vzteklé 2let dítě

Otázku položila: Anonymní uživatelka #180587 18.7.2014 19:51

Ahojky maminy.....mám na Vás takový zvláštní dotaz. Nevím zda nějak špatně vychováváme dítě nebo jestli to děti dělají normálně:-)
Cca před rokem to začlo kousáním mě i manžela, to nás přešlo, Ale tedka dcera začla štípat a bouhat nás. Většinou se to stává když ji něco nejde, nebo když ji něco zakážu nebo vezmu nebo se ji jen tak něco nelíbí. Už si s tím nevíme moc rady. Když ji za to dám přes ruku, na zadek nebo vysvětluju nic nezabírá:-( Zkusila jsem i metodu vrácení, tak jsem ji také štípla, ale ona mi řekne že ji to nebolí. Je hrozně paličatá a tvrdohlavá. Máte s tím nějaké zkušenosti? A eventuelně jak jste to řešili a kdy to Vaše děti přešlo?

A ještě bych měla jednu otázku.....co můžu udělat proto, aby si dítě rádo mylo vlasy? Poslední dobou má úplně hysterický záchvat, když myjeme vlasy a to nestačím vzít ani šampon. Má až takový záchvat, že se z toho začne dusit a zvracet a musím ji dobu uklidnovat aby se vzpamatovala, že je všechno dobrý. Snažím se ji to vysvětlit na nás, na barbínách nebo princeznách, že si také vlasy myjou, ale nic nezabírá.

Prosím o Vaše zkušenosti a rady....moc děkuji a hezký večer všem :-)

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Ahoj, můj dvouletý synek si taky prošel obdobím, kdy se snažil vyventilovat si svůj vztek na mně. Trochu se to sem stydím napsat, ale pomohlo až když jsme na něj s manželem byli opravdu hodně, hodně hnusní. Nejdřív jsme vysvětlovali, byli mírní, ale nic nezabíralo - stejně jako u tebe. Až jednou mne zase začal bít pěstičkama a já jsem mu dala tři plácnutí na holý zadeček, ale fakt hodně :( Manžel se do toho ještě vložil, křičel na něj a za trest ho odvlekl do pokoje, kde jsme ho nechali čtvrt hodiny samotného plakat. Pak jsme pro něj přišli a neutěšovali jsme ho, řekli jsme mu, že jestli to udělá ještě jednou, tak bude ještě větší sekec. No, je to půl roku a už si netroufnul. Jen jedinkrát když se hodně ale vážně hodně rozvzteklil, tak měl snahu zase začít, ale to stačilo říct: "Opovaž se! Víš co tě pak čeká!" a on se zklidnil. Sice to nejspíš nebylo správně, ale zabralo to.8-.

  • Nepíšete, kolik je dceři let. Syn začal kousat v 16 měsících, když začal chodit. Byl vzteklý a podrážděný, protože neměl rovnováhu a tu a tam se o něco seknul... jednou se zakousl do desky stolu, protože se o ni uhodil do týla - a držel jako pitbul, podruhé se zas bleskurychle otočil, když se klafnul o madlo šuplíku v kuchyni, a pověsil se na něj zubama... Začal pak kousat i mě, ale podle mého názoru tehdy ještě nechápal, že způsobuje bolest - řekla jsem au, to bolí, mám bebí, pofoukej mi ho - a on mi pofoukal ukazováček na ruce, i když mě hryznul do tváře. Tyhle prckové se jen chtějí nějak zbavit napětí - takže nejlepší podle mě je pátrat, proč mají takovou náladu (nevyspala se, žárlí) a "ošetřit" hlavně ty příčiny, aby děti nebyly zbytečně příliš trestané za něco, co nedokážou líp zvládnout. A ukázat nějaké jiné řešení - my se snažili syna naučit, aby mi radši přišel říct, že se na mě zlobí. Takže když poprvé připochodoval načuřený, aby mi sdělil, že mě chce praštit, abych neexistovala, a odkráčel s nosem nahoru, tak jsem měla co dělat, abych se nezačala nahlas smát - a byla jsem na něj šíleně hrdá (má totiž vývojovou poruchu řeči, takže to od něj byl nejen emocionální, ale i mentální supervýkon :-)) Příští týden mu bude šest a občas mě ještě chce kousnout - dělá, jako že z legrace, nebo se i zeptá, jestli může :-) Samozřejmě ne :-D Ale tu a tam vstane zadkem napřed, pak se celý den rozčiluje, že se mu něco nedaří apod, a to klidně přijde a jednu mi majzne. Takže musíme pořád připomínat - radši to řekni. No jo, ale co člověk nadělá, ve školce se sice děti nesmí strkat ani bít, a stejně to všechny tu a tam udělají ... asi by si připadal jako pitomec, že se zříká nějaké výhody či co ;-)

  • Víta mi jednu dobud ělal to, že na přebalováku mně hoodně kopal. nepomáhalo domlouvání, přesvědčování, chycení nožek, plácnutí na zadek...až sem zkusila, že sem ho začala plácat rukama podobně, jako on mně kopal a s vážmou tváří (smích tu nemá místo dítě by to pak bralo jako hru) sem mu řekla, jak se mu to líbí? nelíbilo..pak to zkusil ještě příště a zopakovala sem..a přestal.
    dítě si dovolí často tolik, kolik mu dovolí rodiče - když nejsou stanoveny hranice, dovolí si více. a zkoumá, kam až může zajít bez nějakého trestu. dneska si na mně Víta netroufne polovinu toho,c o si troufne na tátu - prostě ten mu yt hranice stanovil ščpatně a dělá z toho hru asrandu.
    co se mytí vlasů týče - každé dítko je jiné - někdy pomáhá, aby si kelímkem samo lilo vodu na vlasy a nejdříve se víc naučilo přijmout na hlavě tu vodu, která mus téká do obličeje a pak teprve šampon. Víta to zvldáá celkem dobře a sám si o šampon na vlásky prosí, bojujeme jen s tím,jak ten šampon umýt,a by mu netekl do očí, protože hlavu zakloněnou moc mt nechce.

  • http://www.maminka.cz/clanek/prakticke-rady/obdobi-vzdoru-aneb-nocni-mura-rodicu
    - jedná se o období vzdoru
    Třeba zabere metoda pevného objetí od Jiřiny Prekopové. Uvidíte, jednou Vám tu péči Vaše děti vráti :)

  • taky máme kousání a štípání za sebou, já to oplácela a hlavně jsem předcházela tomu, aby se ke mně syn s tímhle úmyslem ani nemohl přiblížit. Takže po dobu jeho kousání jsem nosila dlouhé rukávy a pak ho to dost rychle přešlo, asi to nebyl ten správný vjem jako zakousnutí do kůže :-)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 693 otázek, kterým se dostalo 273 811 odpovědí a 411 006 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se