život bez mužů......
Ahojky, příjde mi, že kolem mě nejsou žádní opravdoví muži. Jen mladí kluci. Potřebuji k sobě sportovce, protože také sportuji, ale kam se rozhlídnu, vidím jen mladé klučiny, hubené, nebo ty, co se opíjejí.. po zadaných se samozřejmě nedívám, takže ty nehodnotím, můžou být suproví
chodím i do fitka, ale tam se člověk moc neseznámí. Je mi 20 a příjde mi, že na mě nikdo nezbyl
bývalí se mi ozývají pořád dokola, ale ty už nemůžu ani cítít, neměla jsem moc štěstí..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.9.2012 14:35Někde na tebe čeká ten pravý, neboj
Každý ale máme to štěstí trochu jindy. Já potkala toho svého vysněného v patnácti (jsme spolu přes jedenáct let, takže snad to ten pravý je
) někdo jiný ve dvaceti, dvaceti pěti atd. Zatím si můžeš užívat svobody, tak toho využij Já jsem sice se svým mužem moc štastná a zažívala (a zažívám) s ním ty nejhezčí chvíle, ale tím, že jsem s ním už od patnácti jsem si vlastně nikdy neužila svobodu a nikdy jsem si nemohla tak uplně dělat co jsem chtěla. Bav se, užívej si život, mládí a uvidíš, že brzy potkáš skvělého kluka/chlapa -
13.9.2012 14:25
Ahojky, já potkala svého životního partnera, se kterým máme rodinu až ve 24. Do té doby jsem stejnak studovala a měla jsem vždy jen krátkodobé známosti a taky jsem si říkala, že toho mého vysněného nikdy nepotkám atd. A potkala a je to přesně ten, jakého jsem si vysnila. Seznámili jsme se v hospůdce
-
13.9.2012 15:07Netrap se! On se určitě ten pravý objeví. Třeba se akorát léčí z nějakého bolestivého rozchodu a co nevidět se potkáte.
-
13.9.2012 15:37Já si taky myslela, že nikdy toho pravýho nenajdu. Jsem stydlivá, nikam moc nechodím, takže jsem si říkala, že ani nemám kde ho potkat. A našla jsem ho náhodou na seznamce, když mi bylo 22
a to jsem hledala jenom kamarády už jsme spolu 4 roky a máme 2 krásný děti, co víc si přát
uvidíš, že i ty si toho pravého najdeš. Někdy je lepší nehledat za každou cenu a on se třeba objeví sám tam, kde bys to vůbec nečekala -
13.9.2012 16:27
Já potkala toho pravého (snad, jsme spolu 10 let a máme 3 děti) v 21 letech, do té doby jsem si myslela, že nikoho, s kým bych si rozuměla nikdy nenajdu, protože do té doby jsem neměla nejen žádného kluka, ale vlastně ani žádnou kamarádku, byla jsem vždy na okraji společnosti, nikdy nikam jsem nezapadla..Muž je sportovec, i když žádné mohutné svaly- běžec, atlet a abstinent i nekuřák, prostě přesně, podle mých představ, i když mouchy jsem po těch leteh také už dávno objevila, ale nikdo není dokonalý..Ale od té doby prostě věřím, že ten pravý přijde, až nastane pravý čas, nejlépe v době, kdy (už) to vůbec nebudeš čekat
-
13.9.2012 22:27
Jsem na tom podobně, tím, že si myslím, že taky pro mě tady žádnej není. Já jsem oproti tobě baculatá. Je mě 23 let, ti ve věku kolem mě, mě přijdou, že to jsou ještě takový puberťáci, pomalu ještě ani neví, co od života chtějí. Tak se poohlížím po starších, ale ti jsou bohužel ženatí.
Takže mám pocit, že brzy asi půjdu do kláštěra, protože fakt žádnej "normální" na obzoru není!!
