vztahy, nevím co dělat:(
ahoj
začínám být zase zoufalá. Jsem dost samostatná, ale jakmile někoho potkám, docela rychle se na něj upnu a o to je to potom těžší..
za poslední rok co jsem někoho potkala a zalíbíl se mi, vždycky to dopadlo stejně. A neovlivnilo to to, jestli jsem s ním hned po týdnu nebo dvou spala. Myslela jsem si, že to je ono, ale není. Prostě se do mě asi nikdo nezamiluje nebo nejsem dostatečně dobrá. nejsem škaredá ani tlustá. před 4 týdny jsem se začala bavit s jedním ze školy( z vysoké) a byl hrozně fajn, byli jsme na badmintonu,tenise,kole, všude možně, ze začátku jsem se do toho trošku nutila, protože jsem se necítila hned zamilovaná.. ale po soustředění jsem si byla jistá že chci jen jeho. Jenže teď jakoby udeřil blesk, za celý týden mi napsal že ted nemá moc čas protože pořád něco dělá, jak se mám a to je vše..(( sice bydlí jinde a tady bývá jen kvůli sportu a škole, ale nevím o ničem, co bych provedla, nebo co by mu vadilo.. před soustředěním jsme si ujasnili tak nějak jako děti co kdo chce.. že budeme spolu, ono to i tak nějak vyplynulo. a teď mě hrozně mrzí, že jako kdybych neexistovala. je jako někdo jiný. znám ho přes půl roku, není to žádný hajzlík. ani jsem s ním nespala, jinak bych to chápala, ted jsem uplně ztracená
příjde mi, že takhle podobně to bylo skoro s každým předtím.. podobně, ale tentokrát to nebyla platonická láska, ale líbí se mi jaký je..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.7.2012 15:11Ahoj, my ženy někdy když se zamilujeme, tak pak dokážeme být na kluka přehnaně upnuté (např. mu pak extrémně často píšeme, voláme a tak.) a to ty kluky někdy docela vyděsí, a začnou couvat, i když původně o nás stáli hodně. Není to i tvůj případ? Já to takhle mívala a pak jsem se vždy divila, jaktože tak rychle ztratili zájem, když původně mě uháněli. Pak mi došlo, že jakmile jsem k tomu klukovi začala něco cíti, tak jsem to začala zase já s tím zájmem o něj přehánět...a tím jsem to často celé zkazila. Pomohlo mi přečíst si knížky: "Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč" anebo "Tajná pravidla jak najít báječného manžela". Pomohlo mi to uvědomit si některé věci, došlo mi co dělám špatně...a tak trochu jsem se začala radama v těch knížkách řídit ....a pomohlo to.
-
6.7.2012 12:01
ahojky Kitty , nevím sice kolik Ti je, ale nelámala bych to přes koleno. zažívala jsem jeden čas to samé, to mi bylo kolem 17-18ti..jenže s postupem času se to obrátilo, a já už nebyla ta, která by se na někoho upínala..byla už jsem dost zničená a utrápená, ale nabrala jsem sílu a nikam jsem s ničím nespěchala...a po chvilce, jak kdyby se kluci zbláznili, začaly doléhat na mě oni..pořád psali, volali, chtěli někam chodit, ale odmítala jsem...občas jsem šla, ale málo...říkala jsem si, že když nepůjdu, přestanou, že je to zas někdo kdo mě chce dostat jen do postele, u některých to tak bylo, ale u někoho ne..zkoušeli to třeba půl roku, denně...ale byla jsem už tak zklamaná, že jsem si řekla, že doposud oni vyjebávali semnou a já bych jim teď měla skočit okolo krku ? Ne ...a přitom někteří byli opravdu milý, pěkný, ale co z toho že je pěknej ? Chtěla jsem někoho, kdo mě bude mít rád proto jaká jsem, a né jen jako hračku, to jsem si zažila xkrát, vždy na to doplatila...ale teď mám přítele kterého bych nevyměnila za nic...dělá pro mě vše, od známých slyším, jak o mě pořád hezky mluví, a to neví, že se s nima bavím
ale je to tak milé to slyšet..ijeme spolu 9 měs.ani jednou jsme se nepohádali, věříme si...nikdy jsem nevěřila, že někoho takového najdu, a byla to úplná náhoda naše seznámení...přes mého kamaráda, můžu ti říct, že když jsem ho viděla úplně poprvé, vůbec nic mě na něm nezaujalo, přišel mi jak grázlík, ale když jsme se spolu bavili, mluvil na mě hrozně hezky, a já na něj byla taková až moc upřímná, drzá...odmítla jsem s nim zajít na kafe..byl mi ukradený, a po měsíci jsme měly s kamarády akci, a kamrád ho pozval..mě to bylo jedno, kdo tam je, ale postupem večeru mě k němu pomalu začalo něco táhnout..nechápala jsem, kdybych byla opilá, chápala bych to, ale já měla jednu sklenku vína a vše vzniklo když jsme šli spolu tancovat, jak kdyby nás něco spoutalo,a nechtělo pustit...ale furt jsem byla ta navrh, a nedala mu znát, že se něco děje, přitom jsem věděla, že jo...druhý den jsme se sešli jen na kafčo,třetí den znova, jen jsme si povídali o životě, kdo jakou má představu o budoucnosti, měli jsme vše společné mno a pak....už není co dodat, máme nádherný vztah, může se stát cokoliv, ale dokud to je takové, užívám si to naplno, protože nikdy nevíš, zda je to naposledy, a zda to ještě někdy zažiješ....Chci ti říct, že chápu jak ti je, naprosto, ale věř mi, že jednou to přijde a ty potkáš někoho, kdo si tě bude vážit, a bude tě milovat proto jáká jsi...hlavu vzhůru,kašli na ně, buď TY ta navrh, a nech ať oni se snaží...užívej si života a až to budeš nejméně čekat, vleze ti tam někdo... na nic nechvátej, neunáhluj se...buď svá a dej to těm frajerům najevo ) držim palečky
měj se hezky Lussi
