Je mi 17 a jsem těhotná, jak to oznámit našim rodinám?

Otázku položila: Bývalá uživatelka #150444 27.4.2015 18:27

Dobrý den,
jsem těhotná a vím to cca týden, mám přítele a miluji ho a on mě a rozhodli jsme se, že si dítě necháme.Problém je ale, jak to máme říct rodičům (příteli je 21, ale stejně ho rodiče nepochválí, když studuje na vysoké škole a musel by přerušit studium) nějaké nápady? (Těhotenství nevzniklo naší vinou, brala jsem poctivě prášky, ale přes to všechno se to stalo)

  • 27.04.2015 18:36:31 - full.avl změnila titulek otázky

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Já jsem taky otěhotněla v 17 a hrozně se bála to říct rodičům. S mámou jsem nevycházela, tak jsem to řekla tátovi. První reakce byla dle očekávání - posílal mě na potrat, ale to já jsem v žádném případě nechtěla. Druhý den odpoledne už se mu to ale rozleželo a když jsem přišla ze školy, tak mi jen řekl, že mu nebude v ani ne 45 letech říkat dědo (ze srandy samozřejmě) :) Prostě se stalo, je tu taková situace, tak se k tomu musíme postavit. Dopadlo to s námi tak, že manžel (tehdy ještě přítel 23 let) přerušil VŠ, která ho stejně nebavila, našel si práci, táta nám pomohl vyřídit úvěr, pořídili jsme si vlastní byt a ještě před porodem jsme bydleli spolu :) Teď je našemu chlapečkovi 2,5 roku, já jsem bez přerušení dokončila SŠ na IVP (individuální vzdělávací plán), ještě ve čtvrťáku se vdala, přestěhovali jsme se do většího bytu a loni v květnu úspěšně se svojí třídou odmaturovala :) Teď čekáme druhé miminko, mám práci na doma a příští rok chci zkusit VŠ. Takže když se chce, jde všechno ;)
    Nebude to chvílemi jednoduché, ale určitě to zvládnete. Moc držím palce, hlavně ať je miminko zdravé, protože nic teď není důležitější!

  • Také jsem otěhotněla přes prášky. V 18ti letech. Určitě to nebude žádná procházka růžovou zahradou. Mluvení s rodiči určitě bude pro vás oba těžká životní zkouška. U nás to ze začátku vůbec nechtěli vzít (hlavně kvůli škole), ale pak to bylo dobrý :)
    Rozhodně je dobré rozhodnutí se k tomu postavit zodpovědně a miminko si nechat je to přecejen nový život a je to krásné :) Pokud by si něco potřebovala klidně napiš do zpráv :)

  • Také se přidávám k podpoře. Budeš teď potřebovat pevné nervy hlavně podporu rodiny. Mamka tě asi opravdu nepochválí, ale určitě tě pochopí. Prášky jsi brala, no někdy nejsou stoprocentní. Hlavně všechny rozhodnutí pro mimčo a proti zvaž a nejednej pod nátlakem. Teď se to zdá složité, ale všechno se dá vydržet, i těhotenství :-) Školu určitě doděláš a přítel také. Takže držím pěsti, postavte se k tomu oba zodpovědně, a mamce to řekni co nejdřív. Pevné nervy drže a klidně písni do vzkazů. Hlavu vzhůru, máš v sobě nový život a to přeci není málo.

  • Ale i když máš školu, neznamená to, že ti to zásadně musí zajistit úspěch a "nadupanou" kariéru. Já sice školu mám a dělám si momentálně druhou, ale vím, že mě nikdy neuspokojí kariéra. Mým snem a cílem je mít krásnou a spokojenou rodinu. Samozřejmě je v dnešní době důležité mít aspoň maturitu, ale kde je napsané že si nejdříve nemůžeš odžít těhotenství a pak si dodělat školu? :-) Maminka ti určitě pomůže, pochopí, že potřebuješ podpořit, a pokud je i přítel zodpovědný a má 21 tak má tu možnost se o tebe a mrně postarat. Určitě to zvládnete :-) Držím palečky.

  • Ahoj takže jsi otěhotněla přes prášky?;-)

  • Promluvit si s mamkou v klidu...řekni ji svůj názor, jak to vidíš ty. Sice může byt naštvaná ale to k tomi patří....bude mi 18 a doma mam pomalu 3 měsíční holčičku mamka to kuppdivu vzala dobře a souhlasila s mým názorem...ale u tebe to tak nemusí byt rozbodne NEJÍT NA POTRAT!!!! Stát se může vše

  • Jej takže jsi otěhotněla i při HA? Bohužel někdy může selhat. Já být na tvém místě, řekla bych to mamce co nejdřív. Ona asi ze začátku bude naštvaná, ale rozhodně tě podpoří. Stát se to může a navíc, ví, že jsi brala HA. Potrat je v tvém rozhodnutí, ale zvaž to dobře, vždyť i tak školu můžeš dodělat a přítel také. Hlavně aby jsi měla oporu v rodině, to je to hlavní. Řekni to mamce v klidu a ona tě určitě pochopí. Přeji hodně štěstí a hlavu vzhůru, drž se. Uvidíš, že budeš nakonec šťastná :-)

  • JanaRad27.4.2015 19:20

    Holky, vy tady slečnu téměř chválíte!!!
    No je to průšvih, ale potrat taky není řešení, třeba by sis pak celý život vyčítala, cos udělala a že už nikdy nebudeš mít svoje vlastní dítě. Rodiče vás obou budou určitě zuřit!!! Mám podobně starou dceru, je na SŠ a plánuje výšku, což s dítětem asi moc nejde... A co dál? Kde budete bydlet, kdo vás bude živit, kdo zaplatí vše pro miminko? Nerýpu, jen se ptám, není to zrovna levná záležitost, i když se pořídí starší věci....
    Samozřejmě držím palečky, abyste vše zvládli, jak šok rodičů, tak i celé těhotenství, porod a miminko ;-)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 636 otázek, kterým se dostalo 273 145 odpovědí a 410 822 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se