Jsem moc mladá ale zajímalo by mě, jaké to je být těhotná?
Ahoj je mi jen 13 let ale moc bych už chtěla být těhotná ale jsem na to ještě moc mladá a vlastně ještě ani nemůžu ale alespoň by mě zajímalo jaké to je děkuji za odpověď.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.5.2014 21:27Ahoj, ve tvém věku jsem si moc přála, aby mi vyrostla prsa
Dětí a miminek bylo v rodině i okolo vždycky hodně, takže po vlastním miminku jsem dlouho netoužila, protože jsem věděla, co to všechno obnáší. Není to jen živá růžová sladká panenka na mazlení.
Ty jsi sama? Nemáš žádné sourozence? Je ti smutno? Možná by jsi si o tom mohla promluvit s maminkou, třeba by ti s tatínkem ještě nějakého sourozence pořídili... a také ti může říct o svých pocitech v těhotenství.
Mé pocity v těhotenství: Dítě čekám až teď, je mi skoro 37, a nic moc to není. První polovinu těhotenství jsem jen blinkala a blinkala, přála jsem si umřít nebo aspoň usnout a probudit se, až to bude celé za mnou. Teď už ne, ale je mi celodenně špatně. Miminko v bříšku cítím, ale nic moc příjemného to není. Je to zvláštní, jako bys spolkla velký kus něčeho tvrdého, co se nerozpustí, a prochází ti střevy a ty to cítíš. Jsem jen ráda, že miminko kope, protože tak vím, že je v pořádku. Miluju ho už teď tak moc, že se to ani nedá popsat, ale zároveň mám o něj strach. Celou dobu se strašně bojím, aby dítě bylo v pořádku a vím, že to tak už budu mít až do smrti. A k tomu dost přibírám, střídavě mě bolí kostrč, kolena, kyčle, podbřišek atd. Někdo si těhotenství užívá, někdo vůbec. Vybrat si nemůžeme, bohužel, je to loterie
Vůbec nic ti neuteče, když si na miminko počkáš do dospělosti, mezitím budeš pilně studovat, aby z tebe něco bylo, aby jsi se mohla osamostatnit, postavit na vlastní nohy, poznat svět, najít toho pravého a pořídit si miminko, kterému pak budeš moct do života něco dát.
-
17.5.2014 18:20tak já ve 13 na miminko nemyslela, ani na prsa
byla sem ráda venku, lítala se všema kamošema a kamoškama, děti v rodině byly jen příliš daleko.
a jaké to je čekat miminko? pokaždé jiné
o těhotenství sem skoro ani nevěděla, nebýt toho rostoucího bříška. v pvním těhu mi ani špatně nebylo (pokud sem jedla pravidelně), ve druhém sem nemohla cítit některé pachy. zvláštní pocit byl, když se mimčo začlo hýbat. a čím pokročilejší těhotenství, tím více to poznat bylo a nasmáli sme se u toho i s manželem.
první mimčo sem měla ve 24, druhé v 37. musím říct, vže druhé těhu sem si více užívala, byla více v klidu a pohodě. při obou sem ale byla aktivní prakticky až do porodu a doma by mně nikdo neudržel