Náhradní matka
S manželem se už delší dobu snažíme o mimi, ale máme nějaké problémy, kvůli kterým to nejde (manžel lehce horší spermiogram - prý nic katastrofálního, já beru clostík a utrogestan). Včera manžel ve srandě navrhl, že by si našel jinou ženskou a vyzkoušel si, kde že je tedy chyba, jestli by to jinde šlo. Nejspíš čekal, že mu nadám, že má takové nápady. Ale moje reakce byla, že pokud si najde takovou, která by se dítěte vzdala do jeho péče, tak to beru, že nemám problém si dítě osvojit. (obecně bych do adopce klidně šla, ale manžel cizí dítě nechce). V reálu bychom do toho asi nešli, jen jsme probírali možnosti. A tak mě napadá, jestli je vůbec něco takového legální, sehnat si náhradní matku, co mimi porodí a mít s ní nějakou "smlouvu", že se dítěte vzdá ve prospěch otce a svolí k adopci? A další otázka je, co si o mě myslíte? Jsem ještě normální, nebo je to už případ pro psychiatra, když by mi nevadilo poslat svýho chlapa za jinou, aby nám "vyrobil" miminko?
Související články v encyklopedii
-
Jak na sobě poznat případné těhotenství
Příznaky těhotenství
Snad každá žena na sobě minimálně jednou v životě hledá těhotenské příznaky, ať už s očekáváním či strachem. V obou případech můžeme vidět příznak i v malém píchnutí, a tak je tu pro vás malá nápověda.
-
Jak si dopomoci k těhotenství
Snažilkovské metody
Přejete si mít miminko? Občas je potřeba tu přírodu trošinku popostrčit. Přečtěte si několik rad, které je při snažení určitě dobré znát.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.6.2012 13:38jsi normální, neboj... ale teĎka se sama pozastavuji na otázkou, zda je to u nás legální- to netuším...každopádně si myslím, že bys pak určitě otěhotněla sama- mám v okolí dost párů, kt. když si osvojili dítě, žena sama otěhotněla- zřejme se psychicky "odblokovala" a přestala na to myslet.
-
1.6.2012 13:46
Problém tam asi bude s tou smlouvou. Myslím si, že jde udělat tohle:
On si najde ženskou, čekají dítě, ona porodí a řekne, že dítě nechce. Tím pádem připadne jemu jako otci dítěte. A ty, jako jeho žena si pak budeš moci to dítě adoptovat. Ale je tu ten problém, že do poslední chvíle nemůžeš vědět, zda se toho miminka ona vážně vzdá! -
1.6.2012 16:41Jestli to dobře chápu, tak by jsi mu dovolila s ní spát? To bych já nedokázala, ale každá jsme jiná, rozhodně nejsi nenormální, jen moc toužíš po dítěti
A k tvé další otázce, já bych šla do adopce, hodně jsme o tom uvažovali, ale plno lidí nás odradilo, říkali at první zkusíme vlastní a až pak přemýšlíme o adopci, vlastní krev je něco jiného a geny někdy dokáží své
Těhu se nám zadařilo, čekáme dokonce dvojčata, ale přes to do adopce s manželem chceme jít, ale až za nějaký čas, neberu to jako možnost mít dítě, když bych byla neplodná, ale chci dát domov někomu, kdo v životě neměl už od malička štěstí. Umělé oplodnění bych neabsolvovala. -
1.6.2012 18:46neumím na to odpovědět, sama jsem nezažila až takovou touhu po dítěti, že bych pro to byla schopná podstoupit kde co. Otěhotněla jsem v očekávanou dobu přirozeně, spíš možná ještě i v době, kdy mohl prcek pár měsíců počkat a až tak moc se to nehodilo. Nechali jsme tomu volný průběh a zadařilo se přirozeně.
Do adopce bych nešla, sama s vlastním dítětem jsem musela ujít dlouhou cestu, než se naplno projevily mateřské pudy a měla bych pocit, že u cizího by to asi nepřišlo a dítě by tím celou dobu trpělo a to bych nechtěla. Děti mám ráda a ony mne, ale má to svoje hranice. Dovedla bych si představit i život bez potomka, když by mi nebylo dopřáno mít vlastní dítě.
A teď se do mne pustťe -
1.6.2012 20:35Nejsme tu od toho,abychom tě odsuzovaly,ale od toho,abychom tě pochopily
Myslím,že u nás nic takového přímo právně možné není,ale jinak v tom nevidím problém.Tvůj manžel může mít dítě s jinou,ta se může teoreticky dítěte vzdát.Tohle vše jistě jde,ale nejde to (myslím) vyžadovat právní cestou.Je to trošku jako když lesbičky chtějí dítě a mají kamaráda,co jím daruje sperma a nebo volí jinou cestu,kde na konci je vytoužené dětátko Ale stejně si myslím,že ještě máte s manžou možnost,že budete mít vlastní a spoluPřeji hodně štěstíčka -
1.6.2012 20:38
Já jsem na druhé mimčo čekala cca 8 let,už jsme to s přítelem vzdali a i když jsme byli případ pro umělé a všichni nás tam posílali,tak jsme nešli.Já nechtěla dítě za každou cenu-mám už syna 14 let-přítel neměl ale mé rozhodnutí mu vůbec nevadilo,jelikož mého syna si vzal jako za vlastního
Situace se uklidnila a já budu každým dnem rodit.Vše má svůj čas.
