2 roky snažení! Kdo je na tom jako já?
Ahoj holčičky moje, už jsem z toho smutná už to jsou 2 roky co se snažíme o miminko a stále nic.Menstruace chodí jak hodinky.přítel byl na spermiogramu má málo spermií.Baští vitamíny už 3měsíc.ted by měl jit znova v červenci když neotěhotním.Chce se mi moc brečet.Mám dvě kamarádky jsou tedka těhotný tak je mi z toho do breku že já furt nic.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.6.2010 4:52Ahoj ženo, já Ti rozumím. sice se ještě úplně mezi snažilky řadit nemůžu, protože zatím jsme na přerušované souloži, ale já už bych moc chtěla, přítel se odhodlává. takže plně chápu Tvůj smutek a touhu po mimi. taky mi vadí vidět děti u cizích, hned jsem smutná, takže v tom určitě nejsi sama... a to jsme to ještě nezačali zkoušet na tvrdo...to kdoví jak to půjde...
-
30.6.2010 7:30Ahojky, za měsíc to bude 2 roky našeho snažení a také stále nic. Manžel je v pořádku, já mám zjizvená ložiska endometriozy, ale jinak též v pořádku. Nejlepší je ovšem, když ti každý začne radit, že na to nemáš myslet. No a když se snažím na to nemyslet a užívat si života, tak zase někdo přijde a řekne ti, že na to nemáš myslet. To jste se lidi všichni zbláznili? Nechte nás žít a nepřipomínejte nám to pořád. Mám chuť takhle křičet. Taky vidím kolem sebe spoustu těhotných, ale teď už jsem se na to vykašlala. Řekla jsem si, že co se má stát, to se stane a že mimi si k nám cestu najde. Nevadí, že to bude třeba příští rok, ale to naše miminko bude to nejúžasnější
Proto se tak dlouho připravuje
) Teď už se na těhotné dívám v klidu, musíš si to trošku srovnat v hlavě a říkat si, že i my se dočkáme, tím jsem si jistá, jen to bude trvat trošku dýl. Přeji pevné nervy a trpělivost, užívej si života a ber to tak, jak to přijde.
))) Hlavu vzhůru, úsměv na tvář a užívej si sluníčka
)) -
30.6.2010 7:41Ahoj, nám první mimi trvalo rok, druhé na první pokus, ale kamarádka se snažila skoro 3 roky, oba přitom zdraví, podstoupili nakonec i inseminaci, nakonec, když už byla smířená s IVF otěhotněla přirozeně tři měsíce před umělým. Přestaň na to myslet a ono to půjde, nám se taky povedlo, když bylo nejmíň nálady myslet na mimi a jim, ve chvíli, kdy už se smířili s něčím...hodně je to i o hlavě a samo jestli partner má potíže, nejen vitamínky, ale hodně svede třeba i životospráva...a jestli jsi v pořádku ty, určo vám nějaká moderní metoda pomůže, nevěš hlavu, smutná mysl tělu otěhotnět nepomůže, naopak. Já vím, radí se dobře, také jsem měsíc co měsíc brečela, ale fakt mysl dokáže divy. Držím tlapky!!!
-
30.6.2010 8:03Ahojky. My jsme na první mimi čekali dva roky. Všichni okolo nás, kdo netušili, že mimi chceme, si nás jen dobírali, že si raději pořizujeme zvířata než děti. Protože jsem si pořídila psa a kočku, abych se měla alespoň o koho starat, když děti ne a ne přijít. Nejraději bych všem v té chvíli nafackovala. Ale jinak ta moje zvířátka, mi hodně pomohla srovnat psychiku, taky jsem z toho byla hodně zoufalá. Manžel měl i špatný spermiogram, tak nám bylo řečeno, že se mimi přirozenou cestou nedočkáme. No, a když už jsme byli objednaní v CARu, že už si necháme k tomu miminku pomoci, najednou tu bylo a přirozenou cestou. Já vím, že je to těžké, nevěš hlavu, určitě se miminka dočkáš. Taky si říkám, že je to trochu nespravedlivé, že někdo má mimi hned a někdo čeká a čeká... Moc všem to miminko přeju a tobě držím pěstičky ať se co nejdříve zadaří. Slávka
-
30.6.2010 11:14čím víc budeš chtít a budete se snažit, tím míň to půjde. Taky jsem byla zoufalá z toho, že se nám nedaří otěhotnět. Tak jsem si naplánovala krásnou dovolenou a přestavbu bytu, zařizování bylo nad hlavu a na snažení se pozapomnělo a přesně v tu dobu to samo od sebe vyšlo i bez sledování ovulace a sexu na povel.
Kamarádka to samé, když byla v pohodě tak nic a jakmile se zhroutila z práce, tak jí doktorka při vyšetření oznámila, že je těhotná a jestli o tom ví. Popravdě v tu chvíli na to fakt ani omylem nemyslela. -
30.6.2010 12:14Ahoj i já se přidám - u nás je to 13 měsíců.
Přítel má spermio perfektní já běžné testy také. MS jako ty přesná jak hodinky. Už mi nedává ani malou naději zpožděním byť jen o den
No, s paní doktorkou jsem domluvená, že tomu dáme toto léto a pokud se nezadaří tak v září nám trošku dopomohou. Z toho mám kapku obavy, ale udělám proto cokoliv.
Takže je mi jasný jak Ti je, brečím každý měsíc a navíc opravdu se kolem mě všichni kulatí - nebo mi to tak příjde, protože já se na to soustředím a chci se taky zakulatit.
nezbývá nám než doufat, tak nevěš hlavu - nejsi v tom sama!!! hodně štěstí.