zklamalo mě, jak jsme s přítelem oslavili mé třicetiny
Ahoj holky, potřebuju se spíš vypovídat, než poradit, ale jiný náhled mi možná taky pomůže. S přítelem jsme šest let a máme ročního synka. Dřív byl náš vztah úžasnej, ale ted mi chybí od něj cokoli romantickýho, už mi neříká, že mě má rád, nechce ani na procházku, na večeři, do kina, nic...skoro pořád sedí u PC. Ted jsem měla třicetiny a moc jsem se těšila, že mě něčím překvapí, jako to dělal dřív, večeří, výletem, že řekne, jak je rád, že mě má...čímkoli. No a dostala jsem kytičku, hrnek a čaj. nic nenaplánoval, tak jsem ho přemluvila aspon na chvilku někam jít, tak mě pozval na nakládaný hermelín. Byla jsem z toho hodně zklamaná. Asi jsem se k těm třicetinám moc upínala, myslela jsem si, že když už pár let nic takovýho nedělá (i výročí ignoruje), že na ty třicetiny mě bude chtít překvapit, udělat mi radost...no a včera jsem to nevydržela a řekla mu to. no, naštval se. že už neví, co by mi udělalo radost, když ne tohle. Přitom já nejsem v tomhle nijak tajuplná. normálně mu říkám, co bych si přála. Taky řekl, že je to tím, že jsme pořád spolu, Asi jsem mu už zevšedněla...jenže jak spolu nebýt skoro pořád, když spolu bydlíme a máme malé dítě? jsem na něj moc náročná?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.2.2015 8:53
Tak to chápu, že Tě to zklamalo. Z toho co píšeš - "už pár let nic takovýho nedělá (i výročí ignoruje)" mi není úplně jasné, zda jsi s ním svou nespokojenost zkoušela řešit už dřív nebo to vybublalo až teď - v rámci těch narozenin. Pokud je to druhá možnost, je dost pravděpodobné, že vůbec netušil, že ti současná situace až tak nevyhovuje a mohl se cítit zaskočen. Ono , bohužel, když to dojde tak daleko, že rupnou nervy a rozhovor dostane formu výčitek typu "čekala jsem něco víc..." , jiná reakce než naštvání se, se dá jen těžko očekávat (i když Tě naprosto chápu).
Zkusila bych možná ještě dvě věci. Promluvit s ním znova,ale za jiné situace a bez výčitek (třeba až si někdy večer otevřete víno apod.) a pokusila bych se mu vysvětlit, jak bys ráda tyhle společné chvilky s ním obnovila, protože je pro Tebe důležitý - stejně jako čas strávený s ním. Jako druhou věc bych zkusila něco připravit, zorganizovat sama. Partnerovi by mohlo pomoct uvědomit si, jak Vám to chybí (oběma). -
17.2.2015 14:17Kdyby manžel takhle vyignoroval mé třicáté narozeniny, tak ho asi pověsím za uši do průvanu
Na jeho větu, že jste pořád spolu bych kontrovala, že jste pořád vedle sebe, ale spolu jste nebyli už dlouho. Společný čas, zážitky a prožitky jsou pro vztah důležité. Dítko odroste a zbydete si zase jen vy dva. Za tu dobu, než dítko bude dost velké, byste se neměli odcizit a odtrhnout se od sebe. Měli byste budovat něco, co vám zůstane i když půjde dítě z domu. Zkus mu to takhle podat a domluvit se, jak tedy budete sdílet svůj čas a pozornost 
