Deprese, nebo jen nějaké špatné období?

Dobrý den, asi začnu tím, že je mi 14 a mám hodně problémů, které sama nezvládám. Dříve jsem byla objetí šikany a teď mám ještě větší problém vytvářet nové vztahy, než dřív. Naštěstí jsem přešla na jinou školu a tam mám kamarádky, jenže nejsem taky žádná oblíbenkyně a jsem asi u nich na posledním místě, protože s nimi moc nemluvím a nemám většinou dobrou náladu. Víte.. život jsem si z poloviny zkazila já, ale z druhé poloviny můj táta.. nerada ho obviňuji, ale.. myslím si to. Už od úplného dětství jsme se s ním dost hádali a teď s ním skoro nemluvím. Stalo se několik věcí, které mi zkazili život a teď jsem bezmocná.. je to tak silná bolest, že jsem pokročila k sebepoškozování a k úvahám o sebevraždě. Připadám si mimo, a také jako úplný výpadek člověka, protože dělám milión chyb a musím se všude ztrapnit. Je to nekonečné a beznadějné.. život ztratil smysl a chuť k životu se neustále zmenšuje. Nenávidím se.. bolí to, jenže nikdo mi nepomůže.. měsíc jsem to nosila v sobě, ale potom jsem zavolala na Linku Bezpečí, kde mi pomohli se rodičům svěřit (ještě před tím, jsem se svěřila blízkým přátelům, ale oni mě nepochopili a skoro všem to bylo jedno). Svěřila jsem se mámě a ona mě jen poslouchala a mluvila nějaké nesmysly jako třeba: tvé každodenní - (neustálé) myšlenky na sebevraždu zmizí (trvají 3 měsíce a zhoršilo se to), jdi se projít a nemysli na to, aha.. to je divné, až se vše vyřeší.. tak to přejde samo .. - .. to je možné, ale já nechtěla čekat a dívat se, jak se to zhoršuje, ale neměla jsem na výběr. Před pár dny jsem si konečně řekla "STOP, musím poprosit o odbornou pomoc sama, dřív.. než se zhroutím a Spáchám sebevraždu". Bylo to neskutečně těžké a vypadalo to, že to nedokážu..ale dokázala jsem to (POZDĚ!). Máma mě objednala k psychologovi na srpen a to je dlouho!!! Nechci, aby to přešlo samo, chci vědět důvod spuštění toho všeho.. protože se to může potom vrátit, nebo to může skončit tragicky. Připadám si nepochopená, blbá a neschopná a jdu na nebezpečný krok - pokusím se nespat a vydržet, co nejdéle vzhůru.. když se zhroutím, tak mě snad odvezou do nemocnice, kde mi můžou vzít krev (podle krve jde poznat, zda má člověk úvahy, či myšlenky o sebevraždě).. pokud mi krev nevezmou, tak jim to řeknu sama.. rozhodně je to pro mě lepší. Opravdu se to zdá, jako blbost.. no když člověk nemá Nikdo, kdo mu pomůže a pochopí ho, tak nastává další krok..
PS: Dnes jsem si uvědomila, že když se chci zabít, tak je mi líp, než když nechci, nebo se nedokážu rozhodnout, protože mám pocit, že jsem na správné cestě, ale později zase změním názor.. jako bych byla ožralá a mluvila nesmysly a potom bych si to uvědomila a vzpomněla si na to.
- Beznaděje, přejídání, tloustnutí, únava, nucení se do většiny věcí, nerozhodnost, smutek, prázdnota, vztek, podrážděnost, napětí, nálada k ničemu, neschopnost brečet, sebevražedné myšlenky a úvahy, sebepoškozování, pocity méněcennosti a i bezcennosti, sebenenávist, zhoršená paměť, častá nuda, ospalost, hodně komplexů, krvavé kresby, buzení, nespavost, zlé sny apod. mě štvou.. není to vždy a s tím spánkem je to lepší, ale to je jediné, co se zlepšilo.. jinak je to horší.. a je toho víc, akorát si vždycky vzpomenu později. Moje otázka zní: "Jak vydržet nespat několik nocí?" Prosím nepište "léky".