Mimčo nebo ne?

Otázku položila: Anonymní uživatelka #371209 15.2.2017 9:53

Ahoj, potřebuju poradit a zjistit jak se na tohle dívají ostatní. Je mi 20 let, letos maturuji, přítele nemám, bydlím s rodinou a nedávno jsem zjistila, že jsem těhotná. Nevím co mám dělat, nikomu jsem to neřekla, protože mám strach. Rozhoduji se jestli jít na potrat nebo ne. Děti jsem vždy chtěla, ale nejdřiv ze všeho jsem chtěla cestovat a vybudovat si nějakou kariéru, nehledě na to s člověkem, kterého budu milovat. Hlavou se mi právě hodí různé myšlenky, na jednu stránku bych si to nechat chtěla, ale mám strach z reakcí okolo, nechci na to být sama. Ale na druhou stránku strach je asi silnější. Mám o tom doma říct? Svým přátelům a riskovat, že se na mě budou dívat jinak. Nebo jít na potrat rovnou? Vím, že je to moje rozhodnutí a také vím, že jsem si měla dávat větší pozor, ale stalo se a já bych byla ráda za každý váš názor..třeba mi to v rozhodování pomůže. Děkuju

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • samsonoh15.2.2017 10:08

    To je hodně těžké rozhodnutí. Ale myslím si, že pokud si teď nevíš sama rady, co budeš dělat potom? Podívej, myslím si, že rada s rodiči je to nejlepší, co můžeš momentálně udělat. Pokud tví rodiče jsou normální a máte normální vztah, tak tě v tom nenechají, poradí ti a pomůžou. Pokud normálně vydělávají a nejsou blízko důchodového věku (což asi nepředpokládám vzhledem ke tvému věku), tak ti ty první tři roky finančně pomůžou a ty si potom budeš moct najít práci a osamostatnit se, až dítě půjde do školky. Cestování a kariéra nemusí být kvůli dítěti vůbec zabité. Jen se to o pár let odsune. Potom si najdeš přítele/manžela a společně můžete vyrazit na cesty. Všechno jde, budeš se muset jen o to víc snažit. Nebo je tady pak ta zdánlivě lehká cesta - potrat. S ním jsou ale spojena rizika. Potrat je pro tělo velmi náročný, nehledě na to, že potom mohou vzniknout nezvratná rizika (jakože třeba nebudeš moct otěhotnět znovu). Není asi nic horšího než zpackaný potrat. Tím tě nechci strašit, jen ti chci vyložit některá rizika, kterým bys musela čelit. Myslím si, že by ses měla poradit s rodiči. Sexuální život s sebou nese kromě potěšení i zodpovědnost. Takže teď čelíš prvnímu zodpovědnému rozhodnutí. A pokud cítíš, že ho nemůžeš udělat sama, ke komu jinému by ses měla obrátit než k rodičům? A na názor druhých se nedívej. Skuteční přátelé s tebou zůstanou a podpoří tě (třeba ti řeknou svůj názor, ale neopustí tě). Ti, kdo se na tebe budou dívat přes prsty, tak u nich si polož otázku, jestli to jsou skutečně tví přátelé a jestli ti za to vaše přátelství stojí. A hlavně nevěš hlavu, z každé situace existuje východ ;-) Přeju ti hodně štěstí!

  • Kamkri15.2.2017 10:09

    Ahoj, určitě je to těžké rozhodování. Ber to ale tak, že o okolí nejde - co ti kdo z nich "dá"? Kašli na to, co si myslí druzí, jde o tebe a o tvůj život. Na dítě jsi stará dost, do porodu stihneš i odmaturovat. Teď jde o to, jestli je tvá touha po cestování silnější než touha po dítěti. Cestovat můžeš i za pár let s dítětem (ikdyž to bude samozřejmě vypadat jinak, než bez něj).
    Zvážila bych i zdravotní riziko - po potratu se může stát, že už děti nebudeš moct mít.
    Každopádně, řiď se svými pocity - ať už tak nebo tak, je to rozhodnutí na celý život.
    Asi bych to ale řekla mamce, ať na to rozhodování nejsi sama.
    Hodně štěstí.

