Druhé těhotenství - bylo pro vás náročnější?
Ahoj holky,
chtěla bych zjistit, jak jste na tom byly u druhého těhotenství. Mám před sebou ještě tři měsíce (v ideálním případě) a už teď mám kolikrát pocit, že melu z posledního. Dcerce byly před měsícem dva roky, takže vyžaduje ještě dost péče a jsem na ni celý dny sama, manžel je schopný se jí věnovat až večer, max. hodinu až dvě. Cítím se hrozně unavená, vyčerpaná, při sebemenší námaze funím jak blázen. U prvního těhotenství jsem běhala ještě týden před termínem po lese a sbírala houby, což si teď neumím vůbec představit. Nejhorší je, když se změní počasí (jako třeba teď), jakmile klesne tlak, tak jsem doslova, jako chodící mrtvola. Pořád přemýšlím, čím to je, že je pro mě tohle druhý těhotenství o tolik náročnější. Je to nedostatkem času na odpočinek nebo je to tím, že jsem starší? Obávám se, že s rostoucím břichem a přibývajícími kily, to lepší nebude. Měla jste to některá taky tak? Nemáte nějaké tipy, jak to zvládnout?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
11.9.2013 19:17
Dle mě dost udělá, že už jedno dítko máš. Při prvním máš plno času na odpočinek, na sebe, atd. Takhle litáš kolem dítka, takže se musíš jemu přizpůsobit. Právě z toho důvodu si nedokážu představit, že bych teď byla měla pomalu rodit - dcerka má 26 měsíců a dost ještě kolem ní běhám, zvládá plno věcí sama, ale zdaleka ne vše

-
11.9.2013 20:26ja to mela zcela stejne jak ty. navic me odrovnavala ta vedra a rozvolnovala se mi panev-kycle, tak sotva chodila. obsluhovat 1,5r dcerku na hristi bylo nad me sily. me v tomhle hlavne pomohly babicky - venceni. a pres poledne sem s malou zalehla. v prvnim tehu to bylo take brnkacka, kdyby mi nepekazeo pri obouvani bricho tak ani nevim, ze sem tehotna

-
11.9.2013 22:07Ahoj, já si myslím, že je každý těhotenství individuální. Já jsem teďka v září porodila první dítko a je mi 23 let. Těhotenství pro mě byl fyzický záhul, nemohla jsem vyjít schody, nemohla jsem se obou, vylízt z postele, normálně fungovat... cca do konce 7. měsíce to jakž takž šlo, ale potom jsem se už jenom valila... neohrabaná, věčně unavená, spavá, líná, depresivní atd... Neboj síla se po porodu vrátí
Věřím, že s druhým dítkem bude ještě dost práce, ale určitě to zvládneš, moc se ti po porodu uleví
Já nemít stehy tak teď beru schody po dvou, na to že jsem velej spáč tak mi stačí třeba spát jen 4 hodiny denně atd
všechno se spraví 
-
12.9.2013 9:02Ahoj, nejsi sama. Ja jsem prvni tehu byla cila, porad uklizela, nekde chodila, schazela se s prateli atedka u druheho to byl mazec. Za prve porad nejake zdravotni komplikace a kdyz uz se zdalo,ze je to fajn, tak mozna mesic se to dalo a pak to zacalo, jak pises, chodici mrtvola. Syn nema jeste dva a je takovy svuj, nechce moc mluvit, porad si chce hrat,nekdy odpol uz nespi,........a porodila jsem v sobotu, rikala jsem si jaka je to zachrana,ale ted zase nevim co driv
Pokud mas manzu co je s ditetem vecer a je schopny s nim byt sam, tak vseho nech a odpocivej, bud si dej prijemnou vanu nebo si zajdi s kamoskou na kafe, pust si film, proste rozmazluj se co to jde i to dela divy, ver mi. Budes se citis psych lip a o tom to je. To druhe tehu je narocne pác mame jeste male ty prvni prcky, to se neda nic delat,ale hlavu vzhuru, to zvladneme a pak si deticky aspon spolu vyhraji 