti je příliš brzo dělat kompromisy
