Jeden partner na celý život
ahoj holky,
mam dotaz. Nepatří to ale mezi otázky, které se týkají zdraví, těhotenství a tak podobně.. Pokud se najde někdo kdo má s tím zkušennost a odpoví mi budu moc ráda, takže předem děkuju.
Zajímalo by mě co si myslíte o tom mít jednoho partnera na celý život..nebo jeslti s tím někdo nemá zkušennost...
V r. 2010 jsem se poprvé dala dohromady se svym pritomnym pritelem..za ty 3 roky jsem se parkrat rozesli nekdy na par dni dvakrat na pul roku ale pokazde jsme se vratili k sobe... byl můj první opravdový přítel, i po stránce sexuální..za tu dobu jsem jiného v posteli neměla.. pořád cítím, že je ten pravý že jiného nechci.. myslíte si, že je to možné, že by byl můj první a zaroven posledni, že bych nikdy nechtěla vyzkoušet jiného kluka nebo jsem až moc naivní a slepe zamilovana? Neřikám že ten vztah vydrzí..ale pokazdé jsme se k sobe po nejake dobe vratili..silné city jsou tam i přesto všechno oboustranně pořád..
Související články v encyklopedii
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.6.2013 9:04ja bych nad tim vubec takhle nepremyslela.. Pokud jsi ve vztahu spokojena, je jedno, jestli je ten dotycny prvni nebo paty a pocit, ze bys mohla zazit jeste neco noveho a lepsiho taky muzes mit, i kdyz vyzkousis vic muzu.. Cesty osudu jsou stejne nevyzpytatelne, takze se klidne muze vsechno zmenit a nebo zustat takove, jake to je. Spis se zamysli nad temi rozchody, proc se staly. My jsme se s manzelem predtim po 3,5 letech na rok rozesli, ale ten rok nam dal sanci si k sobe dospet, uvedomit si chyby, zapracovat na nich a opet k sobe najit cestu
-
16.6.2013 7:45Ahoj, já jsem se s mým manželem dala dohromady na střední škole, vzali jsme se a máme spolu miminko. Byl můj první a snad bude i poslední
Nemyslím si, že je to divné -
16.6.2013 9:58Mám přítele 2 roky, je můj první ve všem a já jeho. Upřímně si přeji a věřím v to, že je to na celý život, a je mi jedno, zda mě někdo označí za naivku. Miluju ho ačkoli už jsem si prošla krizí, kdy zamilovanost odešla a mě chybělo to opium, nicméně jsem to překonala (bez jakýhokoli vyvádění) a přišla láska. I když mě na něm štve milion věcí, a někdy bych ho rozcupovala na kousky, jsem ochotná s ním ten život prožít a neočekávám, že se změní. Já mám taky milion chyb. Představuju si naši rodinu, náš dům, náš život. Já jiného nechci. Není to ideální ale nějak cítím, že je to moje pravá láska a kdyby odešel měla bych v srdci díru. Takže já v lásku (a sexuálního partnera) na celý život prostě věřím. Možná je to výjimečné ale já jsem vždy ve všem výjimka a tak budu i v tomto.
A tečka. -
16.6.2013 22:42
V létě 06 - v mých šestnácti letech - jsem poprvé na discotéce potkala kluka o rok staršího a vzhledově jsem ho na první pohled hodila do šuplíku s označením "zkušený". O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem zjistila, že jeho zkušenosti jsou na tom naprosto stejně jako ty moje - jen líbání.
Od října jsme spolu začali chodit a do ledna se stačili třikrát rozejít - nejdéle na nějaké čtyři dny.
Jsme spolu do teď a troufám si říct, že po těch skoro sedmi letech, mi už dávno spadly růžové brýle. Byl mým prvním a já jeho první taky a do teď zůstáváme věrní.
Plánujeme děťátko, mluvíme o svatbě a třetím rokem společně bydlíme. A můj názor je, že jsou lidé, co si s jedním partnerem na celý život vystačí. Hodně je to o povaze jak tvojí tak jeho, jestli si "sednete" zda budete spokojení.
