Bydlení s přítelem
Holky, zajímaly by mě vaše zkušenosti, jaké to bylo, když jste se sestěhovali s přítelem/manželem do společného bytu či domu. Je mi 20 a společné bydlení zatím neplánujeme, pořád studuji. Kolik bylo vám? A hlavně mám strach, že až budem žít spolu, tak si zevšedníme a budeme si lézt na nervy, když spolu budeme dennodenně
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.5.2013 13:52
My jsme se sestěhovali, když mě bylo 20 a přítel měl téměř 25 let. Nikdy bych neměnila. Hodně a doslova intimně se poznáte a budete řešit úplně jiné věci, než doposud. Pokud ho máš ráda a máš na to finance, tak proč ne .
Píšeš, že se bojíš, že si polezete na nervy... Já teď bez přítele nedokážu být pomalu ani den, aniž by mi nebylo smutno . -
10.5.2013 14:43
My jsme spolu začali bydlet ve 22 letech po cca 3 měsíční známosti. Naše první společné bydlení byl pokojík na kolejích, takže hodně skromný. Taky jsem měla zezačátku strach, jestli to nebude začátek konce, ale pak jsem si řekla, že jestli to má skončit, tak čím dřív na to přijdeme, tím líp. No a teď už spolu bydlíme skoro 10 let
-
10.5.2013 13:18
to vis ze si zevsednite.kazdopadne pak ten vztah je uplne o necem jinem kdyz budete bydlet spolu.pozna jaky doopravdy partner je.ja zacla bydlet se svym muzem ve 22 a uz bych to nevratila zpet
-
10.5.2013 17:05
ahojky. já jsem s přítelem začala bydlet před 2 měsíci je mi 22 a příteli teď bude 23. V únoru dodělal vysokou školu a hned v březnu nastoupil na celkem dobré pracovní místo takže jsme si mohli dovolit společné bydlení. Já ještě studuju, teď v červnu ale už končím, takže doufám že seženu práci. Ale jsme spolu 6 let a už jsme spolu chtěli bydlet co nejdřív to šlo.. je to jiné než když jsme se jen scházeli a občas u sebe přespávali, ale je to hezčí všichni kolem nás berou i víc jako už dospělý lidi který se o sebe dokážou postarat. Je nám spolu hezky, je pravda, že si třeba trochu zevšedníte ale společné bydlení má mnohem víc pozitiv než negativ jste spolu pořád ale přesto si můžete každý dělat co chcete...ty se můžeš dívat na televizi, on být na počítači. Ale nejhezčí je na tom to společné usínání...
-
10.5.2013 18:35
My jsme spolu začali bydlet po 3 letech co jsme byli spolu, mě v té době bylo 19 a přítelovi 22, strašně jsme se na to dlouho těšili a moc jsme si to užívali a teď spolu bydlíme už 4. rokem a myslím, že jsme si nezevšednili, občas si lezeme na nervy ale jen tak z legrace se spíš škádlíme a pořád i po těch 4 letech spolu objevujeme ve společném bydlení něco nového, ale taky se něco pořád dokola opakuje - jako třeba když mi přítel neustále háže ponožky do koše na prádlo naruby nebo nezavírá pastu ale taky už jsme se dost sehráli a jsme připravení na miminko, které přijde za pár měsíců Jako rozhodně bych nějak dopředu neřešila, že si zevšedníte, jasně, stát se to může, ale myslím si, že je zbytečné nad tím přemýšlet takhle dopředu Když se to stane, tak třeba teprve můžete řešit co s tím udělat a jak to změnit
-
10.5.2013 22:48
tehdy nám oběma bylo 22 a měli jsme čerstvě každý svoji první práci,t akže finančně jsme to zvládali. Hodně jsme v bytě zařizovali a kupovali a dělali si ho k obrazu svému, do toho chodili do práce, takže ponorka nějak nestihla být. Domácí práce problém nebyly, chod domácnosti tak ne, vařit jsem něco uměla, zbytek jsme se doučila. Nějaký zásadní problém bych v takových těch provozních věcech neviděla. Spíš tam byl později problém s jeho rodinou a celkově s myšlením tehdejšího přítele, který nebyl pro vážný vztah až tak připravený. Představoval si to tak, že přes týden budeme bydlet v městě kde pracujeme v našem podnájmu a na víkendy budeme jezdit každý za svojí rodinou, prostě jako by se vracel z kolejí nebo internátu.