Jak na manžela?

Ahojte holky. Chtěla bych vás poprosit o radu. 10měsíců se snažíme o mimi (já vím, není to moc)a manžel zhruba tak od září nese těžce příchod ms. Já se to snažím brát sportovně, vím, že to může být běh na dlouhou trať - beru duphaston na ms a ev. od února/března dostanu clost., spermiogram je ok. Já chci samozřejmě dítě taky a taky mi je líto, když přijde ms, ale on je vždycky naštvanej, nekříčí nebo tak ale má řeči jako to jsem zvědavej, jestli se nám to vůbec někdy povede, to dřív budou mít ostatní druhý dítě, atd. Je pak pěkně protivnej a já jsem z něj akorát vystreslá. Minulej měsíc jsem měla 14 dní zpoždění, tt byli neg, ale dr 36dc říkala, že ještě počkáme - 43dc jsem to dostala - bylo mi už úplně blbě, že mu musím říct, že jsem to dostala... Snažila jsem se mu hned ze začátku vysvětlit, že takhle to dělat nemůže, že ho chápu, ale to jeho jančení mě vždycky strašně vykolejí a ničemu tím nepomáhá.
Na to mi řekl, že jemu to pomáhá, že jemu se uleví. Já vím, mužu být ráda, že se mi svěří s pocity místo toho aby to šel rozdejchat do hospody, ale...
Ono je to totiž těžší v tom, že snad všichni kolem čekaj rodinu (tedy ty, co ji ještě nemaj), i ty co ji vůbec neplánovali (nebo nám to třeba jenom neřekli) a když tak o tom přemýšlím, tak manžel prostě není zvyklej čekat, když se pro něco rozhodne.
Další ms mám dostat 1.1. a 31.12 si pro jistotu udělám test (kvůli alkoholu) ale už těď si říkám, co zas bude. Takhle se nám totiž vytratila vánoční pohoda hned 25, když manžel našel na fb fotku, že kolega z práce dostal pod stromek pozitvní tt. Samozřejmě čert vem zkaženýho silvestra, o to nejde, ale prostě nevim, co s ním