spaní syna
Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat na váš názor, popřípadě rady jak něco změnit. Mám chlapečka 7 měsíců a jsme na sebe dost fixovaní..takže teď už to je v takovém stádiu že k nikomu nechce a chce být jen u mě. Pokaždé ho uspinkám u prsa a nebo v kočárku, postýlku má jen na hraní a spinkat v ní nechce! Osobně s tím jak to máme problém nemám, i tak jak jsme pořád spolu a chovám ho tak zvládnu uvařit uklidit v pohodě a i si s ním po obědě v klidu lehnu když chci taky spát 
Ovšem problém je v mém okolí, které mě neustále poučuje že takhle to dělat nemám a že musí usnout sám v postýlce a jak se mnou prý cvičí! Jenže mě nevadí ho uspat, ráda si s tím tu práci dám Nevím jestli dělám dobře ale nedovedu ho nechat v postýlce plakat...možná se mi to opravdu jednou vymstí, ale já si myslím že spolu budeme mít pěkný vztah tak jak to cítím zatím i teď 
co si o tom myslíte vy? A je nějaká metoda jak v klidu ho v postýlce uspinkat?
Související články v encyklopedii
-
Připravujeme se na miminko
Výbavička
Do rodiny přibyde nový človíček. Co ale takové miminko všechno potřebuje? Nečekejte a včas se připravte, aby vašemu broučkovi nic nechybělo.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.11.2015 15:08
Jen aby se pak neodstěhoval tatínek...
-
14.11.2015 11:30
Mám úplně stejný děcko, jen dvakrát tak starý. Občas zaslechnu "dobrou radu", že bych sebou neměla nechat vorat a učit ho být samostatnějším. I to byla moje původní idea. Ale po marných pokusech nechat ho vyřvat v postýlce, že se vzdá a bude tam spát jsem pochopila, že každý dítě je jiný. Zatímco některý je společenský a má rádo různé lidi či vlastní prostor, jiné chce být hlavně s mámou. Takže to už nelámu, neřeším a říkám si, že jsem holt vyfásla druhý případ a do puberty mu to určitě nevydrží
. A jsme spokojení oba. -
14.11.2015 12:39Oba jste spokojení, tak to tak nechte. Rozhodně s vami necvičí , je to miminko a u maminky se cítí dobře. Názor o rozmazleném dítěti a trénování plic je dávno přežitý
-
14.11.2015 11:21
Nenech se okolím znervoznět, taky dostávám tisíc dobrý rad a občas mi z toho jde hlava kolem a fakt vím jaký to je. Takže chce to klid a čas a ono se to srovná.
-
14.11.2015 12:00Ja to reknu takhle... Mam rocni dcerku, ktera chce vsechno delat sama... Nechce chodit za ruce, radsi se bude drzet zdi, aby nekam dosla... I kdyz ji ruku nabidnu, proste ji odstrci... Nemuzu rict, ze me obcas nemrzi, ze se ke me neprileze pomazlit jako k tatovi, ale proste chce byt samostatna... Uspavani neexistuje, dokud jsem s ni v loznici a ona v postylce, tak neusne. Odejdu z loznice a za 5 minut se jdu podivat - spi...
Kazde dite je jine... A nemyslim si, ze bys delala neco spatne... Kazde dite vyzaduje neco jineho... A rady "moudrych" ber asi timto zpusobem : jednim uchem tam... Druhym ven... -
14.11.2015 19:27Mám chlapečka čtyři měsíce a spí se mnou v posteli...tatínek se od nas odstehoval do vedlejšího pokíje hned po týdnu...usne jen v kočárku nebo u prsa.Pokud ho přenesu do postýlky, do půl hodky se vzbudí.Teda ještě usne v kočárku.A taky si s ním zvládnu i uvařit, přes den si povykládá s hračkama
Vyhovuje mi to, vyspím se já i malej.Sice se vzbudí třeba 6x za noc, ale napije se a usne, takže jsem hore max. hodku dohromady.Kdybych ho měla vždycky dát do postýlky, tak by jsme nespali ani jeden...a nechat ho vyřvat, to ne, na to nemám.Švagrová to měla taky tak a sestřenka mi říkala, že prvního syna si takto učila samoatatnosti od sesti mesiců a pak ješte ve trech letech spatne spaval...nez jsem mela malýho, taky jsem si rekla, ze v posteli ho nechci...ale názor jsem změnila.Ale taky mi pár lidí řeklo, ze je to největší chyba si ho brat do postele.Nemyslím si.Pokud to vyhovuje tobě, manželovi i dítěti, tak bych okolí neposlouchala