My snad to štěstí měli a našli se takhle brzo - třeba ho máte i vy... -
15.6.2013 23:29
Ahoj ja jsem s partnerem uz 5 roku byl muj prvni a doufam ze i posledni...planujeme svatbu..nemyslim si ze je to divne
-
15.6.2013 23:53
někdo to tak má,někdo ne.Jsou partneři co jsou spolu celý život,ale já osobne,muj nazor - je to podle me SKORO nemožnýýý,já jsem měla více partnerů i sexuálně,chtela jsem se vybouřet a usadit,to se mi povedlo,nemam duvod měnit či něco co by mě lákalo jinyho,protože to co jsem si zkusila vim jaky je a vim jaky to je i s jinymi muzi a o to vic si vazim manžela a neláká me zkusit neco jinyho,skoro neni co
ale je to zase o tom co človek od života čeká,co chce zkusit co ho láká,takže to má každy jinak - každopadne pokud uz jste se ted nekolikrat rozešli jak spolu chcete byt celý život? to je skoro nemožnýý,promin,ale píšu to upřimně,když už tak opravdovy parnery na celý život si představuju jinak 
-
16.6.2013 0:10Ahoja já jsem s mojím 3 a půl roku...Taky jsme se parkrát rozešli myslím že max na 14 dní...jsme spolu od mích 16..ted mi bude 19 a 2 roky spolu bydlíme
plánovali jsme i pomalu mimi ale nakonec mi vyšla práce a to je pro nás teď důležitější...Teď se stěhujeme do většího bytu..Zatím je plánované mimi nejdřív až budu mít smlouvu na neurčito...taky bych si přála aby byl poslední i když první nebyl...Ale nevíme co bude zítra natož tak za pár let...vše ukáže čas -
16.6.2013 1:30
Vždycky jsem o tom snila... bohužel mi to nevyšlo.
Mám sice za sebou "jen" dvě velké zkušenosti, ale jedna horší než druhá, i když to začínalo nádherně. A po jednom zážitku se sama pro sebe řídím heslem "dvakrát do stéjné řeky nevsoupíš"
Ale jak už to zaznělo: každá to má jinak a v dnešní době je to téměř zázrak, když se to někomu doopravdy povede...
-
16.6.2013 7:45
tak já s tím prvním po 7mi letech vztahu měla mimčo a svatbu. bohužel to po několika letech skončilo. ale nebylo to tím, že byl první. prostě situace a jeho chování se za ty roky tak moc změnily, že bydlení s jeho rodiči v jednom domě byla tragedie.
jsou lidé, kterým to vydrží a jsou spokojení, jsou lidé, kteří touto možností opovrhují, jako nesmyslem. pokud se najde ten pravý hnedka na začátku, tak podle mně tím lépe. nikdy sem neměla pocit, že bych s ním něco ztratila (i kdybych s ním už zůstala). -
16.6.2013 7:58Tak já to mám trochu složitější. Ve 14letech jsem začala chodit s jedním klukem, moc jsem ho milovala a on mě. Jednou jsme se rozešli pak se k sobě vrátily, ale já šla na střední a on na učnák a tak jsme to po dvou letech ukončili (byli jsme mladí a chtěli jsme žít každý jinak) Deset let jsme se parkrát potkali a dokázali jsme prokecat celou noc, nikdy mezi námi nebyla ani pusa (za těch deset let), ale věděli jsme, že k sobě stále něco cítíme. No a tak nějak se kamarádovi podařilo nás zase spojit, protože věděl jak to je i když ten přítel v té době žil v Irsku a já měla letenku do USA za sestrou. Tehdy večer jsme měli spolu úplně všechno a já byla opět bezhlavně zamilovaná. On odletěl po deseti dnech do Irska já do USA a za dva měsíce jsem doletěla za ním. Dnes jsme spolu šest let, čtyři roky manželé a čekám druhé miminko. Moc ho miluji a vím že i on mě. Je to můj první a zárovenˇ doufám, že i poslední partner. Neměnila bych a jak tu píše petulinkaa potřebovali jsem se oba vybouřit a vím, že nemám důvod hledat v jiných vodách. Ale tomu se říká osud a každý ho máme napsaný jinak
-
16.6.2013 8:14
Je krásné, když to někomu vydrží fakt "na celý život," ale bohužel se to moc často nestává
Jestli cítíš, že je to ten pravý, tak je to jedině dobře pro tebe, ale nevím, jestli bych chtěla mít kluka, s kterým jsme se už několikrát rozešli... Pamatuj ale, že je rozhodnutí jen na tobě (respektive na vás) a ani jeden se nemusíte ohlížet na to, co je "normální" a co ne. -
16.6.2013 19:30
neni duvod, proc by vam to nemelo vydrzet
v generaci nasich rodicu bylo bezne, ze si brali prvniho partnera. nekterym to vydrzelo, nekterym ne...stejne jako dneska se sposta vztahu rozpada a nevsimla jsem si, ze by byla nejaka souvislost mezi tim, jestli pro sebe byli ti dva prvnimi nebo desatymi partnery. Muj partner sice neni muj prvni, ale je to prvni opravdova laska a vim, ze je ten pravy. a budu se snazit, aby nam to cely zivot vydrzelo v mym okoli je nekolik paru, kteri jsou pro sebe prvni, nekteri se vzali, maji deti a myslim, ze jim to klape. nekdo ma pak pochybnosti, jestli nezkusit i jineho partnera, ale to je podle me tim, ze v tom vztahu neni uplne spokojeny, takze by to prislo i tak
