výchova skoro 5teho ditete
zdravim ,amci.jdu si k vam pro radu.dcerka skoro 5let se chova posledni rok hrozne,neposloucha,kdyz dostane na prdel,tak se mi jeste vysmeje.je hrozne hyperaktivni,uz nevim co sni,jak ji to vysvetlit,nejde to po dobrem ani po zlem.maminy v mem okoli rikaji,ze mam zkusit detskeho psychologa,ze ten by mi mohl poradit.musim se starat jeste o pul rocni dite.muzete mi prosim nekdo napsat a popripade poradit jak to mam resit,dekuji moc
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.11.2016 9:23
mám 4 letého prcka na hranici hyperaktivity. je potřeba, aby měl program, kterým se může zabavit. velmi často "zlobí" proto, že si vynucuje pozornost.
nemyslím si, že u takhle malého dítěte (pokud není vyloženě zlé a agresivní, ale i to se dá zvládnout) je nutný psycholog. dítě mnohdy neví, co si má počít s emocemi aje třeba s nimi pracovat. nasekání na zadek není vždy řešení - chápu, že občas je to to krajní (a i já se k němu někdy uchýlím), ale nemělo by být prioritní. je to jen demonstrace síly rodiče, že on si to k dítěti může dovolit, i toho, že mu ruply nervy. a pak se dítě směje, protože rodiče vyprovokovalo a rodič si ho všímá. negaitvní pozornost je taky pozornost.
chodí malá do školky? -
10.11.2016 9:56ja mam velice zivou holcicku (2,5), jedna ze sester hyperaktivniho kluka (7). nam obema hodne pomaha nevychova, predani zodpovednosti diteti, vymysleni a dohodnuti toho, jak by to "zlobeni" jeste slo, popr. kdyz se nepodari jet ve vymezenych hranicich, co s tim. nejde to ze dne na den, ale opravdu s tim mam zatim dobrou zkusenost. maji na netu i videa zdarma, kde mimo jine vysvetluji, proc nefunguje placeani pred zadek a vysvetlovani
-
10.11.2016 13:33asi bych se taky zaměřila na to, aby starší dítě mělo dost pestrý program,a taky aspoň půl hodinku denně, kdy se o miminko bude starat někdo jiný a starší vás bude mít jen pro sebe. Sourozenec je pro něj nová situace,jeho místo v rodině se změnilo, musí se naučit a zvyknout si, že teď věci fungují trochu jinak.
Pokud cítíte, že zlobení je už za únosnou hranicí, tak bych k psychologovi zašla. Pokud by se jednalo opravdu o hyperaktivitu, je dobré, abyste s dítětem začali správně pracovat co nejdřív a hlavně tomu pak přizpůsobili i nástup do školy a výběr školy jako takové.