  • Hlavne si uvedom ze tohle rozhodnuti te bude provazet cely zivot opravdu se rozhodni jak to citis ty at ai pak cely zivot nevyvitas jaa blba to dala pryc a ted deti najednou nejdou znam takovy :-( jestli miminko chces nech si ho treba ti rodina pomuze a zvladnes to ale jestli je s nekym skym nechces mit nic poslecnyho a treba by ti mohl delat nejaky problemi tak to zvaz ikdyz tohle je tak tezky ze ti myslim nikdo neporadi :-( mozna by se chtelo poradit s mamkou segrou ? Kdo by ti pomohl a treba poradil a kdyz tak si to nechal pro sebe.. drzim palce at se rozhodnes spravne!

  • Ahoj a co otec ditete??? Mozna by nebylo od veci rict to i jemu jaky ma nazor atd... a rozhodne pokud se rozhodnes si mimi nechat mel by ti rozhodne platit vyzivne. Urcite to neni chyba jen tva, ale Vase spolecna. No jinak by urco bylo fain poradit se s rodici. Mozna to pro ne bude nejdriv sok ale urcite te v tom nenechaji ;-)

  • To nejdůležitější rozhodnutí je na Tobě. Jsou holky co si mimčo nechají a postarají se a to i přesto, že jsou ještě děti pamatuji jednu na střední v prváku a jednu na základce v devítce. Obě se rozhodly si mimčo nechat a obě to zvládly. Jedna s velkou podporou rodiny a druhá s podporou úřadů. Pak jsou takové co absolvují potrat a třeba nemohou už znovu přijít do jiného stavu jiné zase porodí v rámci svého zdraví ale nemohou se postarat a tak použijí baby box nebo dají dítě k adopci. Určitě bys taky měla informovat otce. A ještě jedna rada s dítětem se dá určitě studovat i cestovat ;) Je to jen o tom jak se rozhodneš. A na to co si myslí přátelé... Na to třeba já moc nedávám. Jestli ale i děcka na základce mezi sebe přijmou těhuli a berou to normálně tak stejnou reakci bych čekala i u přátel tvého věku. Navíc dřív už skoro všechny v tomto věku měly děti ;-)

  • Ahoj, mi bylo 21 jak sem otehotnela a take jsen vahala, ale strach z toho ze bych uz pak nemusela mit dite byl vetsi a nechala jsem si to. Ted bude mit skoro 2 roky to moje ditko a je to me nejvetsi stesti v zivote. A s tatinkem syna jsme to nakonec daly tak dohromady ze uz budeme za chvilicku i manzele :-)

  • Zkus se na to podívat ze dvou úhlů, kde budeš asi tak za pár let a zorientovat se podle toho, který scénář se ti zdá lepší:
    1) Máš dítě, které miluješ, ale je to koule na noze jak v kariéře, tak v cestování.
    2) Můžeš cestovat neomezeně, máš třeba i fajn kariéru, ale taky máš za sebou potrat.

    Určitě bych to probrala s rodinou - jestli budou ochotní tě podporovat apod., to je taky dost důležité. Třeba budou nakonec ještě rádi. Přece jen už ti není patnáct, ve dvaceti je sice hodně brzo, ale nic extrémního to taky není.

    Byla jsem v docela podobné situaci, ale volba pro mně byla jasná. Jednak jsem teda měla stálého přítele, ale hlavně jsem věděla, že z potratu se prostě psychicky nevyhrabu. Ale tohle má každý jinak, můžeme ti tu napsat svoje zkušenosti, ale tu volbu z tebe nikdo nesejme :-(

  • Je to živý tvoreček, co v tobě roste a co tě bude bezmezně milovat až vykoukne za pár měsíců na svět. Nenič dar, který ti byl dán, kvůli chiméře kariéry a cestování. Celý život by jsi musela žít s tím čeho ses na sobě dopustila a nakonec by jsi už ani z toho bezstarostného života neměla radost. Nejjednodušší cesta není vždy ta nejlepší.

  • Holky tu píšou samé dobré rady, lépe asi neporadím :)
    Mě by spíš zajímalo...proč? To jste nepoužili kondom? Nebo jsi mu věřila, že "to umí"?
    Některé ty otázky tady mě přivádějí k myšlence - jak vychovat svou (zatím imaginární) dceru aby nic z tohohle nedělala, když dnešní doba je taková...divná...?8-. :-o

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 196 otázek, kterým se dostalo 271 475 odpovědí a 409 676 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist