zvládne dvouletý syn delší odloučení?
Ahoj holky, za pár měsíců bych ráda nastoupila na jeden kurz, který bude trvat od rána do večera čtyři dny v kuse. Synovi tou dobou budou dva roky a já si pořád nejsem jistá, jestli to zvládnem. Zatím jsem od něj byla pryč maximálně na tři hodiny a i tak je vždycky smutnej. Jak to ponese, když mě čtyři dny po sobě uvidí jen na chvilinku večer? hlídat ho bude táta. syn je v tomhle trochu jinej, než jiný děti, je celkově hodně opatrnej a je na mě docela fixovanej. i když jsme třeba u babičky, kterou miluje a já jdu na záchod, tak za mnou běží a furt se ptá, jestli tam jsem, má strach, abych mu neutekla. a to jsem od něj nikdy neodešla tak, že bych nic neřekla. co myslíte? co byste dělaly na mém místě? šly byste do toho nebo ne?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.6.2015 9:25Já bych to teda ještě promyslela. Každé dítě je jiné a stejně tak se ke každému musí přistupovat jinak. Pokud je na tebe syn hodně fixovaný a víš, že by mu to mohlo způsobit nějaké trauma, tak já bych třeba na kurz nešla. Zvláště pokud je to nějaký kurz, který se třeba bude za rok opakovat.
Ono i až bude chodit do školky, tak to nebude nárazově celý den najednou bez maminky. Podle mně, i když se to dítku vysvětluje, tak takhle malé dítě nemůže pochopit, že tam maminka najednou není.
V tomhle bys sama měla své dítě znát nejlépe a vědět jak to zvládne. Třeba to bude v pořádku a bez problémů, ale třeba ne. Možná by stálo za to to vyzkoušet před tím, než by byl kurz, aby tě odtamtud pak neodvolali, že synáček není k utišení
-
9.6.2015 8:51
Když víš, že máš někam jet, tak bych ideálně před tím nějakou dobu "trénovala". Aby si zvykl, že nemá jen Tebe, ale aby věděl, že se zase vrátíš. Někdy funguje postupné učení, někdy pomůže "léčba šokem", kdy prostě odejdeš, neřešíš, dítě to sice nese špatně, ale i přesto to pochopí a příště Tě i když smutně, ale pustí.
Já dítě fixované nemám, od mala byla zvyklá být půl dne, den, víkend, několik dní, ... i jinými, takže v tomhle pak nebyl problém. Když jsme jeli třeba na víkend si "odpočinout", nebo si ji chtěla vzít na pár dní babička, nástup do školky, vše proběhlo v pohodě.
Malá je společenská, je ráda mezi dětmi, takže si to užívá, ale samozřejmě je pak ráda, že pro ni přijdeme a že je zase i s náma. U vás to bude horší, ale určitě to taky zvládnete
-
9.6.2015 9:31Ahoj.Moje malá je úplně to samé, co tvůj syn. I přes to jsem však odjela v jejich 22 měsících na tři dny pryč s kamarádkou a ona zůstala s tatínkem. Bála jsem se, jak to bude zvládat, ale nakonec byla úplně skvělá a vystačila si s tatínkem.Občas mě sice doma hledala, ale neplakala a to je na mě opravdu dost fixovana. Když jsem přijela, tak na mě chvíli byla naštvaná, ale rychle ji to přešlo. Letos v březnu, když ji bylo 27 měsíců jsem odjela dokonce na 5 dní a vše bylo v pořádku. Vrátila jsem se a malá ke mě hned běžela a nechtěla se odeme hnout
Tatínek to s ní zvládal skvěle, takže bych se toho nebála -
9.6.2015 9:42Rozhodne bych syna zvykala na odlouceni predem. Ja jsem v roce malyho chodila jednou tydne do prace, na tatinka je tedy zvykly uz dlouho. Casto vidal moji mamu, takze kdyz jsem na zacatku roku nastoupila na pul uvazku do prace, nebyl s tim problem. Horsi to ale bylo s tchyni, na tu nebyl zvykly a i ja jsem nekdy ochazela se slzami v ocich. Ale to bylo jen ze zacatku, pak se situace zklidnila. Ve dvou letech si myslim, ze uz by to zvladnout mohl
-
9.6.2015 13:45U nás dědeček hlídal malou cca od roka a já řešila, jak to zvládne. Treperenda mi ráno zapápala a celej den po mně nevzdechla. Jen když jsem se vrátila domů, tak to bylo dojemný, jak mně nadšeně vítala a objímala pacinkama. Příležitostně jsem pracovala a oběma nám to prospělo. Vůbec ale není maman, takže to bylo snadné. Každé dítko je jiné a těžko tedy radit. Můžeš to zkusit postupně, nebo hodit do vody. Své dítě znáš nejlépe jen ty, takže jen ty můžeš najít odpověď, co je pro tvého cvrčka lepší. U nás jsem jednou odešla bez rozloučení, protože jsem si myslela, že to bude lepší a opak byl pravdou. Řekla jsem, maminka jde do práce, dala pusu, malá zamávala a bylo to.
